Hodiny se po náročném restaurování začaly do věže vracet v roce 670. výročí počátku stavby gotické katedrály.
„Jsou to druhé nejvýznamnější hodiny po pražském orloji. A to nejen tím, kde jsou umístěny,“ popisoval kurátor sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka
Jako první byl do historické věže vytažen pomocí mobilního jeřábu rám celého stroje o rozměrech 270 x 90 x 180 centimetrů.
Hodiny vznikly před 425 lety v dílně magdeburského hodináře Hanse Bechlera (Pechlera). Do Prahy putovaly nejprve po Labi (do Litoměřic) a poté po částech vozy.
Důvodem, proč byly hodiny dva roky mimo provoz, bylo odstranění nečistot. Hodináři totiž stroj kompletně rozebrali.
„Jen do podzimu loňského roku se restauroval samotný rám, nejpracnější potom bylo ruční kování ozubených kol. To nám dalo hodně práce, mají totiž zvláštní tvar,“ popisoval restaurátor Petr Skála.
Sojka uvedl, že hodiny byly předtím opravovány jak v 18., tak i v 19. století. Výraznější rekonstrukcí si pak prošly ve 30. letech minulého století za významné finanční podpory podnikatele Tomáše Bati.
Nejtěžší a nejrozměrnější část stroje už je zpět ve věži, další části teprve budou následovat.
„Je zde pořád ještě dost dalších těžkých součástí vážících přes padesát kilo. Ale ty už se dají vynést po schodišti. Pomůžou nám s nimi chlapci s tělovýchovné fakulty,“ usmál se Skála.
Sestavování „stavebnice“ potom zabere zhruba dva týdny. Do hodin se potom musí zabudovat ještě elektrický pohon a systém, který čas bude dvakrát denně synchronizovat.
