Nůžky bouracího bagru ohlodávají vrcholek torza továrního komína v areálu valašskomeziříčské společnosti Schott. Většina vylomených betonových tvárnic a suti následně mizí v jeho útrobách. Některé kusy zdiva a kovových výztuží si občas najdou cestu i z vnější strany a s dramatickým žuchnutím dopadají na zem.
Tovární komín, který byl od 80. let nepřehlédnutelnou dominantou města, se rozhodla firma zbourat. Poté co v sousední tavírně skla, odkud komín odváděl zplodiny, skončila výroba, neměl využití. Nyní musí ustoupit modernizaci areálu, v němž vznikne nové výrobní a logistické centrum.
Bourací bagr vážící 180 tun a s výškovým dosahem 55 metrů obsluhuje jediný muž. Téměř u špičky demoličního ramena má umístěno několik kamer, které přenášejí signál na displeje uvnitř kabiny bagru. Operátor tak může snadno sledovat dění nahoře.
S navigací mu navíc pomáhají jeho dva kolegové na plošině poblíž stojícího jeřábu. Případné pokyny od nich dostává do vysílačky.
„Bagr je jediný svého druhu u nás, ve světě je jich maximálně deset. Jeho výška se dá upravovat, v podstatě jej lze rozebrat jako lego,“ říká Bohuslav Mrózek, majitel firmy, která demolici zajišťuje.
Zezdola pečlivě sleduje dění kolem komína, jenž je kvůli bezpečnosti do vzdálenosti zhruba dvaceti metrů oplocený.
Od začátku srpna se jemu a jeho kolegům podařilo původně 85 metrů vysokou dominantu města zkrátit na polovinu. Úvodních 40 metrů obstarával práci na vrcholu komína elektrický robot ukotvený na rozměrném jeřábu.
Z plošiny druhého jeřábu jej pak zaměstnanci firmy na dálku ovládali a postupně s jeho pomocí ukrajovali komín metr po metru.
Odstřel nebyl možný
Důvodem, proč se komín v první fázi demoluje na dálku, je především bezpečnost.
„Loni se jedna firma v Polsku pokoušela neodborně dostat plošinu s malým bagrem a lidmi na 300 metrů vysoký komín. Skončilo to tak, že tři chlapi i s plošinou spadli a zabili ještě čtvrtého dole v komíně. Malé bagry usazené na komíně by proto rozhodně neměly být ovládané přímo z kabiny,“ upozorňuje Mrózek.
Kolem procházejí dva ze zhruba 350 zaměstnanců Schottu a se zájmem sledují svižným tempem postupující demolici. Další lidé z firmy, která se zabývá výrobou skleněných součástí domácích spotřebičů nebo chladicích a mrazicích systémů, si bourací práce zdálky fotí.
„Je to velká atrakce,“ potvrzuje správce továrního areálu Zdeněk Bezděk.
O odstřelu komína ve Valašském Meziříčí neuvažovali. Znemožňují jej budovy stojící v jeho blízkosti a komín má také „tuhý kořínek“.
„Je nesmírně pevný. Byl vyzděný z betonových tvárnic, kterými navíc procházejí ocelové výztuže,“ vysvětluje Mrózek s tím, že odstřel se většinou využívá u cihlových komínů.
Zbýt by z něj nakonec mělo na 300 kubíků suti, kterou následně odvezou nákladní auta. „Předpokládám, že příští týden bude komín dole,“ věří odborník, který s demoličními pracemi na výškových budovách začal už před Listopadem.
Za tu dobu už spolu s kolegy poslal k zemi stovky komínů včetně toho třísetmetrového v tušimické elektrárně.
Současné práce na Valašsku však ještě může pozdržet případná nepřízeň počasí. Při bouřkách a větrných poryvech totiž jeřábům hrozí zřícení.
„Už třikrát do nich od začátku demolice uhodil blesk,“ upozorňuje Bezděk.
