Chystá se film o legiích. Chci vyprávět příběh, říká režisér Nikolaev

Téměř osmdesát let v Česku či Československu nevznikl hraný film o legionářích z doby první světové a ruské občanské války. Do dvou let se to může změnit. V souvislosti se stoletým výročím se o to chce postarat vnuk jednoho z legionářů - režisér Petr Nikolaev. A není sám.

Úplně původně to měla být součást velkolepě pojatého projektu Legie 100, zaštítěného ministerstvem obrany. Jenže přišly škrty (čtěte Pocta legiím bude skromnější). A na obraně, v posledních letech nejškrcenějším resortu vůbec, se jednou z prvních obětí stal návrh balíku peněz na vzpomínku na legionáře.

Československá obec legionářská výročí připravuje dál, ovšem ve skromnějších číslech. Jedním z lákadel má být například replika legionářského vlaku, která bude brázdit republiku a která už je částečně hotová. A teď svítá naděje i nákladnému hranému celovečernímu filmu.

„V proudu projektů připomínajících Velkou válku je to výjimečné. Tato forma je stále divácky nejatraktivnější, má naději oslovit nejširší okruh diváků,“ řekl iDNES.cz režisér Petr Nikolaev. Svůj další projekt po například Lidicích, díky kterým si ho legionářská obec všimla, ale od začátku staví jinak než na „tvrdých datech“ či číslech.

„Čerpáme z práce historiků a dokumentaristů, kteří tvoří na poli faktů, necháváme si radit, ale výsledkem naší práce bude fiktivní příběh. Příběh jednotlivců, na jejichž osudech se dozvíme o tématu ty nejzákladnější nejzajímavější věci. Nejpodstatnější nejsou fakta, ale emoce, přes které se divák může vcítit do našich postav,“ vysvětluje svůj záměr Nikolaev.

Příběh legií

Web připravovaného celovečerního filmu

Nikolaevova „cestovní mapa“ vypadá tak, že začátkem podzimu by měl být hotový scénář, na podzim příštího roku by se mohlo začít točit a o koncem roku 2016 by příběh sibiřských legií ožil na filmovém plátně. Sám ale říká: „To je ta dobrá varianta.“

Kde sehnat peníze

„Je to v podstatě epopej, rozpočet nemůže být malý. Do začátku nemusí být peněz mnoho, ale za ideál bych považoval celkem sto milionů korun,“ uvažuje Nikolaev. Obrací se proto na ČT, Fond kinematografie, hodlá využít i evropskou koprodukci a oslovit veřejnost pomocí crowdfundingu (sbírky přes internet). Patrně ale spíše jako prostředek popularizace než těžiště zdrojů: větší crowdfundingové aktivity v Česku vynášejí řádově statisíce korun.

Kdo se na filmu také podílí

• Petr Nikolaev, režisér
• Miroslav Oščatka, hlavní scénárista
• Jiří Pruša, letec, producent příprav
• Režisér Pavel Štingl, historici Eduard Stehlík a Robert Kvaček (odborné zázemí)
• Zdeněk Mahler (dramaturgická spolupráce)

Rada Fondu kinematografie a Československá obec legionářská v minulých týdnech daly najevo, že na tvorbu filmu nepřispějí. Pro Obec je to totiž příliš nákladné a své prostředky směřuje jiným směrem, třeba už do zmíněného Legiovlaku.

Filmaři se pokusí získat peníze také od ministerstva obrany, to ale až po „Zborovu“: na místo slavného vystoupení legionářů se v následujících dnech Nikolaev chce vypravit letecky s pilotem Jiřím Prušou, letcem, který už čtenářům iDNES.cz pohled na svět z ptačí perspektivy nabízel (podívejte se zde). O cestě na západní Ukrajinu, kterou hodlají oba aviatici pečlivě dokumentovat, vás portál iDNES.cz bude informovat včetně fotografií a videí.

Petr Nikolaev na sebe upozornil studentskými snímky Schopen - odveden (1979) a Praga kaput regni (1980). Po absolutoriu odešel do Francie, kde žil devět let. Zpočátku se živil různě, později režíroval vzdělávací pořady a učil. Po revoluci se vrátil do Prahy. Stojí například za adaptací Báječných let pod psa (1997), Lidicemi (2011) či Příběhem kmotra (2013).