Takhle Vyšehrad zná málokdo. Kostel sv. Petra a Pavla se pomalu vynořuje z ustupující mlhy. | foto: Dan Materna, MAFRA

Vyšehradu připisovali menší význam. To se teď změní, naznačuje archeolog

  • 139
Nález základů chrámu na Vyšehradu, které jsou větší než soudobá rotunda na Pražském hradě, dává prudce se svažující skále naproti mocenskému centru metropole nový význam. Podle archeologů to totiž byl největší chrám na území obývaném západními Slovany.

Chrám je navíc postaven ve stylu, který je znám jen v zemích stovky kilometrů vzdálených. Navazují na něj dřevěné domy zázemí knížecího dvora a hospodářská stavení.

„Příběh tohoto objevu se začal zvolna psát už v roce 1903. Tehdy byly asi sto metrů od nynější baziliky svatého Petra a Pavla nalezeny zbytky zdiva jiné baziliky, zasvěcené svatému Vavřinci, která je datována do roku 1070. Na konci 60. let dvacátého století tu pak na stejném místě kolegové narazili na kus základů ještě starší stavby. Právě této,“ říká archeolog Ladislav Varadzin z Akademie věd ČR.

Velký nález archeologů na Vyšehradě:

Před třemi lety se začalo s odkrýváním dalšího zdiva a na začátku letošního srpna se ukázalo, že jde o kostel neobvyklého čtvercového půdorysu se třemi apsidami (půlkruhovými výběžky), takzvanou trikonchu. Dosud tak o existenci předrománské kamenné stavby, která svou velikostí zdaleka předčila i tehdejší hlavní chrám Čech - biskupskou rotundu svatého Víta na Pražském hradě, historici neměli tušení. Teď se musí dějiny minimálně osídlení Vyšehradu, ale možná ikřesťanství v Čechách přehodnotit.

Dosud se totiž myslelo, že byzantskou kulturu razantně utnula ta západoevropská. Kostel na Vyšehradě dokazuje, že tady existovaly současně delší dobu. „Nepochybně ji nechal postavit některý z Přemyslovců a my nyní budeme prověřovat varianty, odkud mohl její architekt přijít. Tento typ kostela se často vyskytuje v­ byzantském prostředí od Balkánu po východní Středomoří a ojediněle i­ v západofranské oblasti nebo v severní Itálii. Jak vidno, horká je v­ této fázi stopa Byzance,“ říká kriminalistickou terminologií Varadzin. A ­proč ne, archeologie mnohdy připomíná detektivku.

S tímto jedinečným nálezem, jenž mezi archeology může aspirovat na objev století, totiž vyvstávají minimálně další tři důležité otázky: Který panovník tuto trikonchu postavil? Proč konkuroval mocenskému centru na Pražském hradě? A­ proč ji o pár dekád později zřejmě první český král Vratislav I. zbořil a v rozporu s tehdejšími zvyklostmi nahradil o dost menší, ale na našem území rovněž novátorskou bazilikou svatého Vavřince, tentokrát západoevropského střihu?

Podívejte se na Vyšehrad, jak ho nikdy neuvidíte: 

1. května 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video