Když se před časem řešil nákup nových útočných pušek pro AČR, tak byl řadou oponentů poměrně často zpochybňován požadavek na možnost použití zbraně s bajonetem. Řada oponentů považovala bajonet pro současný styl boje značně překonaný. Na druhou stranu vojáci britské armády provedli ve 21. století dvě známé zteče na bodáky.
Bitva u Danny Boy - Irák
Použití bajonetů v boji při operaci Telic 4 v Iráku se odehrálo na kontrolním stanovišti Danny Boy u obce Majar Al Kabir, přibližně 37 km jižně od města Al Amara. Došlo k němu 14. května 2004. Hlídka z britského pluku Argyll and Sutherland Highlanders (od roku 2006 zredukován na prapor a začleněn do Royal Regiment of Scotland) v počtu přibližně 30 mužů byla při své činnosti u kontrolního stanoviště Danny Boy přepadena iráckými povstalci z Mahdího armády.
Land Rovery britské armády nebyly v tomto období nijak významně pancéřované, a tak útok povstalců byl poměrně úspěšný a hlídku zastavil a donutil vytvořit obranné postavení. Povstalcům neustále přicházely posily a situace vojáků se stávala každou minutou horší.
Vojáci proto požádali o posily, šlo o vojáky z pluku Princess of Wales's Royal Regiment, kteří měli ve výzbroji obrněné transportéry Warrior. Obleženým vojákům začala pomalu docházet munice. Věděli, že pokud zůstanou ve stejných pozicích, tak je za chvíli protivník přemůže.
Jelikož se velitel hlídky nemohl posil dočkat, tak rozhodl o tom, že provedou útok na levém křídle se vztyčenými bajonety. Vojáci byli velice překvapeni, protože neočekávali, že by jim někdy někdo takový povel dal.
Jelikož však byli v boji na bajonety cvičeni, tak to pro ně nebyl žádný problém. Vojáci na povel velitele přešli do protiútoku. Povstalci nevěděli, co mají dělat. Jejich morálka se začala rozpadat a jednotliví povstalci začali utíkat. Při tomto boji bylo zabito 20 povstalců. V tu chvíli už přijížděly britské Warriory a zbývající povstalci se rozutekli.
Podle odhadů čelila britská hlídka více jak 100 povstalcům. Akce pak měla i dohru, protože rodiny mrtvých a raněných Iráčanů žalovaly britskou armádu, že postupovala příliš krutě a že mrtví povstalci byli ve skutečnosti umučeni. V březnu letošního roku (2014) pak právníci zastupující irácké rodiny oznámili, že stahují své žaloby, protože se nenašly žádné důkazy, že by došlo k umučení iráckých povstalců.
Bitva u Kakaran - Afghánistán
Druhá známá bitva za použití bajonetů se odehrála v Afghánistánu v říjnu 2011. Došlo k ní u vesnice Karakan v provincii Helmand a tentokrát byli přepadeni vojáci pluku Princess of Wales's Royal Regiment. Cílem hlídky bylo odhalit povstalce, kteří pokládali nálože k cestám, a vojáci měli vesnici prohledat.
Operace již končila a vojáci měli vyrazit směrem ke kontrolnímu stanovišti.
Když vojáci vylézali z příkopu, tak je k zemi přibila palba povstalců. Palba byla prudká a střely nedovolovaly vojákům ani vykouknout z úkrytu. Palba přicházela ze tří míst.
Vojáci pomalu nalezli do příkopu z části zaplněného vodou. Doufali, že odtud budou schopni opětovat palbu. Pak ale zjistili, že se je povstalci snaží obklíčit. Velitel hlídky a jeho zástupce si uvědomili, že toto je velice dobře koordinovaný útok a jejich jednotka se nemůže prakticky pohnout.
Corporal Jones poručil třem svým nejbližším vojákům nasadit bajonety. Pak prudkým útokem s bajonety na zbraních s křikem překonali volný prostor 80 metrů k jednomu z míst, odkud byla proti nim vedena palba.
Corporal Jones měl připravený ruční granát, který chtěl použít proti povstalcům, ale na poslední chvíli zjistil, že tam jsou i civilisté. Proto granát zahodil jinam. Překvapivý útok na bajonety povstalci nečekali a to narušilo jejich morálku. Do protiútoku se zapojili i ostatní vojáci z hlídky, kteří útočný hlouček předtím kryli palbou. Povstalecký boj se začal významně hroutit. Neznamenalo to však konec boje.
Vojáci byli stále ohrožováni palbou odstřelovače. Snažili se střelce odhalit, aby mohla být provedena evakuace raněných vrtulníkem. Po ukončení evakuace raněných hlídka pokračovala v činnosti a dokončila svůj úkol.
Nezvyk
Dlouhá léta to vypadalo tak, že útočná puška je prakticky jediná zbraň, kterou voják potřebuje, a že bajonety jsou pouze zastaralým reliktem minulé doby. Tyto příklady však ukazují, že bajonety jsou stále použitelné, a to i v případě operací proti povstalcům.
Mnoho povstalců nemá výcvik v boji muže proti muži a obvykle nedokážou bojovat organizovaným způsobem. Povstalci také při bezprostřední konfrontaci a ohrožení života z boje často utíkají. To je poměrně zásadní taktická výhoda konvenčních bojových sil. Několikrát se podařilo takto zvrátit špatné postavení hlídky, která byla překvapena intenzivním a koordinovaným přepadem.
Článek vznikl pro web Armádní noviny. Původní článek najdete zde.
