Jihočeská vesnice Holašovice, brněnská vila Tugendhat či židovská čtvrť v Třebíči. Místa roztroušená po celé zemi mají přece jen něco společného – v Evropě nemají obdoby. A díky tomu se dostaly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zápis na něj je velmi prestižní – organizace OSN pro kulturu tím návštěvníkům z celého světa garantuje, že památku stojí za to navštívit.
Nyní o tuto výsadu usiluje dalších šestnáct míst v Česku. Jejich rozmanitost imponuje: prastaré hradiště, rybniční síť, televizní vysílač, barokní pevnost, hrad. „Velmi čerstvá byla česko-slovenská nominace památky Velké Moravy. Ale Česko ji prozatím stáhlo,“ říká mluvčí Ministerstva kultury Jan Vondryska. Čeští a slovenští experti totiž musí ještě znovu zhodnotit některé archeologické nálezy.
Mezi horkými kandidáty na zápis, kteří už jsou dokonce na předběžném státním seznamu, je teď například hrad Karlštejn nebo třeboňské rybniční soustavy. Hlavně u Třeboňska lze čekat úspěch. „Nominace byla na zasedání výboru velmi pozitivně hodnocena. Jen bylo doporučeno území o něco rozšířit,“ vysvětluje Karel Komárek, vedoucí tajemník České komise pro UNESCO.
Krásy lázeňského města Luhačovice:
4. února 2014 |
Kdo bojuje o UNESCO
|
Stát už také oficiálně předložil německočeskou nominaci na ochranu památek hornictví v Krušnohoří. UNESCO by se jí mělo zabývat v roce 2016. V tomto případě hraje vedoucí roli Německo. Česko naopak připravuje společnou nominaci lázeňských měst v několika zemích Evropy. Za českou stranu bojují Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně a Luhačovice.
Historických měst už máme dost
O zápis na seznam je mimořádný zájem, UNESCO se proto nejrůznějšími omezeními snaží zabránit prudkému nárůstu počtu zapsaných památek. Dbá na to, aby seznam byl pokud možno vyvážený – regionálně i druhem památek.
Proto už teď mají menší šance třeba jádra evropských měst či sakrální stavby. „Větší naději mají méně časté typy statků a také společné nominace, které zahrnují několik obdobných památek na území více států,“ říká Komárek.
Cesta, jak se do prestižního inventáře dostat, není jednoduchá. Koneckonců poslední český záznam je už 11 let starý. Nejdříve stát musí zapsat památku na jakýsi předběžný seznam. Už tady je počet omezený. Po určité době Ministerstvo zahraničí předloží spolu s rozsáhlou dokumentací vlastní nominaci. Nezávislí experti následně posuzují „světovost“ aspiranta a konečné slovo má Výbor pro světové dědictví, který zasedá jednou ročně.
Barokní sochy Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu
Gotický hrad Karlštejn
Pětkrát více turistů
Dnes je v seznamu UNESCO dvanáct měst a staveb z Česka. Přineslo jim to zájem turistů z celého světa a s ním i peníze.
Kdo už je na seznamu
|
Například Třebíč zažívá chvíle, které by před lety nikdo nečekal. V sezoně 2003, kdy zdejší židovská čtvrť a bazilika v UNESCO uspěla, přijelo podle ředitelky městského kulturního střediska Jaromíry Hanáčkové do města čtyři tisíce turistů. Po deseti letech už to bylo během jedné sezony 120 tisíc. „Určitě to naše město zviditelnilo i na mezinárodní úrovni,“ pochvaluje si místostarostka Marie Černá.
„Zájem se hodně zvýšil. Můžeme hovořit i o úplně nové skupině návštěvníků, kteří se orientují právě na návštěvu UNESCO památek – a vila z toho profituje,“ říká ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá. Ještě větší boom přišel po opravě domu před dvěma lety. Zájem je tak velký, že je v létě třeba prohlídku rezervovat až tři měsíce předem.
„U nás se zájem turistů zvýšil o 400 až 500 procent. Ale s ním i náklady na provoz a péči o památky. Ročně to je až 400 tisíc. Značka UNESCO totiž s sebou žádné přímé peníze nenese,“ dodává starosta Holašovic Jan Jílek.
Lázeňské město Luhačovice
Štola Starý Martin u Krupky na Teplicku je součástí Hornické krajiny Krušnohoří.
Nejen kostely, i rezavé železo utvářelo dějiny
O tom, že centrum Prahy či kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou jsou unikátní i ve světové konkurenci, nelze pochybovat. Stejně ikonické a svým způsobem „světové“ jsou však třeba i zrezavělé tuny železa v ostravských Vítkovicích.
Krásy Prahy. Časosběrné video z hlavního města:
8. července 2014 |
Průmyslové areály, dnes částečně zakonzervované, už zdálky lákají svou impozantní velikostí. Na jednom místě jsou uhelné doly, koksovny i vysoké pece. Taková ukázka kompletní technologie výroby železa a oceli se ve světě moc nevidí. Navíc hutě po dlouhá léta ovlivňovaly celé dějiny regionu. Právě proto mohou být pro experty z UNESCO zajímavé.
Podobný vliv na krajinu i lidi v ní měl i další kandidát na zapsání do prestižního seznamu – Krušnohoří. To po více než 800 let formovalo hornictví a hutnictví. Nejprve se tu těžilo stříbro a cín, později další rudy.
„Nominace Krušnohoří, kterou koordinuje Německo, byla odevzdána letos. Příští rok s největší pravděpodobností začne hodnoticí proces a konečný verdikt by mohl padnout v roce 2016,“ popisuje mluvčí Ministerstva kultury Jan Vondryska. Nominované území není vůbec malé. Na saské straně zahrnuje pět set jednotlivých objektů, na české třiadvacet.
Skalní město na Hruboskalsku v Českém ráji
Výlov rybníka Rožmberk u Třeboně
Rybníky a chmel
Třeboňsko chce mezinárodní komisaře zaujmout pochopitelně jinak než průmyslem. Právě tady člověk od středověku přeměňoval bažiny v prosperující soustavu rybníků plných ryb.
Území, které imponuje mnoha příklady technické důmyslnosti hlavně renesančních mistrů, má velkou šanci uspět. Konkurenci lze totiž hledat v Evropě jen ztěžka.
Na podobnou jedinečnost a tradici, což v poslední době bývají hlavní kritéria UNESCO, sází i Žatec. V tomto případě může zaujmout příběh pěstování, zpracování a obchodu s chmelem, který výrazně změnil architektonický i urbanistický ráz města. „Tato nominace bude jednou z priorit Česka k zápisu na seznam světového dědictví. Teď zpracováváme nominační dokumentaci,“dodává Vondryska.
