Třída C je pro značku s hvězdou ve znaku nejdůležitějším modelem, tvoří totiž zhruba 20 procent všech Mercedesů ročně prodaných po celém světě. Od roku 2007 prodala na 400 tisíc kombíkových céček, jen za loňský rok osminu z toho. Evropa je pro céčkový kombík hlavní trh a je jedním z důležitých modelů značky v Česku. Kombíkový Mercedes třídy C už se dá objednat, první auta předají zákazníkům po české premiéře, která je naplánovaná na 13. září. Nejlevnější provedení C 180 je za 893 tisíc, dieselové provedení C220 BlueTEC je za milion, dorazí ale i verze s menšími a lacinějšími diesely.
Nejnovější mercedes může vypadat noblesně, moderně i dravě. Vyšlechtění balíčkem doplňků AMG přidá vzhledu na agresivitě. K tomu čistý, moderní, krásný a draze působící interiér. Na mercedesáře je minimalistická přístrojovka nečekaně avantgardní.
Na rozdíl od předchozích mercedesů, které kvůli konzervativní klientele zůstávaly u tradičních řešení hýřících velkými a srozumitelnými tlačítky, je v céčku ovladačů pomálu. Něco tak musíte hledat v různých menu. Najdete tam ale i položku "vypnout stabilizaci", anebo si můžete v individuálním jízdním režimu nastavit deaktivaci start-stop systému, to chválíme.
To multimediální centrum ale vyžaduje trochu cviku. Úplně nový systém má hezkou grafiku, ale ovládání - byť jde svou logikou v duchu předchozích mercedesů - je chvílemi trochu překombinované. Mercedesáři se ale zorientují a zvyknou si. Tablet připevněný nahoře na přístrojovce (designéři teď razí toto řešení namísto zástavby do středového panelu) je ve všech verzích, nejvyšší provedení naplněné spoustou funkcí - mimo jiné on-line službami a komunikací se serverem Mercedesu (systém "contact-me") - a DVD měničem stojí 93 tisíc
Céčko uspokojí prostorem manažera i rodinu, pokud nejsou extrémně vypasení nebo narostlí, nic jím scházet nebude. V kabině je dost místa v podélném i příčném směru. Pro nabrání prostoru do šířky ergonomové použili pozapomenutý fígl: výplně dveří prohnuli tak, že kopírují zaoblení dveří, cestující tak má kolem sebe pocitově hodně místa. A to jste v nízkém posazu, který céčko umožňuje, hodně utopení ve vysokém pontonu karoserie a za vysokou přístrojovkou. I to pomáhá autu dokonale maskovat rychlost; stoosmdesátka na německé dálnici se pak díky skvělé směrové stabilitě a slušnému odhlučnění jeví jako stotřicítka.
Kombíky se dnes nekupují vždy jen z praktických důvodů. Bývají šmrncovnější, což platí asi i o "cé". I tradiční "stěhovací" disciplíny ale zvládne. Kufr s objemem 490 litrů (při dvoumístném obsazení až 1510 l) je vyšperkovaný roletkou, kterou v zadním sloupku vytahují elektromotorky společně s elektricky ovládaným víkem. Libůstkou je jeho bezdotykové otevírání - stačí máchnout špičkou nohy pod nárazníkem. Nákladová hrana i podlaha jsou příjemně nízko a kufr má pravidelný tvar.
Elegantní je ovládání sklápění opěradel do roviny malým tlačítkem, když chcete naložit objemnější věci. Chybí ale ližiny, úchyty, nebo organizér, které by pomáhaly uhlídat menší věci. Vystačit musíte se čtyřmi uvazovacími oky a výklopným háčkem.
Na pohled vypadá interiér lépe, moderněji a luxusněji než ve větším, ovšem už dosluhujícím Mercedesu E, který je o kategorii výš. A podtrhuje to i mechanika. Vždyť přední náprava je řešená lichoběžníkovými rameny, třída E se musí spokojit s jednodušším McPhersonem.
Éčku se třída C přiblížila i rozměry, vždyť třeba rozvor 2 840 mm má jen o 34 mm kratší. Čtvrtá generace třídy C totiž spočívá na nové modulární platformě MRA, kterou bude údajně v budoucnu sdílet až deset modelů s pohonem zadních nebo všech kol. Ta dovoluje mimo jiné i použití systému AIRMATIC, tedy vzduchového odpružení, které je ve střední třídě unikátní.
Berte benzin
Charakterní šestiválce zatím v ceníku céčkového kombi chybí. Čtyřválce se jim vyrovnají výkony, ale chybí jim noblesa. Z omezené startovní nabídky se nám nejvíc líbilo benzinové provedení s prozatím nejvýkonnějším motorem C250 (155 kW/211 k). Překvapí hlavně, na kolik jiné auto je pak hybridní provedení s dieselem.
Přeplňovaný benzinový čtyřválec plynule táhne a síla mu rozhodně nechybí. Ale schází mu nenocenost a suverenita velkoobjemového motoru. Motor vyžaduje vyšší otáčky a turbodmychadlo čas, aby se nadýchlo. Tento subjektivní nedostatek za vás vyřeší sedmistupňový automat, který je s tímto provedením benziňáku skvěle sladěný. Je rychlý, přesný a chytrý. Kdo chce řadit ručně, dostane šestistupňovou manuální převodovku. Nečekaně hodně se dá ovlivnit nastavováním jednotlivých jízdních režimů. Nejvíc se nám líbil sportovní. Režim sport plus nechává převodovku motor možná zbytečně moc vytáčet. Nic nezkazíte ani komfortním nastavením. Pro plynulou, hladkou, ale stále hezky svižnou jízdu je odladěný dobře. Chystá se ještě benzinové hybridní provedení, u kterého půjde dobíjet baterky ze zásuvky (plug-in hybrid) a také verze se zážehovým šestiválcem s výkonem 333 koní (245 kW).
Za každých podmínek jede benzinové "cé" úžasně lehce, je skvěle poslušné, obratné a dravě vykrouží oblouk. Řízení je přesné, komunikativní. Na limitu byly největším zádrhelem pneumatiky. I když to byly na testovaném kousku širokánské Continentaly 255/40 R19, dost klouzaly. A nepomohlo jim ani označení Sportcontact. Moderní pláště totiž v honbě za snižováním valivého odporu (a tedy spotřeby) ztrácí "lepivost".
Podvozek je ozdobou nové generace Mercedesu C, I když má na velkých kolech nízké pneumatiky se zesílenými bočnicemi umožňujícími dojezd (technologie run-flat), velmi dobře tlumí nerovnosti. Podvozkářům Mercedesu se podařil malý zázrak: konkurenti od BMW na run-flatech drncají a bouchají (dělá to i rolls), céčko je přejede hladce.
Diesel + elektromotor
Naftový hybrid, který v českém ceníku kombíku zatím není, tak trochu nahrazuje šestiválcový turbodiesel. Papírově je to nejvyšší nabídka. Na silnici se překvapivě chová o dost jinak než benziňák. A o dost hůř. Je těžkopádnější a má podivné řízení, které se s rukama řidiče v zatáčce pere a na výjezdu odmítá vracet kola do přímého směru.
Čtyřválcovému turbodieselu 2,1 litru (150 kW / 204 koní) pomáhá elektromotor (20 kW / 27 koní), který je vřazený mezi spalovací motor a převodovku. Auto se díky tomu umí rozjet jen na elektřinu. Elektromotor pomáhá i při dynamickém zrychlení. Ve středních rychlostech to je zpočátku citelné, pak ale říz celého pohonu polevuje; stroj s 500 newtonmetry spalovacího motoru a nášupem dalších 260 Nm elektromotoru by mohl jet subjektivně lépe.
Na konec prezentace, na kterou redakci iDNES.cz značka pozvala do německého Frankfurtu nad Mohanem, jsme vyzkoušeli klasický turbodiesel (bez elektromotoru), ve verzi C250 BlueTec. Zkratka BlueTec znamená plnění ekonorem s pomocí močoviny, která odbourává škodliviny ve spalinách selektivní katalytickou redukcí SCR. V ní je vše "při starém", auto se chová velmi podobně jako benziňák, diesel přeplňovaný dvěma turby nabízí potřebnou suverenitu. Auto zlehka letí "nad" německou autostrádou a obratně se protahuje zakroucenými okreskami. V konečném účtování se nehybridizovaný diesel zdá lepší volbou: hybrid jel po okreskách za 8 litrů, obyčejný diesel chtěl dokonce o nějaký půllitr míň.
