Rodina se rozhodla, že smuteční obřad uspořádá přímo na hřišti, aby se mohli se zachráncem teplického fotbalu rozloučit i fanoušci. Hrdlička, který klubu šéfoval 21 let, zemřel v sobotu po mozkové mrtvici v nedožitých 58 letech a Stínadla se zahalila do černého.
„Byl to skvělý člověk, nesmírně přátelský. A hrozně rodinný. Vždycky mi vytýkal: Hele, netrav tolik času v práci, buď s rodinou. I on k ní utíkal, když měl ve fotbale stres,“ chvěl se hlas Rudolfovi Řepkovi, generálnímu sekretáři fotbalové asociace, který v teplickém klubu začínal.
U středového kruhu vyrostl katafalk, kde se už od rána vršily věnce a květiny, plno z nich v klubových žlutomodrých barvách. Na obrazovkách se během tklivých melodií měnily Hrdličkovy fotografie; na té hlavní symbolicky mával na rozloučenou. Snímky z fotbalového prostředí, třeba se šéfem FIFA Blatterem nebo s domácí pohárovou trofejí, kterou Teplice vyhrály, střídaly ty rodinné. Například ta, jak Hrdlička naložil svá vnoučata s helmami na hlavách do stavebního kolečka a pro radost je povozil.
Čestnou stráž u rakve držely fotbalové osobnosti spjaté s Teplicemi a také v první řadě bývalý předseda svazu František Chvalovský.
S ním Štěpán Popovič, bývalý předseda představenstva žlutomodrých, který na naléhání Hrdličky do klubu vstoupil se sklárnou. U rakve stáli i trenéři Josef Pešice, Petr Rada, Michal Bílek a Zdeno Frťala a klubové legendy Pavel Verbíř s Radkem Diveckým.
Mezi smutečními hosty byli i Jiří Šlégr a Robert Kysela z hokejového Litvínova, autor teplické fotbalové hymny Kamil Střihavka, trenéři Jiří Plíšek, Svatopluk Habanec nebo Lukáš Přerost, řada hráčů současných i bývalých či funkcionářů. A také šéf svazu Miroslav Pelta a jeho místopředseda Roman Berbr s partnerkou Dagmar Damkovou, která vede komisi rozhodčích. Vzdát hold přišlo i teplické ligové mužstvo, samozřejmě.
POHŘEB. Poslední rozloučení s ředitelem FK Teplice Františkem Hrdličkou probíhalo přímo na stadionu Na Stínadlech.
Smuteční řeč přečetl Antonín Moravec, herec Divadla Kalich. Připomenul typickou Hrdličkovu hlášku: Ty starej pardále, přece to znáš! „Z těch obyčejných slov doprovázených jiskřivým pohledem z přimhouřených očí zaznívalo všechno. Člověčenství a moudrost zároveň. Porozumění a vstřícnost. A to se ví, také pokora, respekt a úcta z nich na člověka pokaždé dýchla,“ znělo z pódia.
„Mezi lidmi rozdíly nedělal, jen museli umět a znát. A nemachrovat, nenaparovat se, nedělat ramena. Protože na to jsou kluci z venkova alergičtí. On se za to, že byl z vesnice, nikdy nestyděl.“
Dojetí umocnila píseň Haleluja, kterou zazpíval Josef Vojtek ze skupiny Kabát. Sám teplický fanoušek a Hrdličkův přítel jako mládežník za Teplice kopal.
Teplický tým bezprostředně po pohřbu odcestoval na zápas do Ostravy, aby dál pracoval na Hrdličkově odkazu.
