Většinu sponzorů v Kladně po pádu do první ligy udržel, i proto v úterý natáčel fotbalový klip pro Sazku a ve středu zase na Žižkovské věži předával vyvoleným nové telefony od jednoho čínského výrobce.
Však Jaromír Jágr, jinak odpůrce reklamních aktivit, coby majitel kladenských Rytířů s oddechem říkal: „Máme štěstí, že nám sponzoři zůstávají věrní. My musíme odčinit tu minulou sezonu.“
Ale on snažení bude sledovat ze Spojených států, kde ho čeká další sezona v New Jersey. „Ono je složité to řídit, když je člověk tady. A co pak, když je pryč.“
Tušil jste před třemi lety, když jste klub přebíral, jak složité to bude?
Musím vysvětlit, jak jsem se k tomu dostal. Nebylo to tak, že bych po šéfování úplně toužil, ale bylo mi předáno, protože můj otec to dělal 16 let a už nechtěl pokračovat. V Kladně nejsou žádní silní sponzoři, musel to dotovat ze svého a prostě ho to přestalo bavit. Jediná šance, aby hokej v Kladně zůstal, byla ta, že to převezmu já. A město hodlalo zase hokej podporovat. Pokud by se tak nestalo, hokej by se stěhoval. Už bylo skoro podepsané, že licenci koupí Chomutov, který hrál první ligu. Byl jsem do toho zatažený.
Bude mít Jágr svou sochu?Bude mít Jágr sochu? Podle pražského magistrátu jde o recesistickou kampaň, podle pořadatelů se město zapírá... Buď jak buď (pravděpodobnější je však ta první varianta), na internetové stránce kohonaletne.cz mohou lidé hlasovat, jakou sochu by si přáli vídat na pražské Letné, kde kdysi stával monument Stalina. A Jaromír Jágr v anketě zatím těsně vede před herečkou Jiřinou Bohdalovou, na třetím místě je s odstupem zpěvák Karel Gott. „Něco jsem o tom četl na Facebooku, ale nemyslím si, že když jsem dal o něco víc gólů než jiní hokejisté, tak je to důvod, aby mi stavěli sochu. Jsou lidé, kteří si ji zaslouží mnohem víc než já.“ Kteří? „Třeba ti, kteří jsou v anketě za mnou,“ řekl s úsměvem. |
Teď už klub na prodej není?
Pokud nebudu vědět, jak dál, ta varianta tady je. Nikdo není dokonalý. Budu se snažit, aby hokej v Kladně zůstal, abychom se co nejdříve vrátili do extraligy. Ale potřebujeme podporu fanoušků, kteří stále křičí, jak se to má dělat, ale když se pak podíváme na návštěvnost, tak zjistíme, že ji máme nejmenší v celé extralize.
Co zvolit opak: hned po pádu koupit od jiného týmu extraligovou licenci?
Přemýšlet nad tím můžete, ale nikdo mi takovou věc nenabídl. Navíc já věřím tomu, že když uděláš průšvih a někdo to za tebe zalepí a vyřeší, tak si toho pak nevážíš. Je to smutné, spadli jsme, ale každý si to musí sám uvědomit, sám se z toho vylízat, dostat se zpátky tam, kde byl, aby si toho daleko víc vážil. Kdyby se to koupilo, zůstali stejní hráči, tak bychom příští rok řešili stejný problém jako teď.
V klubu skončil ředitel Václav Bartoš, teď ho řídíte sám. Už víte, kdo vaši roli převezme, až odletíte do zámoří?
Ještě jsem o tom nepřemýšlel. Mám na to čtyřicet padesát dní. Bude dost času, abych lidi poznal, abych se podíval na to, jakým způsobem chceme jít dál. Základ klubu zůstal stejný, většině hráčů jejich kontrakty platí, i když jsme v nižší soutěži. Zůstává jen otázka, jestli budeme zmenšovat hřiště. Asi ano, podle toho taky podepíšeme posily.
Jste věčný optimista. Našel jste na pádu něco pozitivního?
Ne. Ale sport beru takový, jaký je. Někdy se daří, někdy ne a ne vždy můžete všechno vyhrát. Ale mám pocit, že i když se spadlo, tak si toho diváci začnou víc vážit, třeba začnou víc chodit. A byl bych rád, kdyby si toho začali vážit i hokejisté. Aby zjistili, že hrát extraligu není dar, že si ji musíš vybojovat. Týmy z první ligy, které postoupily (Olomouc a Mladá Boleslav), tak neměly lepší mužstvo než my, ale byly hladovější. Byla tam spousta kluků, kteří extraligu nikdy neokusili a toužili po tom. Naši hráči si neuvědomili, co můžou ztratit. A pak už bylo pozdě. Dám příklad: je to, jako když někdo jí celý život maso, tak si ho neváží. Naopak ten, co jí jen chleba a pak uvidí kus masa, tak jde po něm daleko víc. Tak mi to v baráži připadalo.
Dovolenou jste strávil především v Las Vegas, kde jste zároveň trénoval, že?
V mojí kariéře jsem zjistil, že čím jsem starší, tak je mnohem těžší odpočívat. Ne z toho důvodu, že bych nechtěl, ale je pak složité to nastartovat. I když to byla oddechová dovolená, tak jsem se snažil od prvního dne něco dělat, aby pak začátky na ledě nebyly pro mě tak těžké. I když být na ledě sám není takové, jako když jste tam s mužstvem, kde jsou souboje 1 na 1, zvyšuje se soutěživost. I tak jsem se snažil udělat maximum pro to, abych byl připravený na další sezonu.
Na ni už se nepřipravuje Petr Nedvěd, jehož rozlučky s kariérou jste se v pondělí účastnil. Zdá se, že ve vašem lese se kácí...
Abych pravdu řekl, tak v mém lese se kácí posledních deset let, jen já pořád držím. Nejdůležitější je, abyste každou věc, kterou děláte, dělal s láskou. Další věc je zdraví, bez něj se nedá dělat nic, zvlášť sport na vysoké úrovni. V našem věku je složité, že když se zraníte, tak se těžko vracíte do formy, kterou jste měl. Ale pokud máte štěstí, zůstanete zdravý, máte ten sport rád, tak se i v mém věku dají dělat zázraky.
Co vy a reprezentace? Platí, že jste v ní skončil?
Nechávám to, jak to bylo. Stojím si pořád za tím, co jsem řekl.
V New Jersey teď máte nového českého spoluhráče, Martina Havláta. Jak se na něj těšíte?
Martin dostal od New Jersey šanci a bude záležet na něm, jak ji využije. Věřím, že se připraví, jak nejlépe bude umět, že v kolektivu se mu bude líbit a že se dokáže výkonnostně zařadit do prvních dvou pětek, kam patří. Všichni víme, že je Martin vynikající talent, jen v San Jose už nedostával takovou příležitost, kterou by sám chtěl. Navíc byl poměrně často zraněný. Takže mu musíme přát, aby mu zdraví vydrželo, pak to bude mít jednodušší.
Jágr o hokeji po květnovém MS: Je čas odejít, už na to nemám:
27. května 2014 |
