Snímek z 21. srpna 2013 ukazuje podle rebelů muže, který byl zasažen nervovým...

Snímek z 21. srpna 2013 ukazuje podle rebelů muže, který byl zasažen nervovým plynem. Záchranáři mu podávají potřebný kyslík. Vzbouřenci tvrdí, že bomby s nervovým plynem na předměstí Damašku svrhly vládní jednotky. | foto: Reuters

Rok od chemických útoků v Sýrii. Pomoc Západu nepřišla, Asad už není zlo

  • 190
Ve čtvrtek uplynul rok od chemického útoku v syrské Ghútě. Chemický arzenál asadovského režimu byl od té doby zničen, strůjci útoku se však žádného potrestání nedočkali. Pozornost se od Bašára Asada přesunula k boji proti Islámskému státu. Obyčejní Syřané pak stále marně čekají na pomoc ze zahraničí.

Bylo krátce před půl třetí ráno a syrský Damašek zažíval tradiční horkou letní noc. Relativně poklidný spánek obyvatel damašského předměstí Ghúta však měl za pár se sekund přerušit útok, jaký neměl v syrské občanské válce obdoby.

Madžíd, 26letý sociální pracovník, se zrovna pokoušel usnout, když ho jeho nadřízený povolal do práce. Jako student práv měl na starosti dokumentování incidentů spojených s úmrtím či zmizením lidí na území Sýrie. Na obrázek, který se mu naskytl 21. srpna 2013, ho nemohlo připravit nic.

Konflikt v Sýrii

V Sýrii už více než tři roky zuří krvavý konflikt mezi režimem prezidenta Bašára Asada a různými povstaleckými uskupeními. Na síle v poslední době získává zejména organizace Islámský stát, která kontroluje sever Iráku. Konflikt v Sýrii stál životy už více než 170 tisíc lidí. Krveprolití vyhnalo z domovů více než tři miliony lidí. Většina z nich žije v uprchlických táborech v sousedních zemích, tedy v Libanonu, Jordánsku, Iráku a Turecku (více o syrských uprchlících zde).

„Všude byl chaos. Lidé běhali sem a tam a křičeli: 'Plyn! Plyn! Zaútočili na nás plynem!',“ vzpomíná na osudnou noc Madžíd. Lidé si v tu chvíli ještě neuvědomovali, co se opravdu děje a jednali tak, jak byli zvyklí při obyčejném bombardování. Snažili se dostat do sklepení a podzemních prostor. Ženy a děti první. Nikdo však netušil, že tam na ně čeká smrt. „Plyn se koncentruje v nejnižších místech a přesně tam jsme také měli nejvíce obětí,“ vysvětluje Madžíd pro server BBC

Stovky mrtvých a vzájemné obviňování

Rozsah útoku naplno pocítil při návštěvě polní nemocnice. Podle něj tam na podlaze vedle sebe leželo na 600 umírajících lidí. Dospělí i děti. S otevřenýma očima a bílou tekutinou vytékající z jejich úst a nosu. Když chtěl Madžíd pořídit fotografii otřesné scenérie, snažil se poodstoupit tak, aby do záběru dostal všechny mrtvé. I když couval, jak to jen šlo, fotografii se pořídit nepodařilo. „Lidé přicházející do nemocnice museli procházet přes těla a hledat členy své rodiny,“ popisuje Madžíd.

První informace o počtech mrtvých, které přinesla Svobodná syrská armáda, byly astronomické. Útok nemělo přežít 1 729 lidí a dalších šest tisíc mělo utrpět zranění. Nezávislá organizace Lékaři bez hranic později čísla výrazně zkorigovala a uvedla, že po útocích její pracovníci ošetřili asi 3 600 lidí, zachránit se jim pak nepodařilo 355 lidí. Vyšetřování OSN ukázalo, že při útocích bylo použito na 350 litrů sarinu (více o útoku chemickými zbraněmi se dočtete zde).

Podle reakcí povstaleckých skupin chemické zbraně použila armáda Bašára Asada. Ten z útoků naopak obvinil povstalce. Západní mocnosti se však postavily za nepřátele vládnoucího režimu a po hrozbě možného vojenského zásahu donutily režim k likvidaci chemického arzenálu. V srpnu letošního roku pak Barack Obama ohlásil, že Spojené státy dokončily likvidaci všech nebezpečných látek, píše server Los Angeles Times. Američané neutralizovali zejména chemikálie použité na výrobu jedovatých plynů sarin a yperit na zvláštní lodi Cape Ray, která plula v mezinárodních vodách Středozemního moře (více o zničení syrských chemických zbraní zde).

Sýrie a USA mají společného nepřítele

Zničením chemických zbraní se podle všeho celá kapitola kolem útoku v Ghútě uzavřela. Potichu se však pozapomnělo na potrestání strůjců útoku. Západní mocnosti, které se před rokem shodovaly na tom, že za útoky zcela jistě stojí asadovský režim, nyní pomalu ale jistě začínají ze své původní rétoriky ustupovat. Nepřítelem číslo jedna už totiž není Bašár Asad, ale islamisté z organizace Islámský stát (IS). Ten stejný Islámský stát, který bojuje proti Asadovi na bojištích Sýrie.

„Neváží si žádného lidského života, jejich ideologie je zvrácená,“ řekl ve středu Obama s poukazem na vyvražďování, zotročování a znásilňování, jehož se na území Iráku a Sýrie islamisté dopouštějí. „Pro skupinu jako ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě, předchůdce IS, pozn. red.) není v 21. století místo,“ uvedl Obama v reakci na popravu amerického novináře Jamese Foleyho (více o tomto případu zde).

Asad a Spojené státy tak pouhý rok po chemických útocích mají stejného nepřítele. Za jeden provaz však zatím netáhnou. Oba státy by totiž jakoukoli oficiální dohodou zcela popřely dosavadní směřování své zahraniční politiky. Možná spolupráce v boji proti islamistům však podle mnohých diplomatů a politologů není zcela nemožná.

Už v lednu letošního roku, tedy dlouho před ofenzivou islamistů v Iráku, se podle některých zdrojů ze syrských politických kruhů do Damašku sjely špičky zahraničních tajných služeb, aby s vládními představiteli jednaly o spojení sil v boji proti islamistům z IS, uvádí BBC

„Jediná možnost, jak vyřešit tuto situaci (kolem Islámského státu) je spolupracovat s prezidentem Asadem,“ uvedl v červnu letošního roku náměstek syrského ministra zahraničí Fajsál Mekdád, kterého cituje server South China Morning Post. Dodal, že „mnoho zemí“ se již snaží s Damaškem dohodnout spolupráci v otázkách bezpečnosti. „Bezpečnostní otázky však nelze oddělit od politické spolupráce,“ myslí si Mekdád.

Obyčejní Syřané marně čekají na pomoc Západu

Asadovy síly přitom až do léta na islamisty z tehdejšího ISIL neútočily. To umožnilo těmto ozbrojencům expandovat na úkor umírněnějších opozičních skupin, které podporuje Západ. Vládní síly se k protiútokům odhodlaly až potom, co islamisté v poslední době obsadili v Sýrii další území díky vpádu do Iráku, kde se zmocnili velkého množství zbraní a získali řadu nových členů.

Asad prezidentem

Bašár Asad úřad prezidenta Sýrie jen tak neopustí. Prezidentské volby, které se uskutečnily 3. června, Asad vyhrál a získal v nich 88,7 procenta hlasů (více o výsledcích voleb zde). Hlasování se konalo jen na některých místech, neuskutečnilo se v oblastech, kde se bojuje, poznamenala agentura AP. Evropská unie označila volby za nelegální, Asadovi spojenci v čele s Ruskem a Íránem je považují za svobodné a spravedlivé.

Ze zcela jiného úhlu vnímají rok po chemických útocích obyčejní Syřané. Politické tahanice jim do životů téměř nezasahují. Po útocích doufali, že se konečně dočkají výrazné pomoci ze Západu. S postupujícími měsíci však začalo být stále jasnější, že se změny nedočkají. „Svět zklamal syrský lid,“ myslí si Madžíd, který pár měsíců po útocích raději opustil svou vlast. Pozůstalí marně čekají na spravedlnost a vyplacení odškodného za ztrátu svých blízkých.

Když pomoc ze zahraničí nepřicházela, mnoho Syřanů začalo hledat východisko v extremistických skupinách. „Po chemických útocích jsem viděl mnoho mužů kolem mě, ze kterých se stali extremisté. Zklamání z nečinnosti Západu vytvořilo živnou půdu pro extremistické skupiny, které pozůstalým po mrtvých řekly, že ony jsou pro ně jedinou nadějí,“ vysvětluje Madžíd.

Zatím posledním zklamání pro Syřany byl tvrdý postup Spojených států proti islamistům v Iráku. Americká diplomacie útoky obhajovala mimo jiné tím, že chrání irácké menšiny. Masakrování obyčejných Syřanů členy IS však zůstává přehlíženo. Vrcholem byl nedávný útok Islámského státu na civilisty v provincii Dajr az-Zaur, kde jejich rukou zemřelo na 700 lidí.

„Zničení syrských chemických zbraní neudělá pro mrtvé a jejich pozůstalé nic. Otázka chemických zbraní v Sýrii se uzavře až tehdy, pokud budou k odpovědnosti dohnáni strůjci útoků v Goutě,“ myslí si Nadim Houry, náměstek ředitele organizace Human Right Watch pro Blízký východ a Severní Afriku. Dění v uplynulém roce naneštěstí ukázalo, že ti, kteří útoky spáchali, před soudem jen tak nestanou.

Záběry CNN po chemickém útoku v Sýrii:

8. září 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue