Pozice proruských separatistů na předměstí Doněcku (11. července 2014)

Pozice proruských separatistů na předměstí Doněcku (11. července 2014) | foto: Reuters

Ukrajinci v Izvaryne jsou v obklíčení, nemohou ani odvézt raněné

  • 1410
Proruští separatisté přešli do útoků na pozice ukrajinské armády u hraničních přechodů s Ruskem. Nejkritičtější je situace na přechodu Izvaryne, kde jsou vojáci již čtyři dny obklíčeni. Separatisté posléze odpoledne ovládli město Marynivka. EU oznámila, že chce rozšířit protiruské sankce a blokovat investice na Krymu.

Vládní jednotky během uplynulé noci v Doněcké a Luhanské oblasti opět čelily palbě povstalců z raketometů, minometů a samohybných houfnic. Podle listu Ukrajinska pravda odpověděly ostřelováním povstaleckých pozic.

"Za posledních 24 hodin zahynulo 11 ukrajinských vojáků," oznámil na tiskové konferenci v Kyjevě mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko. K podpoře pozemních sil bylo opět povoláno letectvo, ve výzbroji povstalců se však podle Kyjeva objevil i ruský protiletadlový raketový systém Strela-10.

Krize na Ukrajině

Samozvaný vojenský vůdce separatistů v Doněcké oblasti Igor Girkin, známý jako Strelkov, podle agentury DPA sdělil, že v některých částech Doněcka byl vyhlášen válečný stav. Tento krok byl podle něj nezbytný kvůli rostoucímu ohrožení civilního obyvatelstva. Agentura AP uvedla, že povstalci mezitím začali evakuovat příslušníky svých rodin, do Rostovské oblasti v Rusku mělo vyjet deset autobusů s 500 lidmi.

V Luhanské oblasti jsou podle posledních zpráv vojáci u obce a přechodu Izvaryne v kritické situaci, protože už čtvrtý den bojují v obklíčení a kvůli ustavičné palbě, vedené od ruských hranic z raketometů a děl, nemohou ani převézt raněné a padlé.

Armáda si je podle mluvčího Vladyslava Selezňova vědoma situace a snaží se obklíčené jednotky vyprostit. "Nezapomněli jsme na ně a děláme vše, co je v našich silách, abychom jim pomohli," řekl televizi.

Rebelové podle agentury ITAR-TASS odpoledne oznámili, že opět ovládli celou obec Marynivka, kde se nachází i pohraniční přechod s Ruskem, a obklíčili jednotku vládních si. Útok vedli na tamní pozice Národní gardy od rána, podle agentury Ukrinform se do něj zapojilo deset tanků, pět obrněných transportérů a asi 200 bojovníků. Ukrajinské zdroje zatím ztrátu Marynivky nepotvrdily.

Asi stovka příbuzných vojáků podle Unianu demonstruje před prezidentskou kanceláří v Kyjevě. Stěžují si jak na špatné podmínky vojáků, tak i na to, že se vzbouřenci podle nich válčí jen děti prostých Ukrajinců, a ne potomci hodnostářů.

Kontaktní skupina, složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OBSE konstatovala, že pokusy o jednání se separatisty neuspěly. "Bohužel, videokonference se separatisty, naplánovaná na úterý, se nekonala. Svědčí to o tom, že separatisté nejsou ochotni zapojit se do důležitých jednání o oboustranně uznávaném příměří," uvedla kontaktní skupina v prohlášení, zveřejněném na webu OBSE.

Podívejte se na následky bombardování povstaleckého města Snižne:

Brusel chce blokovat investice na Krymu

Vůdcové Evropské unie mezi tím oznámili, že se chystají blokovat investice na ukrajinském poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, a rozšířit sankce proti subjektům podkopávajícím ukrajinskou svrchovanost.

Unijní předáci mají vyzvat Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby nefinancovaly nové projekty státního sektoru v Rusku a nepůjčovaly na ně prostředky.

Západ po anexi Krymu a proruském povstání na východě Ukrajiny přijal sérii sankcí proti desítkám ruských podnikatelů, politiků a novinářů, kterým zmrazil bankovní účty. Washington, Varšava a Pobaltí tlačí, aby sankce EU byly daleko tvrdší.

Američané s váhavostí Evropy postupně ztrácejí trpělivost a kvůli eskalaci konfliktu na Ukrajině podle zpravodajských agentur uvažují o vyhlášení přísnějších sankcí proti Rusku jednostranně. Kyjev podle agentury AFP apeluje na EU, aby přistoupila k zavedení "třetí fáze sankcí", které by znamenaly citelné důsledky pro ruskou ekonomiku.

Mapa Izvaryne
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue