Podle zpravodajského serveru Cenzor se město, ve kterém ještě před pár měsíci žilo 426 tisíc lidí, nachází ve stavu humanitární a ekologické katastrofy. Nejezdí zde veřejná doprava, nefunguje internetové ani telefonické spojení s okolím. Mimo provoz jsou pochopitelně také komunální služby, a hromadí se odpadky, které pod náporem vysokých letních teplot šíří v ulicích nesnesitelný zápach. Úřady varují, že v těchto podmínkách je jen otázkou času, než se začnou šířit nemoci.
Krize na UkrajiněTVRDÉ SANKCE: Evropa trestá Rusko POLSKO: Varšava nabízí NATO základnu ve Štětíně VÁLKA V ULICÍCH: Ukrajince čeká bitva o Doněck MASKIROVKA: Rusko nacvičuje novou válku BATALION AZOV: Bojovníci ve stínu vlčí runy SMLOUVA S EU: Ukrajina podepsala pakt, který odstartoval revoluci VŮDCI POVSTALCŮ: Ruský rozvědčík, krupiér či "Děda Mráz" PROPAGANDA: Jak se manipuluje se zprávami ZKÁZA BOEINGU: Vše o pádu letu MH17 |
Místní vidí největší problém ve výpadku dodávek elektrické energie. Podle techniků závisí oprava poničené rozvodné sítě na dopravě náhradních dílů. To však znemožňují pokračující boje na východě Ukrajiny.
„Lidé se stali rukojmími války. Jsou nuceni žít v podmínkách ozbrojené konfrontace, bez spojení se světem. Z obchodů, které ještě fungují, mizí každým dnem zbytky zásob. Zvlášť citelný je nedostatek léků, otevřeno je pouze několik lékáren,“ uvedl reportér ukrajinského serveru.
Série ostřelování už si vybrala daň i na místních zdravotnických zařízeních. Vážně poškozeny byly tři městské polikliniky a čtveřice nemocnic. Ty i přesto stále přijímají pacienty, kteří byli zraněni při palbě.
Ukrajinský armádní mluvčí Andrij Lysenko v pondělí vyzval civilní obyvatelstvo, aby opustilo všechny oblasti kontrolované proruskými separatisty. Lidé z rizikových oblastí však namítají, že mnozí z nich nemají na cesty v předražených vlacích a autobusech dostatek peněz. V Luhansku i v dalších městech tak zůstávají sociálně slabí Ukrajinci, důchodci a rodiny s dětmi.
Rusko se kvůli humanitární situaci na východě Ukrajiny domáhá naléhavé schůzky Rady bezpečnosti OSN. Podle ruského velvyslance Vitalije Čurkina by se rada měla sejít hodinu před půlnocí SELČ, ale dosud chybí souhlas britského předsednictví.
Do Ruska už prchlo 730 tisíc Ukrajinců, oznámila OSN
Podle nejnovější zprávy OSN kvůli bojům na východě Ukrajiny překročilo hranice s Ruskem už 730 tisíc civilistů. „Nejsou to žádní turisté,“ komentoval statistiku evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Vincent Cochetel.
Takzvaných vnitřních uprchlíků, tedy lidí, které válka vyhnala do jiných ukrajinských regionů, je podle UNHCR 117 tisíc. Každý den své obydlí kvůli válce opouští 1 200 lidí. Počet vnitřních uprchlíků podle Cochetela může ve skutečnosti být větší, protože řada lidí změnu pobytu nenahlásila, mimo jiné z obavy před povoláním do ukrajinské armády.
Ruské úřady o přiznání statusu azylanta požádalo 168 700 lidí, uvádí zpráva UNHCR (plné znění zprávy v angličtině si můžete přečíst zde). Podle ruských médií provizorní tábory pro ukrajinské uprchlíky vyrostly nejen v oblastech při hranicích s Ukrajinou. Programy na pomoc prchajícím Ukrajincům přijaly už oblasti a republiky v ruském vnitrozemí.
Armáda vytlačuje separatisty, vítězství je však daleko
I přes stále se zhoršující situaci na východě ukrajiny ukrajinská armáda nadále pokračuje v operaci, jejímž cílem je převzetí nadvlády na regionem, který je stále z velké části v rukách proruských separatistů.
Palba po neozbrojených vojácích
Na Ukrajinu se v úterý vrátila také většina vojáků a členů pohraniční stráže, kteří v noci na pondělí překročili v kritické situaci hranici, když jim v přestřelce se separatisty údajně došla munice (více o tomto případu se dočtete zde). Podle agentury ITAR-TASS však na skupinu asi 195 neozbrojených vojáků začali po překročení hranic střílet proruští separatisté. |
V úterý armáda postoupila blíž k centru Doněcka, kontroluje výpadovku na západním předměstí Marjinka a na severu ovládla předměstí Jasynuvata. Podle armádního mluvčího Andrije Lysenka není cílem rozpoutat v Doněcku velkou bitvu. Armáda se spíš snaží odříznout povstalce od zásob a posil, což platí nejen o velkých městech Doněcku a Luhansku, ale i o pohraničních oblastech.
Armádní mluvčí Oleksij Dmytraškovskyj podle agentury Reuters uvedl, že je bezprostředním cílem armády obsadit Marjinku jako výchozí bod k dalšímu postupu. Strategicky významné je podle něj osvobození čtvrti Jasynuvata, kde je významný železniční uzel. Povstalci tak ztratili důležité spojení, jímž do města proudily posily a zbraně. Podle informací obyvatel čtvrti tam ale povstalci své pozice stále drží.
Z Marjinky se v úterý ozývaly silné exploze a kulometné dávky. V noci podle agentury AFP armáda ostřelovala z granátometů městské centrum a vyřadila z boje osm separatistů. Marjinka je bez proudu, šrapnely poškodily místní transformační stanici.
V ulicích Luhansku jsou mrtví a zranění:
18. července 2014 |
