Arabové skupují u Teplic parcely, chtějí si postavit vlastní kolonii

  • 1088
Věhlas teplických lázní mezi zahraniční klientelou roste tak, že si v Modlanech nedaleko Teplic hodlají cizinci postavit domy, v nichž by trávili letní lázeňskou sezonu a o něž by se v ostatních měsících starali starousedlíci. Místní obyvatele tyto plány znepokojují.

Klidná vesnice Modlany v Podkrušnohoří zažívá prudký rozmach, o který však její obyvatelé příliš nestojí. V obci mají vyrůst hned čtyři velké arabské kolonie dohromady s více než 60 parcelami, které skoupili Kuvajťané.

S rodinami jezdí, podobně jako Libyjci nebo lidé ze Saúdské Arábie na léčení do nedalekých Teplic. A Modlanští se obávají, aby početné skupiny Arabů nedělaly nepořádek a nerušily je hlukem jako v Teplicích.

„Pro naši klidnou vesnici by to mohla být katastrofa,“ varuje místostarosta Karel Secký. „Mám obavu, že to tu bude vypadat jako v Šanovském parku,“ zmínil centrum nedalekých Teplic, kde stovky piknikujících lázeňských hostů po sobě nechávají hromady odpadků a v noci obtěžují místní hlukem.

Masivní zájem klientů lázní

Nepomáhají ani cedule v arabštině, které vysvětlují, že v Česku existují odpadkové koše. Na naše pravidla života tak museli začít upozorňovat lázeňské hosty i představitelé muslimské obce při pravidelných modlitbách, speciální letáky i hlídky strážníků s tlumočníky. „Jenže my nemáme obecní policii. Jak  bychom to řešili?“ zamýšlí se starostka Modlan Stanislava Kondrlová. „Je to úplně jiná kultura a já mám obavu, jak se sžijí s našimi občany,“ dodává.

Arabští majitelé vlastní v Modlanech pozemky a zakázat na nich stavět domy obec nemůže. „Musíme respektovat schválený územní plán obce a nemáme jinou možnost než vydat souhlasné vyjádření ke stavbě,“ říká starostka Stanislava Kondrlová.

Územní plán změnil louky v Modlanech na stavební parcely v roce 2009 a nikdo prý netušil, že by o ně jednou mohli mít tak masivní zájem zahraniční lázeňští hosté. Jenže dnes jich v Teplicích a v okolí přibývá.

Cizinecká policie nyní eviduje zhruba 200 cizinců, ale s tím, že ví o dalších stovkách, které mají víza ze zemí schengenského prostoru a v Teplicích nejsou hlášeni v hotelech. Letos je cizinců tolik, že nestačí ani ubytovací kapacita teplických lázní, a arabská klientela si pronajímá byty ve vilkách i v panelácích.

Je to jen na léto

Mezi modlanskými částmi Drahkovem a Kvítkovem chtějí cizinci stavět vlastní sezonní domky, ve kterých budou přes léto žít. „Hezká krajina, blízko do Teplic a hlavně: oni chtějí žít vedle sebe, ne každý zvlášť,“ vyjmenoval představitel teplické muslimské obce Marej Abbas důvody, proč si jeho krajané vybrali právě Modlany.

„Jsou to milí, hodní a bohatí lidé, kteří utratí hodně peněz a postaví krásné vily, ve kterých chtějí žít dva tři měsíce v roce,“ řekl a dodal, že ve zbytku roku si místní lidé mohou údržbou opuštěných domků přivydělat. „Bude to dobré i pro vaše občany, můžou jim tam uklízet, sekat trávu,“ dodal.

Místní lidé se však cizinců obávají. „Já jen doufám, že když budou žít ve svém, nebudou dělat nepořádek,“ říká před svým rozestavěným domem jeden z obyvatel. „Parcelu jsem tady koupil před půlrokem, po dvou měsících jsem zjistil, jaké budu mít sousedy. Trochu se uklidňuju, že tu budou jen pár měsíců v roce,“ dodal.

Odclonit je

Stavební boom na šedesáti parcelách nemusí být v Modlanech konečný. V obci se říká, že další pozemky jsou k mání na okraji Drahkova. Majitel tamní louky prý už jedná o prodeji. „My se k tomu nechceme vyjadřovat,“ řekla manželka vlastníka pozemku, bývalá místostarostka Modlan Jiřina Jirková, již chtějí místní přemluvit, aby jim prodala alespoň pruh onoho pozemku. Důvod? „Vysázeli bychom tam vysoké stromy a vytvořili bariéru, která by nás oddělovala od arabské lokality,“ říká jedna z místních žen.

Ve vsi jsou však slyšet i umírněnější názory. „Kuvajťané vadí lidem, kteří z nich nemají ani korunu,“ říká například Iveta Petrová, jejíž rodina s arabskými klienty podniká a v Modlanech také prodává stavební parcely.

Podle Mareje Abbase zatím není přesně jasné, kdy budou domy Kuvajťanů v Modlanech stát. „To je na dlouho, jen dostat stavební povolení tady trvá rok. Myslím, že by tam domy mohly být za pět let,“ říká.