Vyhlášení nezávislosti Luhanské oblasti (Luhansk, 12. května 2014).

Vyhlášení nezávislosti Luhanské oblasti (Luhansk, 12. května 2014). | foto: Reuters

Východ Ukrajiny vyhlásil nezávislost. Chceme do Ruska, žádají separatisté

  • 2916
Obě "lidové republiky" na východě Ukrajiny vyhlásily nezávislost. Separatisté v Doněcku navíc žádají Moskvu, aby jejich nový stát přijala do federace. Oznámil to vůdce doněckých separatistů Denis Pušilin. Předák slavjanských separatistů zve na Ukrajinu ruskou armádu, má pomoci v boji s "teroristy".

"Od nynějška je Doněcká lidová republika svrchovaným státem," prohlásil podle agentury ITAR-TASS Denis Pušilin, místní separatistický předák. Na tiskové konferenci zároveň požádal Rusko, aby nový stát přijalo do své federace.

"Doněcký lid byl odjakživa součástí ruského světa. Dějiny Ruska jsou našimi dějinami. Na základě vůle lidu a opětovného nastolení spravedlnosti žádáme Ruskou federaci, aby zvážila začlenění Doněcké lidové republiky do Ruské federace," řekl Pušilin.

Nedlouho po doněckých radikálech vyhlásili nezávislost i separatisté v Luhanské oblasti. Příslušné prohlášení podle agentury ITAR-TASS přečetl "lidový gubernátor" Valerij Bolotov na shromáždění v centru Luhanska. Informace o tom, zda také Luhansk při této příležitosti vyzval Moskvu k přijetí do Ruské federace, zatím nejsou.

Překvapivé prohlášení doněckých separatistů přinesla agentura Reuters poté, co média informovala o zrušení plánů na uspořádání referenda o připojení k Rusku. To se podle původních zpráv mělo konat v neděli 18. května jak v Doněcké, tak i v Luhanské oblasti. Doněčtí separatisté však během pondělí oznámili, že v jejich "lidové republice" další referendum konat nebude.

"Žádné hlasovací lístky se netisknou, nechystá se referendum o připojení k Rusku ani o spojení Doněcké a Luhanské oblasti," psala ukrajinská agentura URA-inform s odvoláním na zdroje z doněcké volební komise. O důvodech tohoto rozhodnutí se nepsalo. Zpráva o tom, že se doněčtí separatisté chtějí k Rusku přidat rovnou, se objevila o poznání později.

Moskva podle agentury Reuters zatím nedala najevo, že by se chystala Pušilionvu žádost vyslyšet. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí Kyjev opět vyzval, aby se separatisty zahájila dialog. Podle moskevské diplomacie trpí představitelé kyjevské vlády "zločinným nedostatkem připravenosti" k jednání se svými vlastními občany.

"Předběžné výsledky referend jasně ukazují, že doněčtí a luhanští občané touží po právu nezávisle rozhodovat o problémech, které jsou pro ně životně důležité. Věříme, že výsledky hlasování by se měly projevit v dialogu mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem," stojí v prohlášení ministerstva.

Rozjíždíme protiteroristickou operaci, hlásí "velitel" Strelkov

Doněcká oblast na východě Ukrajiny už má svého "vrchního velitele". Stal se jím Igor Strelkov, vůdce separatistů ve Slavjansku. Nový velitel vyhlásil válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc.

Strelkov je podle ukrajinských i ruských médií plukovníkem ruské vojenské rozvědky. Poté, co se v pondělí stal vrchním velitelem oblasti, vyhlásil "režim protiteroristické operace". Uvádí to dekret podepsaný "lidovým gubernátorem" oblasti Pavlem Gubarevem.

Všichni příslušníci "neonacistických skupin", tedy bojovníci ukrajinské Národní gardy, mají být podle dekretu zadrženi a v případě ozbrojeného odporu "na místě zničeni". Ukrajinské jednotky mají zahájit s vedením "Doněcké lidové republiky" jednání o evakuaci, jejich výzbroj bude prý zabavena. Operace má skončit do 48 hodin.

Strelkov, jehož pravé jméno zní podle ukrajinských médií Igor Girkin, zvolil stejný slovník, který dosud používal kyjevský kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka. Ten za "protiteroristickou operaci" považuje několik týdnů trvající boj proti separatistům v ulicích východoukrajinských měst.

Separatisté už během nedělního referenda o nezávislosti na Kyjevu prohlašovali, že ihned po vyhlášení výsledků začnou ukrajinskou armádu považovat za okupanty.

Podle nepotvrzených informací v neděli Strelkov fakticky převzal vedení doněckých vzbouřenců a místní proruské radikály odstavil na druhou kolej. Své funkce prý ztratili šéf "Doněcké lidové republiky" Andrej Purgin, šéf volební komise Roman Ljagin a předseda "parlamentu" Vladimir Makovič.

Luhansk s referendem váhá, volbu prezidenta bude bojkotovat

V Doněcké a Luhanské oblasti se v neděli konala referenda o nezávislosti. Obyvatelé dávali najevo, zda souhlasí s dřívějším jednostranným vyhlášením "lidových republik" v obou regionech. Podle separatistů jsou výsledky jednoznačné, nezávislost obou oblastí prý podporuje přes 90 procent obyvatel. 

Kyjev a západní státy referendum neuznávají. Hlasování navíc provázel chaos a mnozí mohli svůj lístek vhodit do urny vícekrát (více se dočtete zde).

Lidový gubernátor Doněcké lidové republiky Denis Pušilin: Musíme mít svou armádu:

V Luhanské oblasti s referendem váhají. "Pokud bude takové rozhodnutí (o uspořádání referenda o připojení k Rusku) přijato, pak se budeme řídit vůlí lidu," řekl ruské agentuře RIA Novosti mluvčí luhanských separatistů.

Separatisté měli podle ukrajinských médií původně v úmyslu v prvním kroku vyhlásit samostatnost svých "lidových republik", o týden později se pak mělo uskutečnit spojení s Ruskem. Právě takový postup zvolili proruští vůdci na Krymu, který v březnu Moskva prohlásila za součást svého území.

Nové sankce EU

Ministři zahraničí zemí EU v pondělí rozhodli o nových sankcích vůči ruským představitelům a společnostem. Dotknou se 13 osob a dvou společností. Unie tak rozšířila právní základ sankcí, který dosud neumožňoval postih právnických osob.

Nově mohou sankce zasáhnout také ty, kdo ohrožují bezpečnost na Ukrajině a brání v práci mezinárodním organizacím.

Celkem tak Brusel nyní kvůli Ukrajině uplatňuje sankce vůči více než šedesáti lidem od ruských politiků, včetně členů vlády a významných osob z parlamentu, přes vojáky a pracovníky tajných služeb až po ukrajinské separatisty.

Tvrdší postup podpořila i česká vláda. "Odsoudili jsme pokusy o narušení územní integrity ze strany Ruska. A souhlasili s rozšířením sankcí vůči Rusku. Zahrnuje to i sankce vůči právnickým osobám, které získaly majetek na Krymu, který patřil ukrajinským subjektům," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Dodal, že Česko pošle na Ukrajinu dva pozorovatele, kteří by monitorovali průběh prezidentských voleb, které se uskuteční za dva týdny.

Vedení separatistů v Luhanské oblasti v pondělí potvrdilo, že první kolo prezidentských voleb ohlášené na 25. květen bude ignorovat. Bojkot voleb už dříve ohlásili proruští radikálové v Doněcké oblasti.

Podle Západu a ukrajinské vlády jsou referenda nelegitimní. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov označil hlasování za frašku. Podle něj do volebních místností dorazila maximálně třetina oprávněných voličů. Kreml vyjádřil respekt vůči vůli východoukrajinských voličů, výslovného uznání referenda se ale prozatím zdržel.

Podle agentury AP ruské prohlášení signalizuje, že Moskva nemá v úmyslu východ Ukrajiny anektovat, jak se to v březnu stalo v případě Krymu. Zda referendum povede k odtržení Doněcké a Luhanské oblasti od Ukrajiny, zůstává nicméně podle AP dál nejasné.

Janukovyč označil své nástupce v Kyjevě za vojenskou juntu

Dramatickou situaci na Ukrajině v pondělí po delší odmlce komentoval ze svého ruského exilu také svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Obvinil své nástupce v Kyjevě z povraždění víc než 300 lidí a označil je za "krvavou juntu". V prohlášení, které z Rostova na Donu rozšířila ruská tisková agentura ITAR-TASS, Janukovyč váhavě přiznal i své "strategické chyby".

Exprezident napsal, že absolutní většina obyvatel východoukrajinského Donbasu hlasovala v nedělním referendu o samostatnosti, protože pohár trpělivosti lidu už přetekl. "Odhlasují jakoukoli jinou podobu státního zřízení, jen aby se zbavili té, která může beztrestně své odpůrce označit za teroristy a stejně beztrestně je může i vraždit," napsal Janukovyč.

"Mohu nyní přiznat nějaké své strategické chyby, ale jsem hluboce přesvědčen o tom, že žádná moc, kariéra ani peníze nemají cenu lidského života," uvedl Janukovyč. "Celý svět uviděl, kolik lidí přišlo hlasovat v referendu. Můžete jeho výsledky ignorovat, ale musíte přiznat, že vedete válku proti vlastnímu národu," vzkázal do Kyjeva.

Exprezident vyzval ukrajinskou vládu, aby z východu země okamžitě stáhla "armádu a žoldnéře" a zastavila vlnu násilí a teroru. "Všechno, co se zemí děláte, mají občané každý den před očima. Bodem, za nímž už není návratu, jste už prošli," konstatoval.

Janukovyč byl nucen uprchnout ze země v únoru po vlně protivládních demonstrací, vyvolaných jeho neochotou podepsat dohodu o sblížení Ukrajiny s Evropskou unií. Uchýlil se do Rostova na Donu, který leží vzdušnou čarou necelých sto kilometrů od Doněcké a Luhanské oblasti.

Janukovyč se stále považuje za legitimního prezidenta Ukrajiny, stejné stanovisko zastává i Moskva. Kreml je ovšem přesvědčen, že reálnou politickou moc bývalý prezident už ztratil a vliv na situaci ve své zemi nemá.

, , ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video