Církev schvalovala vraždy Židů, pomáhala nacistům, řekl poslanec ČSSD

  • 1753
Nevybíravými slovy zaútočil ve sněmovně na katolickou církev poslanec vládní ČSSD Igor Jakubčík při projednávání novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na církev zaútočil slovy, že spolupracovala s nacisty a schvalovala vraždění Židů. Poslanci z dalších stran na to reagovali tím, že ho vyzvali k omluvě.

Ve sněmovně se v pátek dostalo na první čtení novely zákona o církevních restitucích předložené poslanci ČSSD, podle níž by se o půl roku prodloužila lhůta pro posuzování žádostí o vydání majetku církvím. Lhůta je nyní půlroční a a končí už na konci června. Zákon tak v žádném případě nemůže být přijat včas a nebude mít na restituce žádný vliv.

Velký rozruch ale vzbudil poslanec Jakubčík. „Katolická církev za druhé světové války netrpěla. Byla jedním z největších spojenců nacistického Německa. Katolická církev schvalovala odsuny a vraždy Židů. Katolická církev pomáhala nacistickým zločincům při jejich odchodu do Jižní Ameriky,“ řekl poslanec za sociální demokracii. Při jeho projevu mnozí poslanci nesouhlasně bouchali do lavic.

Církev s nacisty masivně nekolaborovala, říká historik

Silná slova poslance Igora Jakubčíka odmítl Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR. "Není pravda, že církev v masivní míře kolaborovala s nacisty. I když se některé případy kolaborace objevovaly a v současné době se na toto téma intenzivně bádá," řekl iDNES.cz historik.

Podle něj se o roli katolické církve za války obecně příliš moc neví a lidé jsou ve svých názorech ovlivněni kontroverzním papežem Piem XII. "Jeho vyjádření k nacismu nebyla tak kritická jako třeba u jeho předchůdce Pia XI. Na druhou stranu když byla v září 1943 obsazena velká část Itálie německou armádou, tak rozhodl, že pro Židy budou otevřeny kláštery v Římě a okolí. I izraelští historici tvrdí, že metodami tajné diplomacie papeže Pia bylo zachráněno více než 700 tisíc Židů," uvedl Šebek.

Velký šrám ale podle něj ulpěl na pověsti katolické církve kvůli činnosti rakouského biskupa Aloise Hudala, který opatřil na konci války vatikánské pasy pro prominentní nacistické zločince. S jeho pomocí se tak do Jižní Ameriky dostali například Adolf Eichmann či Josef Mengele.

„Já bych doporučoval, aby kolega korigoval svoje nešťastné vyjádření, které tady zaznělo s plnou nenávistí,“ opáčil křesťanský demokrat Ludvík Hovorka.  „Doufám, že takovou řeč již nikdy neuslyším,“ reagoval i poslanec Jaroslav Lobkowicz z TOP 09. „Je známo, že například koncentrační tábor Dachau vznikl proto, aby tam byli zavření katoličtí kněží. Dachau byl plný katolických kněží.  Bylo mnoho kněží, kteří se za války postavili proti nacismu a kteří se starali o Židy,“ řekl Lobkowicz.

Zastřelte se, nebo hlasujte proti vládě, vybídl Jakubčíka exministr

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS v rozpravě Jakubčíkovi opáčil, že má jako bývalý voják z povolání jen dvě možnosti. „Pokud je mi známo, tak předseda ČSSD se hlásí ke katolicismu. Vy máte dvě možnosti - buďto se zastřelit, pokud jste součástí takovéto darebné skupiny, nebo můžete dát hlasovat o nedůvěře vládě,“ řekl Blažek. Martin Komárek z hnutí ANO na Jakubčíka reagoval slovy, že on osobně mu jakožto katolík odpouští.

„Zákon, který řeší takzvané církevní restituce, byl schválen v této Poslanecké sněmovně definitivně 8. listopadu 2012. Mimochodem je to stejný den, jen o 392 let později, než ve který se odehrála bitva na Bílé hoře. A snad i symbolicky, tedy nad ránem právě 8. listopadu, byl schválen zákon, který podle našeho názoru byl nejen věcně nesprávný, ale také obsahoval řadu chybných předpokladů,“ řekl ve sněmovně další sociální demokrat Jeroným Tejc, jeden z autorů nápadu na prodloužení doby pro posuzování žádostí církví.

Před pár dny při jednání širšího vedení ČSSD právě Tejc neúspěšně prosazoval, aby ve vnitrostranickém referendu hlasovali všichni členové strany i o otázce, zda má sociální demokracie navrhnout zákon o zdanění církevních restitucí. Premiér Bohuslav Sobotka před tím své stranické kolegy varoval. (více zde)

Kdyby totiž všichni členové strany k něčemu takovému vedení ČSSD zavázali, mohlo by to podle něj ohrozit vládní koalici. Její součástí je totiž i KDU-ČSL, pro niž jsou restituce nedotknutelné. Sobotkův apel byl úspěšný a Tejcův návrh při jednání širšího vedení sociální demokracie neprošel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue