Ochránci přírody žádají Slováky: Zastavte odstřel medvědů, vlků a rysů

  • 22
Ochránci přírody z Beskyd se pustili do boje se slovenskými zákony. Chtějí totiž v našich lesích vidět více velkých šelem, které se na Moravu obvykle jen nakrátko zatoulají z druhé strany hranice.

Omezit povolený odstřel medvědů na Slovensku nebo prosadit stavební uzávěru na vrcholech Kysúc, Beskyd, Vizovických vrchů a Bílých Karpat.

Ochránci přírody ze Zlínského kraje se snaží vydobýt lepší podmínky pro život a putování velkých šelem. „Jsou tím nejkrásnějším, co v přírodě máme,“ vysvětlil jednatel Českého svazu ochrany přírody Milan Orálek.

V Beskydech momentálně žije zhruba patnáct rysů (na jednoho z nich zachyceného pomocí fotopasti v roce 2012 v Javorníkách se můžete podívat v úvodním videozáznamu - více o něm čtěte zde), ochránci přírody letos viděli i stopu vlka a medvěda nedávno pozorovali v okolí Vysokého Pole (více zde). Vzácných šelem by si ale v revíru přáli mnohem víc.

Problém je v tom, že šelmy žijí převážně na slovenské straně kopců. Aby se jim dostalo větší ochrany, musí se proto změnit zákony sousedního státu.

„Zejména potřebujeme, aby se aspoň na rok zastavilo povolování odstřelu medvědů, které na Slovensku získáte dost snadno a tak říkajíc ,od pasu‘,“ podotkl František Šulgan z Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Následovat má zpřísnění podmínek, které mají chránit i místa, kde zvířata žijí, a koridory, jimiž putují. V návrzích proto také nechybí stavební uzávěra v celém hraničním pásu.

Ekologové odmítají další stavby na horách

Pro běžného turistu či člověka, který má v kopcích rekreační chatku, se žádná velká změna v lesích nechystá. Dál budou volně přístupné a zachovaná zůstane i možnost odstřelu, pokud by šelma lidi ohrožovala či ničila jejich majetek.

Mnohem výrazněji mohou změny zasáhnout do života těch, kteří zde podnikají, což se nejvíce týká právě Beskyd.

Momentálně je například vydané stavební povolení na sedm nových objektů na Kohútce v katastru slovenské obce Lazy pod Makytou.

„Pět z nich bude sloužit k ubytování, další jako restaurace a v posledním budou návštěvníci relaxovat,“ řekl Miroslav Maczko, šéf představenstva Ski centra Kohútka, který se zároveň angažuje v občanském sdružení Javorníky. To se věnuje i ochraně přírody.

Horská chata Kohútka na hřebeni Javorníků
Skicentrum Kohútka
Skicentrum Kohútka

Horská chata Kohútka a okolní ski areál.

Stavby v turisticky mimořádně lákavé krajině a v blízkosti rozlehlého ski areálu už povolila slovenská strana. Pokud by pozemky ležely za kopcem, nebyl by jejich vznik jistý.

„U nás jsou zákony už nyní mnohem přísnější a uzávěra v Beskydech de facto platí. Ale na Slovensku obce vydávají povolení velmi snadno,“ sdělil Orálek.

Diskutuje se i o nové silnici od hotelu Portáš do obce Horná Maríková. Navázala by na dnes už existující cestu z Nového Hrozenkova na Portáš a tvořila by další přístup do rekreační oblasti. Její trasa má ovšem vést lesem.

Na stavby, které jsou schválené, už ochránci sahat nemohou, odmítají ale jakékoliv další. To má společně s omezeným odstřelem šelmám zajistit větší klid a výhledově také rozrůstání smeček.

Chtějí otevřít i debatu o pytláctví

Ze slovenské strany hranice slíbil spolupráci ministr hospodářství a rozvoje venkova Ľubomír Jahnátek. Problematika ho zajímá, proti kritice moravských ochránců přírody se však ohradil.

„Nemohu souhlasit s tvrzením, že je u nás skutečné docenění a ochrana velkých šelem na nízké úrovni,“ uvedl Jahnátek na dotaz MF DNES a připomněl nedávné rozšíření území, na kterém je celoročně chráněný vlk.

Jenže neoficiální údaje ochránců hovoří o tom, že myslivci na Slovensku krátce předtím odlovili velký počet zvířat. A oficiální údaje, které by umožnily počty srovnat, chybějí.

Kromě zákonů chtějí ochránci rozproudit debatu také o dalším problému. Ten je pro obě země společný - pytláctví.

„Ví se to, ale nemluví se o tom. Často ho mají na svědomí někteří myslivci, ale nedá se to prokázat. Nebo se to podaří až s několikaletým odstupem,“ prohlásil Orálek.