DATUM A MÍSTO PRVNÍHO SETKÁNÍ
Beata: Přiznám se, že datum pro mě není podstatné, navíc mám problém si zapamatovat i datum naší svatby, ale myslím si, že to byl srpen 1989 v Brně.
Libor: Rok 1989, Brno a srpen. Blíž si to nepamatuji.
NEJVĚTŠÍ OKOUZLENÍ
Beata: Byl normální. Úplně si pamatuju tu větu, kterou jsem řekla doma: 'Potkala jsem bezva kluka, ale je ženatý'. A nějakou chvíli jsme se ještě nepotkávali.
Libor: Tehdy nás spojovali podobné problémy, takže jsme si měli o čem povídat.
O páruMódní návrhřka Beata Rajská a Libor Rajský jsou manželé už pětadvacet let. Mají dva syny - Hynka z prvního manželství (30), a Libora (23). Starší syn, který má manželku Lucii, se stal před dvěma týdny otcem, Rajští dostali vnučku Josefínku. Rajský podniká ve strojírenství. |
ČÍM MĚ VŽDYCKY DOSTANE
Beata: Asi tím, když udělá nějaké rázné rozhodnutí, když já tápu. Zároveň vím, že se mnou není lehký život a dostane mě třeba tím, že jde jen tak do obchodu a přinese mi croissant a doplní to něčím, co mám moc ráda. A to je chvíle, kdy si říká, že to po tolika letech manželství není vůbec špatné.
Libor: Teď nevím, jestli v tom pozitivním nebo negativním slova smyslu (smích). Ona je hrozně svá. Takže mě vždycky dostane, ale blíž bych to nepopisoval.
NA CO NIKDY NEZAPOMENU
Beata: Vybaví se mi jedna hodně intimní situace, o které vám neřeknu. Ale souvisí se mnou, s Liborem a naším nejstarším synem Hynkem. A pak se mi vybaví situace, kdy syn byl malý, Libor přišel v noci z práci, slyšel malého brečel a podal mi ho, že asi bude chtít nakrmit.
Libor: Momentálně žijeme malou vnučkou. Naše děti mají děti. To je prostě nejvíc.
CO NÁS NEJVÍC SPOJUJE
Beata: Myslím, že nás spojuje spousta věcí, ať už pozitivních nebo negativních jako třeba tvrdohlavost nebo snaha mít poslední slovo. A pak samozřejmě ten ústupek a tolerance, nebo společné názory na hodně věcí. Ale spousta věcí nás taky rozděluje. Jsme typické italské manželství. Jak manžel říká, jediný člověk, který ho dokáže extrémně rozčílit, jsem já. Historka za všechny - na zemi ležel pohozený book, znalci módy asi ví, že je to tlustý časopis, přišel syn a zeptal se: „Jen by mě zajímalo, kdo ho po kom hodil.“
Libor: Myslím, že jsme se našli ve vztahu jako takovém. Nebyl jednoduchý, ale každý jsme ustoupil tam, kam bylo potřeba. Máme svoje hranice a zvládáme to.
LÁSKA POD LUPOU: Beata Rajská a Libor Rajský
KDY SE DOSTAVUJE ŽÁRLIVOST
Beata: Řekla bych, že manžel nežárlí, ale není to dlouho, co jsem se vracela domů zamknout barák a spustila alarm. A manželovi jsem tehdy nestihla zvednout telefon. To pak byly řeči. Ale zase bylo fajn si uvědomit, že se i po pětadvaceti letech manželství uměl projevit. Manžel je totiž typ, který narozdíl ode mě vůbec neprojevuje žárlivost. Já jsem žárlivka se vším všudy. Typická Slověna, která když zmerčí nebezpečí, tak umím vyvádět.
Libor: Nevím, jestli je výrazná. Nějaká musí být, ale nemyslím si, že by to bylo nějak dramatické.
NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ
Beata: Loni jsem měla životní jubileum, a protože je manžel člověk, který moc neplýtvá dárky, tak mě dostal tím, že mi jednou v sobotu ráno oznámil, že jedeme do Vídně. Tam mě zavedl do jedné hodinářské firmy a řekl: 'Tak si něco hezkého vyber'. To mě hodně dostalo.
Libor: Chvíle, kdy přijela z porodnice domů s miminkem.
ZLOZVYKY, KTERÉ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Beata: Obávám se, že žádné zlozvyky taktně nepřecházím. Manžel má třeba úžasné postupy mi ukazovat, kudy cesta nevede. A nehezké jsou i naše dojezdy do Varů, kdy si vždycky něco vyslechnu. Můj muž vnímá módu jako spotřební věc a nebere ji tak vážně jako já. Ale to asi není takový zlozvyk. To už spíš mariáš.
Libor: Dokáže hodně emotivně reagovat na poměrně malicherné věci. V tom na sebe narážíme. Ja bych byl schopný danou věc přejít, ona je trochu přetáčí.
ČÍM TEĎ NEJVÍC ŽIJE
Beata: Všechny nás teď pojí naše čtrnáctidenní vnučka Josefínka. A pak Libor pochopitelně žije svou prací a tím, aby se o všechny a o všechno dobře postaral.
Libor: Karlovými Vary.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Beata: Jsem moc ráda, že jsem tě potkala a že si tě i po těch letech můžu vážit. Našla jsem v tobě nejskvělejšího tátu svých dětí.
Libor: Jedeme dál!
