Přiznává, že ho těší podpora fanoušků, ale je přesvědčený, že nastal čas odejít. "Už nejsem takový hráč, jaký jsem býval. Nejsem schopný rozhodovat zápasy," tvrdí Jágr.
Vždyť v Minsku jste byl neproduktivnější a góly dával.
To je na jednu stranu pravda, ale stejně mám pocit, že to není ono. Navíc očekávání lidí je pořád stejné. Pokud se řekne Jágr, musíš vyčnívat, i kdybys byl náhradník.
Jak dlouho to ve vás zrálo?
Už před čtyřmi lety jsem poznal, jak je obtížné přejít z úzkého na širší hřiště. Sprinter na dvě stě metrů z ničeho nic neuspěje na čtyřstovce. Pokud bych celou dobu nastupoval v Evropě, nebudu mít problém hrát na mistrovství světa. Pokud chceš být prospěšný, nestačí být nejlepší, ale musíš být absolutně dominantní.
Je něco, že by mohlo vaše rozhodnutí zvrátit?
Už se k tomu nechci vracet. Mám pocit, že je to to nejlepší pro mě, pro fanoušky a pro celý český hokej. Věřím, že máme dost kvalitní mužstvo, abychom vozili medaile beze mě. Lidé si musí zvyknout, že dojde k obměně, že český hokej nebude nejlepší. Za čas se to možná změní, ale mladí si musí uvědomit, že bez tvrdé práce to nepůjde.
Mluvíte o tlaku - v NHL ho necítíte?
Tam si určité výkyvy během sezony můžeš dovolit: máš dost času se srovnat, abys hrál v play-off nejlepší hokej. Na MS to nejde, tam musíš vyhrávat od začátku. Je to těžké pro trenéry, protože do poslední chvíle nevědí, jací hráči přijedou. A je to těžké pro hráče, kteří se obětujou a ve vlastním volnu reprezentujou, jsou měsíc a půl bez rodiny, a pak slyší kritiku.
Vadí vám internetové diskuze?
S některými věcmi nesouhlasím. A když se neozvu já, tak se neozve nikdo. Nemluvím o sobě: je mi 42, takže se nad to povznesu a za chvíli skončím. Spíš by hráči na MS měli cítit podporu od novinářů i fanoušků, aby věděli, že všichni tahají za jeden provaz. Jako v Rusku, kam s radostí přijede Malkin s Ovečkinem. Snažím se přijít na to, proč se u nás hráči omlouvají.
Není to jinou náturou?
To si nemyslím. Neříkám, že je kritika neoprávněná. Ale my jsme tak malý stát, že si ji nemůžeme dovolit. Měli bychom být pospolu a mít jeden cíl. Co si budeme namlouvat: hráči jdou z vlastního volna a téměř zadarmo bojovat za čest a svůj stát. Když se to nepovede, spousta lidí na ně hází špínu. To je, jako kdyby šel zpěvák vystupovat na charitu a všichni mu začali nadávat. Myslíš, že přijde znova?
Není kritika normální?
Kritizovat se bude pořád. Ale než s ní začnu, měl bych se zamyslet. Není to jenom o výkonu na ledě, ale o spoustě jiných faktorů, proč by ti hráči neměli být kritizovaní, i když hrajou špatně. To je, jako kdybys nadával sousedovi, který tě někam doveze, že měl špatný auto.
Rusové byli po nepovedené olympiádě také pod palbou.
Neříkám, že to nikde jinde není a že mám pravdu. Snažím se zamyslet, proč celé Rusko žilo hokejem, když je v zemi milion jiných problémů. Oni na ně zapomenou a jdou. Možná to jsou větší fandové. Nevím.
