Nejprve pro psy, pak i pro lidi. Takový je plán vývoje v úterý představené české vakcíny proti jedné z nejnebezpečnějších nemocí přenášených klíšťaty - borelióze. Nejde o první vakcínu proti této nemoci. Proč by měla být tedy zajímavá a mohla znamenat zásadní změnu?
Vakcína z dílů
Deset let trvalo, než se z „hrátek“ týmu olomouckých imunologů v rámci základního výzkumu podařilo vytvořit vzorky vakcíny, která by mohla do budoucna chránit lidi i zvířata před lymskou boreliózou. Tato nemoc není sice smrtelná, ale pokud zůstane dlouho neléčená, může výrazně zhoršit pacientovu kvalitu života.
Patent na vakcínu byl podán v rámci projektu „Multiepitopová syntetická vakcína proti borelióze pro veterinární aplikace“ hrazeném Technologickou agenturou ČR. Účastníky projektu byly: Univerzita Palackého v Olomouci / Lékařská fakulta Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně Bioveta, a.s. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Fyzikální ústav AV ČR Celková dotace ze státního rozpočtu: 23,46 mil. Kč |
Dnes existuje vhodná léčba (klasická antibiotika), ale s prevencí je to horší. Nabízí se samozřejmě repelenty a vhodné oblečení, ale lidem, kteří se často a dlouho pohybují v přírodě, stoprocentní ochranu nenabízejí. Už několik desetiletí vědecké týmy na světě pracují na vývoji vakcíny, která by riziko nákazy alespoň výrazně snížila.
Daří se jim střídavě. Dnes jsou běžně dostupné očkovací látky pro psy, kočky, koně, pro lidi neexistuje žádná. Na přelomu tisíciletí se přitom v USA prodávala vakcína Limeryx vyvinutá farmaceutickým gigantem Smith Kline Beecham (dnes GlaxoSmithKline). Látka na trh vstoupila v roce 1998, ale už o tři roky později ji výrobce dobrovolně stáhl. Skupina pacientů navíc výrobce zažalovala za údajné zamlčování vedlejších účinků. Nic takového zkoušky ani soud neprokázal (skončil mimosoudním vyrovnáním, kdy firma neuznala chybu a zaplatila náklady řízení, ale ne odškodné). Špatná reklama však odbytu nepomohla.
Vakcín pro zvířata je více, jednu vyrábí i účastník projektu, moravská firma Bioveta. V tradičních vakcínách jsou obsaženy celé bakterie, které nesou na povrchu bílkoviny typické pro borelie. Nově představená vakcína představuje novější typ těchto přípravků, tzv. rekombinantní vakcínu. Neobsahuje celé bakterie, ale jenom jejich „díly“, podle kterých je imunitní systém pozná (tedy znovu povrchové bílkoviny typické pro borelie). Ve vakcíně tedy organismus dostane jen nástroj k identifikaci škodlivé bakterie. A k tomu se ještě podává látka, která „vybudí“ imunitní systém, aby si této bílkoviny určitě všiml a zapamatoval si ji (tzv. adjuvans).
Bakterie Borrelia burgdorferi ve 400násobném zvětšení. Snímek je vytvořen s pomocí tzv. temného pole, kdy na objekty dopadají jen velmi šikmé světelné paprsky ze strany a od něj se odráží od objektivu. Objekty proto doslova září v temném poli.
Podávání pouze„částí“ bakterií dává nové možnosti. Většina infekcí není nic jednoduchého a nákaza boreliemi není výjimka. V přírodě se vyskytuje celá řada podtypů těchto bakterií, a každý „vypadá“ pro imunitní systém trochu jinak, protože má jiné povrchové bílkoviny, podle kterých je ten poznává. Kombinací je hodně: u borelií existuje několik povrchových bílkovin a ty mají desítky možných variant.
Čeští vědci na základě údajů o všech hlavních typech borelií, které způsobují u lidí ve větším měřítku potíže, navrhli a vytvořili jedinou molekulu, která by měla imunitní systém naučit poznávat větinu důležitých typy borelií. „Vytvořili jsme jednu bílkovinu, která má vlastnosti všech důležitých bakteriálních bílkovin u této nemoci“, říká Evžen Weigl z olomoucké univerzity. Je to velký skok proti neúspěšnému Limeryxu, který byl zacílen jen na jeden jediný typu borelií (základ tvořil jen jeden typ bakteriální bílkoviny). Vakcína tak například nebyla vhodná ani k exportu do Evropy, protože zde by před většinou nákaz nechránila.
Několik „povedených exemplářů“ z Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích, kde tyto tvory chovají, sbírají, studují, mutují a taky vykupují.
V těle by měla mít nová vakcína dvojí účinek: „Za prvé má vyvolat imunitní reakci proti borreliím ještě před vstupem do těla a ztížit samotný průnik bakterií do těla; za druhé by měla nastartovat rychlou imunitní odpověď, která zabrání šíření borelií organismem (hlavně ve střevech, pozn. red.),“ vysvětluje Milan Raška z Ústavu imunologie Palackého univerzity v Olomouci.
My máme hotovo
Nová česká vakcína by se tak díky svým vlastnostem snad měla vyvarovat osudu své americké předchůdkyně, ale před sebou má ještě hodně dlouhou cestu. Na světě je zatím pouze několik desítek dávek, které se podařilo zatím vyzkoušet jen během malého pokusu na dvacítce psů (dostalo ji 15 z nich, pět tvořilo kontrolní skupinu).
Výsledky byly příznivé, a tak autoři vakcíny nyní mohou oprávněně předpokládat, že jejich výtvor bude skutečně chránit zvířata proti boreliím. V tuto chvíli však není možné zodpovědně říci, do jaké míry přesně. Zkoušky nebyly dostatečně velké. Nadějné je, že vědci zatím nepozorovali žádné významné vedlejší účinky.
Spousta práce ale samozřejmě ještě zbývá: než bude případně vakcína schválena ke komerčnímu používání, musí ještě projít celou řadou zkoušek. V první řadě bude probíhat ověřování v laboratoři (tzv. preklinické zkoušky). Budou se zjišťovat různé vlastnosti: zda není škodlivá pro organismus, jak je stabilní při uchovávání, jaký je nejlepší způsob aplikace a celá řada dalších charakteristik.
Kolik je u nás nakažených klíšťat? Výsledky vyšetření klíšťat v letech 2007 až 2013 v laboratoři Gen-Trend
Preklinická fáze je u zvířecích i lidských vakcín velmi podobná, ale stejně se musí provádět dvakrát. Psi a lidé jsou přece jen dosti odlišní, a tak první ověřování musí například probíhat na zvířatech (tzv. modelových), které mají v důležitých ohledech k lidem blíže. Zatímco zvířecí vakcína se může v prvních testech ověřovat přímo na psech, v případě lidských vakcín je účinnost i bezpečnost nutné ověřit nejprve na kmenech zvířat vyvinutých tak, aby byla v důležitých ohledech (třeba některých aspektech fungování imunitního systému) co nejblíže člověka. I když z taxonomického hlediska mu třeba mohou být na pohled „vzdálenější“ než psi (jsou to například potkani či morčata apod.).
Pak přijdou na řadu zkoušky klinické, při kterých už se bude vakcína podávat dobrovolníkům (u psů je to samozřejmě s dobrovolností trochu jinak.). V této fázi jsou lidské zkoušky náročnější a dražší: účastní se jich více dobrovolníků a trvají delší dobu. Vakcíny lidské a zvířecí budou přitom velmi, velmi podobné, odlišné bude zejména dávkování.
Podle ředitele Biovety Libora Bittnera by mohlo trvat zhruba tři roky, než se vakcína pro psy dostane do fáze schvalovacího řízení, které by mělo trvat zhruba další rok a půl. Na trhu by tedy mohla být za cca čtyři až pět let. V případě lidské vakcíny by celý cyklus mohl trvat šest až sedm let. To jsou samozřejmě optimistické odhady, založené na nejlepším možném scénáři, a není vůbec vyloučeno, že schvalování nabere zpoždění. Nebo se také vůbec nepovede.
Vajíčka klíštěte
Pokud vše dopadne dobře, případná sériová výroba se bude podobně jako u jiných rekombinantních vakcín provádět biologicky: „Probíhá v geneticky upravených bakteriích E. coli (celým názvem Escherichia coli, pozn. red.) které jsou modifikovány tak, aby vytvářely v buňce bakteriální bílkovinu použitou ve vakcíně,“ vysvětluje Milan Raška. Bakterie se nejprve se namnoží ve velkých bioreaktorech, pak se rozštěpí a směs se vyčistí, až zbudou jen bílkoviny do vakcíny. Není to nic neobvyklého: stejným způsobem se vyrábějí i jiné látky pro medicínské či kosmetické použití. Cílové sloučeniny přitom tvoří jen zlomek celkové hmotnosti materiálu v bioreaktorech.
Štafetu přebírají soukromníci
I když zatím výroba vakcíny není na pořadu dne, ryze vědecká fáze projektu v podstatě skončila. Doběhly peníze od Technologické agentury (cca 23 milionů korun od státu) a vědci z týmu se budou věnovat jiné práci. Další fáze vývoje vakcíny budou už v režii firmy Bioveta z Ivanovic na Hané, která má v tuto chvíli monopolní licenci na výrobu vakcíny a pěstování bakterií.
„Sestavuji nyní tým, který má zkušenost s rekombinantními vakcínami a hodláme okamžitě začít s procesem ověřování vakcíny, jejího schvalování a přípravy výroby,“ říká ředitel společnosti Libor Bittner. Na otázku, zda česká firma bude na několikaletý vývoj hledat investičního partnera, Libor Bittner říká: „Proč myslíte, že by to (Bioveta) nezvládla sama? Na podobnou investici řádově ve stovkách milionů korun by se u nás prostředky najít měly.“ (Samozřejmě s pomocí běžného komerčního financování třeba pomocí bankovního úvěru.) Na první pohled ano, i když to s sebou asi ponese pro firmu jisté riziko: její roční obraty se pohybují kolem miliardy korun a vlastní majetek je ve výši 1,4 mld Kč.
Spolupráce s partnery není vyloučena v nějaké pozdější fázi. Firma například nemá zkušenost s vývozem lidských léčiv do USA, i když tam už nyní dodává veterinární vakcíny. Evropského schvalovacího řízení se prý neobává, ale přenos za oceán může být poměrně komplikovaný.
Ani v takovém případě by nemusela být ale o zájemce nouze. „Věřím, že už i v Čechách se najdou investoři, kteří se nebojí biotechnologií, vezměte si třeba příklad miliardářů Kellnera nebo Komárkových,“ říká imunolog Evžen Weigl z olomoucké univerzity. Našli by se také zahraniční partneři; několik zájemců se ozvalo už při prvních zprávách o vývoji rekombinantní vakcíny proti boreliím před více jak pěti lety. A to se tehdy mluvilo pouze o zvířatech.
BoreliózaBorelióza byla jako nemoc přesně popsána až v 70. letech minulého století a její původce, bakterie Borrelia, až v letech osmdesátých. Nejméně od té doby se všichni obáváme, co by na nás mohl přenést malý, nenápadný parazit, který nám doslova pije krev. Někdy může způsobit nepříjemnou nemoc s horečkami, bolestmi kloubů a dalšími nepříjemnými příznaky. Pokud se nepodchytí včas, má infekce i vážnější příznaky. Léčba je podobná jako u jiných bakteriálních problémů: antibiotiky. Počet nových případů v ČR se v posledních 10 letech pohybuje zhruba od tří do necelých pěti tisíc ročně. |
Trh s lidskou vakcínou by mohl být ještě zajímavější. „Já se domnívám, že odbyt bude ještě větší než v případě vakcín proti encefalitidě, a to jsou miliony dávek ročně,“ odhaduje Libor Bittner z Biovety a vysvětluje proč. „Lidé z té nemoci oprávněně mají obavy a už dnes nám občas volají, jestli bychom neměli nějakou vakcínu použitelnou i pro člověka, když už vyrábíme pro zvířata.“ (Mimochodem, nemají a nebudou mít, dokud nebude vakcína schválená. Její distribuce je trestná.)
Firmě z Ivanovic by tedy látka mohla výhledově přinést navýšení odbytu o řádově stovky milionů korun ročně a dostat ji obrazně řečeno do jiné ligy. "Pokud se podaří vakcínu dostat na veterinární trh a v budoucnosti i na trh humánních vakcín, vstoupí Bioveta mezi špičkové farmaceutické firmy," doufá Bittner.
Dodejme, že pokud se v brzké době neobjeví nová konkurence: „Podobnou vakcínu vyvíjí nejméně dvě velké firmy, ale zatím s vakcínou na trh nepřišly,“ říká Milan Raška z olomoucké univerzity. Pokud situace vydrží, je to naděje na úspěch nejen vědecký. Nebyla by to náhoda, česká imunologie má už několik desetiletí ve světě velmi dobré jméno a nadprůměrnou úroveň. Vakcína proti borelióze by tak mohla být jeden ze způsobů, jak tuto tradici zúročit.
Pohled do podniku Bioveta z loňského roku, kdy byl její ředitel nominován na cenu Podnikatel roku:
