Fotbalisté a fanoušci si na tu slavnostní chvíli prohodili místa. Příznivci v dresech a s šálami kolem krku zaplnili trávník, z tribun seběhli na hřiště a srotili se pod hlavní tribunou. Na ni naopak vystoupali hráči, v čestné lóži už na ně čekal šéf českého fotbalu Miroslav Pelta a majitel letenského klubu Daniel Křetínský.
Pro medaili si šli všichni, mezi prvními třeba obránce Costa s vlajkou rodného Zimbabwe, náhradní gólman Čech. Mezi posledními zkušený záložník Matějovský, který v zimě málem skončil a o to teď se víc radoval, pak trenér Lavička či jeho pomocník Svoboda.
Když už všichni čekali za panelem s nápisem Mistr Gambrinus ligy a mezi hráči putovaly tupláky plné piva, objevil se na schodech i ten poslední a nejdůležitější: kapitán David Lafata. Jako první převzal pohár mistra ligy a bleskově ho zanesl mezi parťáky.
Jeden pokřik střídal druhý, hráči slyšeli: Hoši, děkujem! Pak se chytili kolem ramen a s fanoušky skandovali: Kdo neskáče, není sparťan. A nejen fotbalisté - totéž platilo i pro maséra Tomáše Stránského nebo kouče Lavičku.
"Je to nádhera. Celá sezona byla úžasná, teď máme pohár a ještě jsme překonali bodový rekord," sypal ze sebe rozesmátý záložník Ladislav Krejčí.
"Fantastický zážitek," přidal se útočník Lafata, který titul slavil poprvé v kariéře.
Oslavy se pak přesunuly na balkón za hlavní tribunou. "Víťa Lavička!" nesla se pocta trenérovi. "Tomáš Vaclík!" slyšel na rozloučenou i spolehlivý gólman, jenž přestupuje do Basileje. A pak už zase dunělo to nejvýstižnější: "Mistři! Mistři!"
Několik fanoušků vylezlo i na střechu stánku se suvenýry, odkud měli na slavící hráče dokonalý výhled. Další skupinka zase přinesla na ochoz velkou repliku mistrovského poháru. Nejvíc fandů ale čekalo pod balkónem, až z něj sparťané začnou házet dresy, trenýrky, stulpny a další cenné relikvie.
Během zápasu už byli fanoušci nedočkaví. Titul vyhlíželi čtyři roky, na korunovaci čekali další čtyři týdny - rozhodnuto bylo už dřív. Možná také proto někteří vtrhli na plochu už pár minut před koncem - jenže tím jen korunovaci oddálili. Sudí utkání přerušil, hráči zmizeli v kabinách.
"Moc se nám to nelíbilo. Chápu, že jsou netrpěliví, ale čtyři minuty mohli vydržet. Na druhou stranu je dobře, že si to uvědomili a stáhli se," líčil Lafata. "My na hřišti jsme se domlouvali, že zápas dokončíme co nejblíž tunelu, abychom pak stihli utéct."
Ale zápas se rychle bez dlouhého nastavení dohrál, byť už jen u postranní čáry, aby se hráči rychle stihli schovat v tunelu před davem fanoušků.
A mistrovské oslavy propukly naplno. Pokračovat budou klubovým večírkem, ale někteří si ho moc neužijí. Už o půlnoci se musí Lukáš Vácha, Ladislav Krejčí a další reprezentanti hlásit na srazu národního týmu.
