Sedadlo pro astronauta třikrát lacinější
SpaceX patří mezi firmy, které mají v budoucnosti obsluhovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS, takže USA přestanou být závislé na Rusku. Zatím provozuje loď Dragon v nákladní verzi, kterou vynáší do vesmíru raketa Falcon 9.
Od října 2012 do letošního dubna se Dragon už třikrát přiblížil k ISS se zásobami. Podle smlouvy s NASA má tento stroj přistát s nákladem u ISS celkem dvanáctkrát, za což agentura zaplatí 1,6 miliardy dolarů.
Raketa Falcon 9 je zatím určena na jedno vypuštění. Inženýři nyní pracují na tom, aby se dala použít i několikrát, což by snížilo provozní náklady.
Konstruktéři nyní pracují na třech dalších verzích lodi. Typ DragonV2 má dopravovat lidi na oběžnou dráhu, DragonV1 zásoby a DragonLab bude určen pro vědecké experimenty.
Se strojem DragonV2 chtějí zahájit zkušební lety koncem roku 2015, začátkem roku 2016 by mohl svézt první astronauty. Zatímco NASA požadovala kabinu pro čtyři lidi, DragonV2 může mít sedadla pro sedmičlennou posádku. Anebo jenom piloty plus menší náklad. Přistání na ISS mají zajišťovat automaty. Loď bude moci setrvat u stanice jako záchranný člun 180 až 210 dnů.
30. května 2014 |
Musk předpokládá, že za jednu letenku bude účtovat úřadu NASA 20 milionů dolarů. Ovšem za podmínky, že každý rok bude DragonV1 startovat pro vládu nejméně čtyřikrát. To kontrastuje s Ruskou kosmickou agenturou (Roskosmos), která dnes požaduje 76 milionů za jedno sedadlo.
Buďme však realističtí, v raketové technice se kvůli řešení nenadálých technických potíží termíny často zpožďují. Jaro 2016 tedy nemusí platit a také cena může jít trochu nahoru. Přesto patří SpaceX mezi uznávané průkopníky nového pojetí kosmické dopravy.
Nejdřív 10 lidí, potom až 80 tisíc
V polovině příštího desetiletí chce SpaceX dokončit mohutnou nosnou raketu prozatímně nazývanou Mars Colonial Transporter (MCT), která by byla srovnatelná s lunárním Saturnem 5 o kapacitě až 145 tun užitečného nákladu na nízkou dráhu. Vývoj tohoto nosiče začal letos. Příliš mnoho podrobnosti o něm zatím neznáme. Šéfkonstruktér Tom Mueller oznámil, že v maximální verzi bude mít tři motorové bloky o průměru 10 metrů, na dráhu k Marsu dopraví stotunový stroj a dá se znovu použít. Nicméně zástupci firmy vyloučili, že by se k vypuštění MCT používala rampa 39A na Kennedyho kosmické základně na Floridě, z níž létaly rakety Saturn a raketoplány, protože bude potřebovat větší.
Přemýšlivý podnikatelElon Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii. Vystudoval obchod a potom fyziku. Zbohatl, když spolu s dalšími společníky založil platební systém PayPal. Patří k zakladatelům automobilky Tesla Motors, která se zabývá vývojem elektromobilů, a firmy SolarCity, která instaluje solární panely na obytné domy. V budoucnosti chce prodávat elektromobily, které nebudou stát více než pět tisíc dolarů. Se svou třetí ženou vychovává pět dětí z prvního manželství. |
Snílek Musk v roce 2007 vyhlásil, že jeho cílem je poslat lidi na Mars, aby se tam trvale usadili. První kolonie by měla čítat asi deset lidí, kteří se už nebudou vracet na Zemi. „Na Marsu by mohla vzniknout naprosto samostatná civilizace,“ prohlašoval Musk.
Musk poukazuje na to, že život na Zemi by mohl vyhladit pád velkého asteroidu anebo výbuch supervulkánu či jiná globální katastrofa. Proto hledá pro lidstvo nové útočiště. Ovšem vědci poukazují na to, že takové nebezpečí není aktuální.
Jedna cesta na Mars potrvá 6 až 9 měsíců, záleží na vzájemném postavení Země a Marsu. Kabiny lidí v planetoletu by měly být uzavřeny v gigantické vodní nádrži, která odstíní nebezpečné kosmické záření. Před startem prvních lidí by tam musely automaty dopravit obytné domy, dopravní prostředky a těžké stavební stroje, jako jsou buldozery a podobně. Navádění automatů i pilotovaných výsadkových modulů přesně na místo budoucí základny by nemělo být technickým problémem.
Samozřejmě postupem doby by se osídlení rozrůstalo, možná až na 80 tisíc lidí, uvažoval Musk. Kolonisté by se měli stát soběstačnými, vyrábět si z tamních zdrojů jak kyslík, tak vodu. Až se doprava na lince Země-Mars zaběhne, neměla by jednosměrná letenka stát více než půl milionu dolarů.
Třiačtyřicetiletý Musk se chce kosmických výprav účastnit. Svou touhu vyjádřil slovy: „Chtěl bych zemřít na Marsu, ale ne při pokusu o přistání.“
Turisté k Měsíci za tři rokyAmerická firma Space Adventures, která se zabývá kosmickou turistikou, předpokládá, že první platící návštěvníci by se mohli podívat na Měsíc zblízka v roce 2017. Za sedmnáctidenní výpravu k Měsíci zaplatí asi 150 milionů dolarů. Létat by tam měli na ruských lodích Sojuz. Na projektu firma spolupracuje s Roskosmosem. S ruským vládním úřadem zprostředkovala v minulosti několik letů v Sojuzech na stanici ISS bohatým západním podnikatelům. Nyní čeká na tuto příležitost v roce 2015 britská zpěvačka Sarah Brightmanová. |
Střízliví odborníci: až v polovině třicátých let
I nad těmito plány musíme zůstat zdrženliví. Třebaže se řada otázek spojených s meziplanetárními výpravami už několik desetiletí rozpracovává, přesto zůstává celá řada otazníků, jako jsou třeba dlouhodobý pobyt člověka v beztíži, ozáření během letu i na povrchu Marsu, trvalý život v umělém izolovaném prostředí a ve snížené přitažlivosti.
Střízliví odborníci na celém světě se domnívají, že všechny dosud známé vědecké a technické problémy spojené s takovým dlouhodobým letem budou vyřešeny nejdřív v polovině třicátých let. Samozřejmě pokud se nevynoří dosud neznámé obtíže.
SpaceXFirmu Space Exploration Technologies (SpaceX) založil Elon Musk v červnu 2002 v kalifornském městě Hawthorne. Jedním z důvodů bylo jeho seznámení s raketovým inženýrem Tomem Muellerem, jehož jmenoval šéfkonstruktérem. Uvědomil si, že nastává nová etapa kosmické dopravy, která bude ležet na bedrech soukromých společností. NASA tento trend podporuje a SpaceX od ní získala kontrakt za 1,6 miliardy dolarů na dvanáct výprav ke stanici ISS. Sám vložil do firmy jako základní kapitál 100 milionů dolarů. Musk sní o přesídlení desetitisíců lidí na Mars a rád by se tohoto experimentu sám účastnil. |
Ovšem kardinální otázkou zůstává, jestli tam nepřežívají mikroskopické formy života. Pokud by se tam našly, není vyloučeno, že by OSN či Mezinárodní zdravotnická organizace WHO zakázaly lidem na této planetě přistávat. Tím bychom se měli vyhnout případnému zavlečení tamních mikroorganismů na Zemi, tedy do zcela nového prostředí, kde by mohly začít škodit.
Musk zatím neřeší, kdo projekt výprav lidí na Mars zaplatí. Podle odhadu z roku 1989 by měly náklady na první expedice vyšplhat až na 500 miliard dolarů. Takovou investici sám Musk nezvládne a je otázka, jestli se mu podaří získat další finančníky.
Kromě toho v závěrečné etapě příprav bude proveditelnost takového kolumbovského výboje posuzovat NASA jako vládní úřad odpovědný v USA za provoz ve vesmíru. Není vyloučeno, že by kvůli nadměrně vysokému nebezpečí mohl být start zakázán nebo pozdržen o několik let, než se firmě SpaceX podaří rizikové faktory odstranit.
