Věřící z Luhansku se modlí za mír na východě Ukrajiny (10. června 2014) | foto: Reuters

Letadlo si armáda sestřelila sama, provokovali separatisté. Pak otočili

  • 1205
Povstalci ve východoukrajinském Slavjansku se pokusili prorazit obklíčení a zaútočili na kontrolní posty bojovníků Národní gardy. Útok radikálů se však nezdařil, na místě zůstali tři mrtví. Povstalci se nechali slyšet, že za sobotním sestřelem transportního letadla mohla být sama armáda. Později se však k útoku přiznali.

Kvůli sobotnímu sestřelení armádního letadla na luhanském letišti byl na Ukrajině v neděli vyhlášen státní smutek za oběti. Tragédie si vyžádala 49 obětí (více o sestřelení letounu se dočtete zde). Prezident Petro Porošenko pohrozil útočníkům tvrdou odvetou, podle některých ukrajinských médií v kyjevském parlamentu sílí volání po vyhlášení výjimečného stavu ve východních regionech.

Krize na Ukrajině

V poledne Ukrajinci uctili památku mrtvých minutou ticha. Vlajky na státních budovách byly spuštěny na půl žerdi, televizní kanály zrušily vysílání zábavných pořadů.

Proruští radikálové v neděli rozšířili informaci, že dopravní letoun Il-76 si v sobotu mohla na luhanském letišti sestřelit ukrajinská armáda sama. "Na letišti trvají přestřelky už týden, bojují mezi sebou vojáci ze Lvova a Dněpropetrovska," uvedla podle agentury ITAR-TASS tisková služba povstalců. "V sestřeleném letadle letěli dněpropetrovští výsadkáři. Vojáci ze Lvova možná chtěli změnit poměr sil," tvrdí tisková služba.

Samozvaná Luhanská lidová republika se přitom už v sobotu k útoku na ukrajinský letoun přihlásila. Její mluvčí Oksana Čigrinová uvedla, že armádní letoun "porušil nařízení lidového gubernátora Valerije Bolotova o bezletové zóně nad Luhanskem". V Bolotovově rozkazu se údajně uvádí, že proti narušitelům mají být přijata "příslušná opatření".

Jasno do sporu nakonec podle agentury ITAR-TASS vnesl sám Bolotov. Na tiskové konferenci v Luhansku v neděli odpoledne potvrdil, že ukrajinské letadlo sestřelili povstalci.

Na luhanském letišti se střílelo i v noci na neděli. Povstalci podle agentury Unian letiště dvakrát ostřelovali z granátometů a velkorážných kulometů. Útok nezpůsobil žádné ztráty, armáda odpověděla palbou z minometů.

Civilisté z bojových zón prchají po humanitárním koridoru

Ukrajinské bezpečnostní složky mezi tím zřídily humanitární koridor pro evakuaci civilistů z bojových zón. "Na kontrolních stanovištích prohledáváme soukromé automobily a linkové autobusy i pěší," prohlásil armádní mluvčí Alexij Lebeď. "Zvláštní pozornost věnujeme mužům," dodal. Vojáci podle něj kontrolují, zda lidé opouštějící místa bojů nejsou příslušníky "teroristických skupin". Civilisty armáda doprovází dál do vnitrozemí.

Informaci o evakuačních koridorech v neděli popřel šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. "Vytvoření koridorů nic nenasvědčuje. Hovořit o nějakých koridorech v podmínkách pokračujících bojů je nesmysl. Jde jen o další populismus," řekl Pušilin ruské agentuře ITAR-TASS.

Zřízení evakuačních koridorů nařídil minulé úterý prezident Petro Porošenko. Chce tímto krokem zabránit dalším obětem mezi civilním obyvatelstvem. Podle neoficiálních údajů při střetech armády a Národní gardy s proruskými vzbouřenci zahynuly v Doněcké a Luhanské oblasti už stovky lidí.

NATO chystá pomoc Ukrajině, tvrdí Rasmussen

Severoatlantická aliance připravuje kroky k tomu, aby pomohla Ukrajině ubránit se v konfrontaci s Ruskem. V rozhovoru se španělským listem El País to řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Aliance se podle něj musí připravit na to, že Moskva ji nyní považuje za svého protivníka. NATO podle Rasmussena připravuje balík pomoci, který chce doporučit ke schválení členským státům na schůzi ministrů zahraničí koncem června. Součástí tohoto balíku bude pomoc při reformě ukrajinských branných sil a při modernizaci ukrajinské armády.

Podle agentury Reuters se pomoc aliance zaměří spíš na poradenství, než na dodávky zbraní a munice. Agentura s odvoláním na zdroje NATO napsala, že aliance sama nemá zbraně, které by na Ukrajinu mohla poslat. Rozhodnutí o zbrojních dodávkách je tak plně na vůli jednotlivých členských států.

Přesto by podle Rasmussena pomoc NATO mohla usnadnit zapojení ukrajinských jednotek do aliančních manévrů. Některé státy Severoatlantické aliance by se mohly zúčastnit vojenských cvičení na ukrajinské půdě, dodal generální tajemník.

Boje na východě Ukrajiny. Proukrajinské jednotky zajaly přes 30 proruských separatistů v Mariupolu. (Upozornění - následující záběry jsou drastické)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue