Zneškodnění sarinu, yperitu a dalších nebezpečných látek se musí odehrát v mezinárodních vodách, neboť organizace OPCW nenašla žádnou zemi, která by byla ochotná celou akci hostit na svém území.

Zneškodnění sarinu, yperitu a dalších nebezpečných látek se musí odehrát v mezinárodních vodách, neboť organizace OPCW nenašla žádnou zemi, která by byla ochotná celou akci hostit na svém území. | foto: AP

Sýrie odevzdala poslední chemické zbraně, které přiznala světu

  • 9
Ze syrského přístavu Latákíja odpluly lodě s posledními zbytky chemických zbraní, které vláda prezidenta Bašára Asada přiznala mezinárodnímu společenství. V pondělí to oznámil šéf organizace, která za chemické odzbrojení autoritativního režimu zodpovídala.

Jak uvedl šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Ahmet Üzümcü, posledních osm procent chemikálií bylo naloženo na lodě v syrském přístavu Latákíja. "Lodě právě v této chvíli opouštějí přístav Latákíja," prohlásil Üzümcü na tiskové konferenci v Haagu.

"Nemohu říci, že Sýrie už nemá žádné chemické zbraně," uvedl šéf OPCW. Jak dodal, odvezených téměř 1300 tun nicméně odpovídá množství, které odhadovali mezinárodní analytici a bezpečnostní experti. Šéf organizace, která za likvidaci syrských zbraní na pozdim získala Nobelovu cenu míru, si rovněž pochvaloval efektivní mezinárodní spolupráci.

Srpnový útok na Damašek

Diskuze o nutnosti likvidace syrského chemického arzenálu rozpoutal srpnový útok na předměstí Damašku. Mezi obytné domy dopadly rakety s nervovým plynem.

Při masakru, o němž se mluví jako o nejhorším chemickém útoku posledních desetiletí, zemřelo přes 350 lidí. Tisíce lidí se zranily, mnohdy s trvalými následky (více najdete zde).

Když svět obletěly otřesné fotografie zpravodajských agentur, byl na spadnutí zásah americké armády v Sýrii. Rebelové z útoku vinili Bašára Asada, ten to popíral. Hrozbu vpádu Američanů odvrátil právě přislibem, že odevzdá všechny chemické zbraně.

„Ještě nikdy se nestalo, aby se tak rozsáhlý arzenál zbraní hromadného ničení odvážel ze státu, kterým zmítá občanská válka. Navíc v tak šibeničním termínu,“ řekl v Haagu Üzümcü. Finančně, materiálně nebo logisticky se podle něj do projektu zapojily tři desítky zemí.

Předání nebezpečných chemikálií bylo přesto doprovázeno mnoha odklady. Podle původního plánu mělo být 700 tun nejnebezpečnějších chemikálií vyvezeno ze Sýrie do 31. prosince 2013 a dalších 500 tun do letošního 5. února.

Po opakovaném zpoždění a nedodržení termínů se Damašek naposledy zavázal dokončit vývoz svých chemických zbraní do konce dubna, ani k tomu ale nedošlo. Ještě na konci května OPCW odhadovala, že ze země do té doby odešlo jen na 92 procent chemických zbraní.

I přes značné průtahy Üzümcü ve svém pondělním prohlášení uvedl, že přístup Bašára Asada a jeho úřadů byl „přiměřený“ požadavkům, které na něj mezinárodní společenství kladlo.

Nebezpečné látky se budou likvidovat na lodi

Ze syrského přístavu Latákíja odvážejí nebezpečný náklad dánské a norské lodě do Itálie. Tam jsou kontejnery s jedovatými látkami překládány na americkou loď Cape Ray. Část arzenálu se zlikviduje v obřím titanovém kotli na její palubě. Na ochraně amerického plavidla se podílejí i Rusové (více se dočtete zde).

Zneškodnění sarinu, yperitu a dalších nebezpečných látek se musí odehrát převážně v mezinárodních vodách.

Organizace OPCW totiž nenašla žádnou zemi, která by byla ochotná celou akci hostit na svém území.

Američanům to přímo zakazuje zákon a žádná z oslovených vlád žádostem nevyhověla. Organizace původně uvažovala o Rusku, Norsku, Belgii nebo Albánii.

Méně nebezpečné části syrského chemického arsenálu lodě doručí rovněž do Finska, Německa a Velké Británie, kde je zlikvidují soukromé firmy.

Proces zničení syrských chemických zbraní měl podle původních plánů skončit do 30. června, OSN ale již dříve naznačila, že se to nejspíš nestihne. Syrští rebelové si na jaře stěžovali na další útoky chemickými zbraněmi, Asadovy úřady podobná nařčení odmítají.

Už loni na podzim dohlédli zbrojní inspektoři na zničení všech syrských výroben chemických zbraní:

31. října 2013

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue