Na straně proruských separatistů bojují i obyvatelé Uzbekistánu. (22. června

Na straně proruských separatistů bojují i obyvatelé Uzbekistánu. (22. června 2014) | foto: Reuters

Separatisté z Donbasu přistoupili na příměří, zbraně do pátku utichnou

  • 1079
Na východě Ukrajiny začaly rozhovory o realizaci mírového plánu prezidenta Petra Porošenka. Podle informací ukrajinských médií se do nich zapojili i zástupci separatistů. V Donbasu se podle všeho dále bojuje. Agentura RIA Novosti však večer informovala, že se povstalci zavázali dodržovat příměří.

Podle neoficiálních informací ukrajinských médií jsou do důvěrných jednání zapojeni zástupci kyjevské vlády, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a nepřímo přes prostředníky i reprezentanti proruských radikálů.

Ruská agentura ITAR-TASS napsala, že do jednání se zapojila skupina zprostředkovatelů, kterou vede poslanec ukrajinské prorusky orientované Strany regionů Nestor Šufryč a šéf hnutí Ukrajinská volba (Ukrajinskyj vybir) Viktor Medvedčuk. Podle ukrajinských médií mají oba muži mandát zastupovat zájmy proruských vzbouřenců, kteří od dubna ovládají značnou část Doněcké a Luhanské oblasti.

Krize na Ukrajině

Krátce před sedmou hodinou večer SELČ pak ruská agentura RIA Novosti informovala o tom, že se proruští povstalci rozhodli Porošenkem vyhlášení příměří respektovat a do pátku zahájit jednání o vyřešení ukrajinské krize.

„V odpověď na zastavení palby ze strany Kyjeva se zavazujeme dodržovat příměří do 27. června,“ citovala ČTK premiéra separatistické Doněcké lidové republiky Alexandra Borodaje.

Na východě Ukrajiny podle něj nastává „klidový režim“. Obnáší i zákaz přesunu vojsk po boji zmítaném území.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko údajně zároveň navrhl Rusku, aby na východ Ukrajiny vyslalo pozorovatelskou misi k dohledu nad dodržováním příměří ze strany Kyjeva.

Porošenko žádal o pomoc Merkelovou

Porošenko již v pondělí dopoledne žádal o pomoc při jednání o míru německou kancléřku Angelu Merkelovou.

„Pro vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny má klíčový význam pomoc a osobní zapojení Angely Merkelové a dalších světových vůdců,“ cituje ČTK z prohlášení prezidentovy kanceláře k nedělnímu telefonickému rozhovoru Porošenka se spolkovou kancléřkou.

Merkelová podle prohlášení potvrdila „solidární postoj, pokud jde o podporu Porošenkova mírového plánu, a své odhodlání v maximální míře přispět k mnohostrannému dialogu všech zúčastněných stran.“

Porošenko během rozhovoru kancléřku rovněž informoval o tom, že povstalci na východě země pokračují v porušování příměří. Od jeho vyhlášení se tak podle ukrajinského prezidenta stalo takřka třicetkrát.

Evropa rozhodne o dalších sankcích

Britský ministr zahraničí William Hague v pondělí Rusko varoval před dalším zpřísněním sankcí, které může přijít ze strany Evropské unie.

„Putin by neměl pochybovat o tom, že jsme v Evropské unii připraveni taková opatření přijmout,“ prohlásil šéf britské diplomacie v Lucemburku, kde jednal se svými protějšky z ostatních členských států osmadvacítky.

Pozvánku na pondělní jednání v Lucemburku obdržel i nový ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin, jenž Evropanům posal situaci na hranicích, představil jim mírový plán prezidenta Petra Porošenka a vysvětlil postoje kyjevského kabinetu.

Podle agentury Reuters se případným rozšířením sankcí budou ministři zahraničí věnovat v průběhu týdne na zasedání Rady EU. Finální rozhodnutí by mělo padnout v pátek. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová však reportérům nechtěla sdělit, zda další sankce podporuje.

„Dali jsme jasně najevo, že odsuzujeme to současné dění, kdy na ruské straně stále není vidět ochota pomoci tomu procesu,“ citovala ČTK po pondělní scůhzce českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Se svými ministerskými kolegy údajně vyslali "jasnou výzvou Rusku, aby v procesu vzalo nějakou účast a pomohlo situaci řešit."

Proruský separatista se v Seversku nedaleko Doněcku chlubí svou protitankovou
Na straně proruských separatistů bojují i obyvatelé Uzbekistánu. (22. června
Proruský separatista se v Seversku nedaleko Doněcku chlubí svou protitankovou

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí hovořil s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Před pátečním evropským summitem by se podle něj mohla konat ještě třístranná schůzka expertů z EU, Ukrajiny a Ruska.

Páteční zasedání šéfů evropských vlád má posoudit, nakolik Rusko přispívá ke zmírnění ukrajinské krize. Pokud se jeho účastníci shodnou, že kvůli Kremlu napětí spíše eskaluje, mohlo by sankce skutečně rozšířit. Některé evropské státy s tím však podle agentury Reuters mají problém, neboť by nerady přišly o nejvýznamnějšího dodavatele zemního plynu.

Šéfové diplomacie evropských zemí se v Lucemburku také dohodli na zahájení společné civilní mise, která by měla pomoci s reformou ukrajinské policie. Podle českého ministra Lubomíra Zaorálka by v ní měli mít místo i čeští odborníci.

Na východě Ukrajiny v neděli po explozi na trati vykolejil ruský nákladní vlak:

Žádné příměří neexistuje, trval Doněck na svém. Až do večera

Šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk podle agentury Ukrinform ráno sdělil, že „teroristé“ v noci ostřelovali z minometů pozice vládních jednotek u města Kreminna v Luhanské oblasti. Dva vojáci přitom byli údajně zraněni. Povstalci podle něj stříleli v dalších šesti okresech Doněcké a Luhanské oblasti, píše ČTK.

Ukrajinské bezpečnostní složky zapojené do „protiteroristické akce“ pod vedením kyjevské vlády podle Tymčuka příměří striktně dodržují a palbu zahajují jen jako odpověď na útoky separatistů.

Podle ruských agentur tomu bylo přesně naopak. Předáci doněckých vzbouřenců navíc v neděli prohlásili, že žádné příměří neuznává, neboť o něm se separatisty nikdo nejednal. Na svém si trvali až do pondělního večera, kdy podle agentury RIA Novosti přistoupili na Porošenkem vyhlášené příměří.

Tisíce lidí prchají do Rostova, píše ruský tisk

Ukrajinská pohraniční služba v pondělí informovala, že se na Ukrajinu vrátilo všech více než 80 příslušníků pohraniční stráže, kteří byli v noci na sobotu nuceni ustoupit na ruské území před útoky vzbouřenců na přechod Izvaryne v Luhanské oblasti.

Popřela zároveň tvrzení ruských médií, že se v Rusku rozhodlo zůstat 15 pohraničníků kvůli tomu, že je prý ostřelovala ukrajinská Národní garda.

Agentura RIA Novosti napsala, že přechod Izvaryne je nyní v rukou povstalců.

Odvolává se na představitele vzbouřenců, ale i na svědectví lidí, kteří hraničním přechodem projeli. Podle nich tam žádný ukrajinský pohraničník není.

Ruská zpravodajská agentura ITAR-TASS píše, že za hranice Ruska prchají z východu Ukrajiny tisíce lidí. Nejvíce uprchlíků míří podle guvernéra Sergeje Bondareva do Rostovské oblasti, kam údajně za posledních 24 hodin přišlo přes 7 tisíc lidí.

Část uprchlíků míří rovněž na poloostrov Krym, který Rusko v březnu anektovalo. Podle moskevského ministerstva pro mimořádné situace fungují v Rusku dvě stovky uprchlických táborů, v nichž našlo dočasné útočiště přes 13 tisíc běženců.

Další tisíce však z Doněcké a Luhanské oblasti prchají na západ Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že tito běženci nepřekračují hranice, jejich počet není lehké odhadnout (o běžencích ve vlastní zemi se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video