Směr Bagdád, velí islámští radikálové. Místní se připravují k boji

  • 284
Mluvčí islámských radikálů vyzval své stoupence k pochodu na Bagdád. Tam se mezitím na útok připravují šíitské milice. Irácká armáda mezitím proti postupujícím islamistům tvrdě zakročila a bombardovala cíle ve městě Mosul na severu země. Později pak letectvo zaútočilo i na pozice v Tikrítu.

Mluvčí radikálů z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) Abú Muhammad Adnání vyzval stoupence islámu, aby pochodovali do irácké metropole. "Naším cílem je Bagdád. Tam bude zuřit rozhodující bitva," provolává Adnání ve zvukové nahrávce na serveru YouTube. Upozornila na ni televize al-Arabíja.

Nepokoje v Iráku

Mluvčí radiálních islamistů své spolubojovníky nabádá, aby neustupovali nepříteli. Krvavá bitva podle něj nebude zmítat pouze Bagdádem, ale také milionovým městem Karbala.

Karbala leží asi 100 kilometrů jihozápadně od Bagdádu a patří k nejposvátnějším městům šíitských muslimů hned vedle Mekky a Medíny. Původ nahrávky podle arabské televize není možné nezávisle ověřit.

Z Mosulu uteko přes půl milionu lidí, armáda jej bombardovala

Pod nadvládou islamistů ze skupiny ISIL je už město Mosul na severu Iráku, který obývá etnická menšina Kurdů. Před ozbrojenci tam uteklo již přes půl milionu lidí. "Říkali, že jsou revolucionáři, že se nemáme čeho bát. Přišli prý kvůli tomu, aby nás vysvobodili z útlaku," sdělil serveru BBC jeden z mužů, kteří museli opustit Mosul (více o útěku civilistů zde).

Z Mosulu utekli i vojáci irácké armády. Tvrdí, že je zradili jejich velitelé. "My bojujeme, naši lídři nás však zradili. Velitelé opustili své vojáky. Když jsme se vzbudili, byli pryč," sdělil jeden z vojáků agentuře AP.

Islamisté ve městě uspořádali podle agentury Reuters přehlídku v amerických terénních autech, která ukořistili vojákům. Nad nimi pak přelétávaly dva rovněž ukořistěné armádní vrtulníky.

Ve čtvrtek jsou boje hlášeny z města Tarmíja, které leží necelých 50 kilometrů severně od Bagdádu. Povstalci tam zabili pět vojáků a devět zranili. Ozbrojenci podle webu televize al-Džazíra útočí také na město Samarra. Krátce po 22. hodině večer přinesly agentury zprávu o tom, že radikálové ze skupiny ISIL ovládli vesnici Džalavlá, která leží asi 120 kilometrů na sever od irácké metropole.

Islamisté jsou na dohled od Bagdádu, milice mobilizují

Po nadvládou islamistů jsou dále města Tikrít a Dhulujá. Pozice v Tikrítu ve čtvrtek večer ostřelovalo irácké letectvo. Ve středu islamisté ovládli také část města Bajdží. Tamější největší iráckou ropnou rafinerii podle agentury Reuters ve čtvrtek odpoledne obklíčilo asi 50 ozbrojených vozidel islamistů. Podle ministra ropného průmyslu Abdala Karím Luajbího však stále zůstává v rukou vlády.

Oddíly postupující k jihu jsou zhruba ve vzdálenosti, která se dá ujet autem za hodinu. V Bagdádu se proti nim mobilizují šíitské milice, které jsou připraveny město bránit.

Zabírání částí iráckého území je podle serveru International Business Times pro islamisty doslova zlatým dolem. Při vykradení bank už měli získat na 500 miliard iráckých dínárů (8,7 miliard korun). Sunnitská radikální skupina Islámský stát v Iráku a Levantě se tak stala nejbohatší teroristickou organizací na světě.

Většinu peněz její členové údajně ukradli z centrální banky v Mosulu. Jako první o tom informovala kurdská televize a zprávu potvrdil guvernér provincie Ninive, jejímž střediskem je Mosul. Podle kurdských zdrojů zmizelo také množství zlatých cihel.

Exodus: Z Mosulu uteklo už přes 500 tisíc lidí:

NATO do dění v Iráku zasahovat nebude, zdůraznil Rasmussen

Irácká vláda už požádala o pomoc mezinárodní společenství. O armádní vybavení bude ve čtvrtek odpoledne usilovat i irácký velvyslanec ve Francii Faríd Jasín na čtvrtečním jednání Rady bezpečnosti OSN, která začala v 17:30 SELČ (více o dosavadním dění v Iráku najdete zde).

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen zatím nevidí, jak by aliance měla zasáhnout do dění v Iráku. Řekl ale, že NATO situaci sleduje a vyzývá k ukončení násilí. Rassmusen, který je nyní na návštěvě ve Španělsku, se také vyjádřil k zadržování tureckých občanů v Iráku. "Rozhodně odsuzuji zajímání rukojmích a důrazně žádám jejich okamžité propuštění," řekl na tiskové konferenci. "Dovolte mi zdůraznit, že nevidím, jakou roli by mělo NATO mít v Iráku," dodal.

K případné pomoci iráckým úřadům se vyjádřil rovněž americký prezident Barack Obama. "Nic nevylučuji," uvedl Obama na dotaz, zda Spojené státy zvažují například útoky bezpilotními letouny či další podobné akce s cílem zastavit tamní radikály. USA podle Obamy mají zájem na tom, aby se z Iráku nestala základna džihádistů. Jestliže budou ohroženy jejich bezpečnostní zájmy, jsou prý Spojené státy připraveny vojensky zasáhnout, dodal Obama.

Viceprezident Joe Biden si také telefonoval s iráckým premiérem Núrím Málikím. Podle agentury Reuters jej ujistil, že Spojené státy jsou připraveny zesílit a zrychlit bezpečnostní podporu a spolupráci s iráckou vládou.

ISIL je hrozbou pro celý region, varuje Francie

K aktuální situaci v Iráku se ve čtvrtek večer poprvé vyjádřil ministr zahraničí USA John Kerry. "Z toho, co se děje v Iráku, jsme hluboce znepokojeni. Na nic nečekáme a poskytujeme podporu premiéru Málikímu, se kterým jsme v přímém kontaktu," citovala šéfa americké diplomacie agentura Reuters. Prezident Obama je podle Kerryho připraven "rychle přijmout klíčová rozhodnutí".

Podle francouzského ministra zahraničí musí mezinárodní společenství situaci v Iráku okamžitě začít řešit. "Postup Islámského státu v Iráku a Levantě vážně ohrožuje jednotu a svrchovanost Iráku a je rovněž vážnou hrozbou pro stabilitu celého regionu," uvedl Laurent Fabius ve svém prohlášení.

Reuters upozorňuje, že se Irák vrací do situace, v níž byl v letech 2006 a 2007. Tehdejší krvavé násilí mezi sunnity a šíity si vyžádalo tisíce lidských životů. Ukončilo je až posílení americké armády, která tehdy v zemi působila, a také zapojení sunnitské domobrany do bojů na straně Američanů.

Postup islámských radikálů v Iráku

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue