Stáhněte si dobrodružstvíZ Příbrami přes Středomoří až na Kanárské ostrovy a zase zpět přes Španělsko, Portugalsko a Francii. Jiří Pruša popisuje svou výpravu takřka s reportážní přesností. Nechybí ani jeho “palubní deník” složený ze SMS, které zasílal z paluby letadla na iDNES.cz přímo v průběhu letu. Jak dopadla jeho expedice na Kanárské ostrovy?  |
Z Příbrami jsem vyletěl téměř na čas, v 10:06 hodin. Plánovaná doba letu na letiště Auxerre u Orleansu byla 4 hodiny a letiště mělo z nějakých důvodů na pondělí vyhlášenou polední pauzu do 14 hodin. Vše proběhlo dobře. Někde od Stuttgartu mi začal foukat vítr do zad, a tak jsem nakonec do Auxerre přiletěl už 20 minut před druhou hodinou. Z jakéhosi jiného důvodu ráno rozhodnutí o polední pauze zrušili, a tak jsem přistál i natankoval zcela bez problémů. Pak jsem nasadil kamery a odstartoval na zbytek cesty.
Letěl jsem směrem k Loiře a jako první zámek jsem měl naplánovaný Sully, který leží jižně od Orleansu. Trošku problém je jeho blízkost k atomové elektrárně, která má kolem sebe ochranné pásmo asi 5 km, kam se nesmí létat. Podobně to pak bylo i dále, protože Francie se z nějakého důvodu rozhodla krásné údolí Loiry poničit celkem třemi atomovými elektrárnami jen několik desítek kilometrů od sebe.
Filmování zámků na Loiře se ukázalo jako větší problém, než jsem si původně myslel. Kromě elektráren mi ještě dělala starosti dramatická turbulence a již velmi silný vítr. K tomu i fakt, že souřadnice většiny zámků nebyly přesné, takže jsem měl problém je vůbec najít. Navíc se moje počínání moc nelíbilo letovému dispečerovi na věži v Orleans, který mě odháněl pryč.
Před cestou jsem si také koupil nový objektiv, ale při namíření z okénka jej podtlak vzduchu vždy vysál na maximální zoom, při kterém není možné udržet zacílení objektu. Trochu jsem s tím vším bojoval a doufal, že alespoň venkovní kamery jedou. Nakonec se ukázalo, že ze tří pracovaly pouze dvě. Ta nejdůležitější, na pravém křídle, se bohužel zasekla, tak jsem byl večer trochu zklamaný. Fotomateriálu proto není tolik, kolik bych si přál.
Navíc jsem se dověděl, že polohové zprávy z mého satelitu nepřicházejí, a tak jsem se marně snažil řešit i tento problém. Bylo toho tedy docela hodně najednou.
On-line: Ostrovy Severního mořeSledujte od 16. června  Evropské ostrovy z výšky Zkušený pilot Jiří Pruša vyrazil 16. června 2014 na devítidenní cestu nad ostrovy Severního moře. V kabině letounu Dynamic WT-9 (OK-LEX) je sám, čeká ho 7 000 kilometrů a odhadem 37 hodin letu. Aktuální snímky, data i průběh letu průběžně sdílí se čtenáři iDNES.cz. |
Let nad řekou Loirou byl asi 300 km dlouhý a končil v jejím ústí do moře v St. Nazaire na letišti Montoir. Řeka Loira je ve francouzštině také nazývána "Královská řeka", "Kolébka Francie" nebo "Zahrada Francie". Svou délkou asi 1 000 km je nejdelší řekou v zemi galského kohouta a její povodí zahrnuje celou pětinu rozlohy státu.
Na březích Loiry vyrostlo nebo bylo přestavěno v 15. a 16. století mnoho královských a aristokratických zámků. Dodnes se jich zachovalo více než 70, z nichž většinu je možno navštívit. Prostřední část údolí řeky Loiry byla prohlášena za součást světového dědictví UNESCO. I z letadla jsem viděl množství lidí, kteří jednotlivé zámky navštěvují.
Kromě atomových elektráren a turistických atrakcí jsem pak měl při přistání možnost vidět ještě další zdroj pracovních příležitostí této části Francie. Na letišti Montoir jsou totiž výrobní haly firmy Airbus. Jen pár minut přede mnou tam přistálo ohromné transportní letadlo Beluga, které převáží vyrobené díly mezi jednotlivými výrobními linkami rozmístěnými po celé Evropě. Z přistání v Montoiru jsem po téměř sedmi hodinách ve velmi turbulentním vzduchu a v přehřáté kabině měl velkou radost.
