Evropa má první oběť smrtelné eboly, nemoci podlehl španělský misionář

  • 175
V Madridu zemřel španělský duchovní Miguel Pajares, stal se tak první evropskou obětí současné epidemie eboly. V úterý o tom s odvoláním na zdravotnické úřady informovala agentura Reuters. K léčbě Pajarese, který se nakazil v Libérii, použili lékaři i nadějný experimentální lék ZMapp, který podle všeho pomohl ke zotavení dvojice Američanů.

Pětasedmdesátiletého misionáře Miguela Pajarese minulý čtvrtek za přísných bezpečnostních podmínek evakuoval z Libérie letecký speciál. O jeho vyslání tehdy rozhodla španělská vláda. Po příletu na madridské letiště byl duchovní převezen do místní nemocnice, kde pobýval v izolaci (více najdete zde). V neděli dostali ošetřující lékaři povolení použít k jeho léčbě experimentální sérum ZMapp, které bylo do španělské metropole dopraveno ze Ženevy (o léku najdete podrobnosti zde).

ZMapp, jenž se při dosavadních testech na opicích jevil jako nadějný lék proti ebole, dostali jen o týden dříve jako první dva Američané. Humanitární pracovníci se virem krvácivé horečky nakazili rovněž v Libérii, když pomáhali v boji s nebezpečnou nákazou. Světovými médii následně prolétly zprávy o jejich až téměř zázračném uzdravení. Z nemoci se třiatřicetiletý lékař Kent Brantley i devětapadesátiletá zdravotnice Nancy Writebolová zotavují v Atlantě, kam byli z Afriky transportováni speciálně upraveným letounem. Stav obou se podle lékařů i nadále zlepšuje, jsou však stále hospitalizováni.

Writebolová by se nicméně mohla do Afriky po uzdravení vrátit pomáhat. V rozhovoru pro stanici NBC News to uvedl její syn. Spolu s ní by se zpět mohl vypravit také její manžel, který taktéž zasahoval v Libérii a do Spojených států se vrátil za svou ženou. „To je to, k čemu byli povoláni a co opravdu cítí ve svém srdci,“ citovala agentura Reuters slova syna amerických misionářů.

Podání experimentálního léku dalším je v pořádku, říká WHO

Podání ZMappu nakaženým Američanům odstartovalo bouřlivou diskuzi mezi laickou i odbornou veřejností, zda experimentální sérum, dosud testované pouze na malé skupince opic, podat také dalším infikovaným pacientům.

Expertní komise Světové zdravotnické organizace (WHO) dlouho váhala s vydáním prohlášení s ohledem na to, zda lék nebude mít nežádoucí dopady na lidské zdraví. Část odborníků namítala, že nelze nasadit dosud řádně netestovaný lék uprostřed epidemie eboly, navíc dosud nejrozsáhlejší, s jakou se lidstvo setkalo.

Nakonec však pověřená komise WHO v úterý informovala, že souhlasí s nasazením experimentálních léků a případných vakcín při nynější epidemii. Podmínkou je informovaný souhlas pacienta či respektování svobody jeho volby. Již minulý pátek totiž její experti označili nákazu decimující země západní Afriky za mezinárodní hrozbu (podrobnosti o tom se dočtete zde).

ZMapp zabral při včasném podání u opic, u lidí to není jisté

Kalifornská firma, která ZMapp vyvinula, jej nicméně zatím testovala pouze na opicích, klinické testy na lidech dosud neprovedla. Není tak jasné, zdali nemůže na některé lidi mít například závažné vedlejší účinky. U primátů nakažených blíže neupřesněným kmenem eboly ovšem ZMapp vykazoval při testech velmi slibné výsledky. Většina z opic, kterým byl podán v časné fázi od prvních příznaků, se uzdravila. Experimentální lék funguje na principu toho, že brání viru v narušení a infikování nových buněk.

Již dříve se za jeho aplikaci i dalším nakaženým, nejen dvojici amerických pacientů, postavil mimo jiné lékař Peter Piot, který virus eboly v roce 1976 objevil.

Širšímu nasazení ZMappu mezi nakažené nicméně bránilo i to, že coby experimentální sérum jeho export musel nejprve schválit americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Navíc sám výrobce varoval, že jeho zásoby léku jsou zatím jen velmi omezené s ohledem na to, že byl prakticky teprve ve fázi vývoje. Mluvčí WHO ve svém úterním prohlášení uvedla, že firma vyrobila zatím pouhých 12 dávek tohoto léku. Díky souhlasu její expertní komise by se nicméně ZMapp mohl dostat do stádia klinických testů v rozmezí dvou až čtyř měsíců.

Velkou neznámou i navzdory naději v podobě uzdravujících se Američanů zůstává účinnost nového léku proti krvácivé horečce. Zatímco americký lékař a jeho kolegyně mají díky ZMappu patrně to nejhorší již za sebou, u pětasedmdesátiletého španělského misionáře kýžené výsledky nepřinesl. Rozhodujícím faktorem v jeho případě ovšem mohl být také poměrně vysoký věk, kdy riziko představují i běžně rozšířená onemocnění, natož ebola.

Dalším podstatným aspektem, který mohl sehrát roli při jeho léčbě, je i to, za jak dlouho od objevení prvních příznaků mu bylo sérum podáno. Kdy přesně se objevily první známky nákazy eboly u u španělského misionáře, není jasné. ZMapp mu nicméně lékaři podali až čtvrtý den hospitalizace v madridské nemocnici.

Podle Reuters na vývoji možného léku proti ebole momentálně pracují minimálně tři další farmaceutické firmy. Další tři společnosti se pak rovněž pokoušejí vyvinout vakcínu. Standardně trvá uvedení jakéhokoli přípravku na trh dlouhé roky. Část odborné veřejnosti ale volá po zrychleném procesu v případě takto závažné epidemie.

Experimentální lék zamíří poprvé přímo do Afriky

Libérie v úterý oznámila, že hodlá ZMapp podat také dvěma svým lékařům, kteří se virem nakazili. I v případě jejich léčby experimentálním lékem byl nutný písemný souhlas amerického regulačního úřadu. Do země by sérum mělo dorazit v následujících 48 hodinách, řekl agentuře Reuters liberijský ministr informací. Dvojice nakažených liberijských lékařů tak bude prvními pacienty, kterým lékaři podají ZMapp přímo v Africe. Americkým zdravotníkům i španělskému misionáři byl aplikován až po transportu do vlasti.

Nynější epidemie eboly je vůbec nejhorší, s jakou se lidstvo od objevu tohoto smrtícího viru setkalo. Podle poslední, pondělní bilance Světové zdravotnické organizace nákaze již podlehlo nejméně 1 013 lidí. Nejvíc obětí eviduje Guinea, kde se koncem loňského roku objevil první případ nákazy u dvouletého dítěte. Zatímco však Guinea zaznamenala výrazný úbytek nových případů, ohnisko nákazy se přesunulo do sousední Libérie a Sierry Leone. Obě země již dříve vyhlásily stav nouze a zpřísnily bezpečnostní opatření. Po preventivních opatřeních sáhly také další státy.

V minulých dnech panovalo podezření ze zavlečení nákazy také v Saúdské Arábii, Kanadě nebo Jižní Koreji. Testy však ve všech případech onemocnění krvácivou horečkou vyloučily.

Že nynější epidemie představuje bezpříkladnou hrozbu, nicméně dává tušit i to, že její bilance až nebezpečně rychle aspiruje na to vyrovnat se celkovému součtu životů, které si nebezpečná krvácivá horečka vyžádala za bezmála 40 let od svého objevu. Experti ze Světové zdravotnické organizace navíc varují, že nynější epidemie patrně ještě nedosáhla svého vrcholu a obětí tak bude přibývat.

Kde v Africe řádí ebola


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video