Libereckou tramvají duněla němčina. Překvapeným lidem tu četli básně

  • 5
Libereckou tramvají, která míří z Lidových sadů pod Ještěd, se rozléhá zvučná němčina. Neznalému uchu to sice zní tak trochu jako když se za protektorátu do amplionů vyhlašovalo stanné právo, ale chyba lávky. To jen literáti z Německa tu spolu s českými kolegy přednášejí užaslým cestujícím své básně.

Dopravní podnik ve spolupráci s Technickou univerzitou vypravil takzvanou literární tramvaj, muzejní vůz T3M z roku 1973. "Chceme dosáhnout zcizujícího efektu, kdy lidé uslyší němčinu aniž by věděli, o co vlastně jde. Němčina k Liberci patří a je dobré ji sem občas vrátit."

Onen zcizující efekt funguje dokonale. "Co to je,"ptá se žena, která přistoupila v Lidových sadech, mladé průvodčí. "To jako popisují cestu, nebo co?" Uniformovaná dívka jí vysvětluje, o co jde. "Zajímavé," konstatuje pasažérka.

Na stojáka u tyče se veze také mluvčí Dopravního podniku Liberce a Jablonce Martina Poršová. "Poprvé jsme podobnou akci dělali před třemi lety, projekt se jmenoval Tramvestie. Naši cestující svými slovy popisovali, co vidí a cítí během cesty z Liberce do Jablonce. Texty přebásnil Pavel Novotný, který vyučuje na Technické univerzitě a je básníkem. Polepila se s nimi tramvaj a několikrát se v ní za jízdy přednášely," vrací se do minulosti.

Poezií může být i zvuk nebo obraz

Nyní Pavel Novotný spolupracuje s dopravním podnikem znovu. "Je to součást festivalu Poezie v pohybu. Chceme ukázat dynamický pohyb v poezii. Ona není jen psaný nebo tištěný text, ale může to být i zvuk, obraz nebo objekt," líčí literát. "Na akci se podílí i Saská akademie umění v Drážďanech."

Pasažérům v literární tramvaji představují krom samotného Novotného svá díla také němečtí tvůrci Gerhard Falkner, Nancy Hünger anebo Čech Milan Děžinský. Vůz se dočkal speciálního uspořádání:

V zadní části za improvizovaným barem stojí umělci a do mikrofonu recitují, jejich hlas přenáší zvuková aparatura. "V této tramvaji máme měnič na dvě stě dvacet," vysvětluje princip zapojení řidič Tomáš Krebs. "A když je potřeba, utáhne nám i pípu, což je důležité," směje se.