Hráči nastoupili v řadě před fanouškovský kotel a Stránský před ně postavil krabičku. Pak z ní jako kouzelník v bílých rukavicích vyndal malý zlatý pohár a s velkou slávou ho předal kapitánovi Davidu Lafatovi.
Sparťané si tak "zatrénovali" na oficiální ceremonii, která je čeká za tři týdny. Se svými příznivci se od zisku ligového titulu viděli poprvé, ale vyprodaný stadion jim poděkovat nepřišel. Na tribunách se sešlo necelých jedenáct tisíc lidí.
Nečekaně se však objevil bývalý reprezentant a sparťan Pavel Nedvěd, aby před utkáním na hrací ploše pogratuloval čerstvému sedmdesátníkovi Vladimírovi Táborskému. "Pááável Nedvěd!" ignorovali fandové oslavence.
Ti skalní si nedělali hlavu ani se zákazem vulgárních pokřiků, kvůli nimž hrozí přinejmenším přerušení zápasu. Schytali to Pelta, Slavia i Olomouc, která si k tomu ještě odvezla výprask 0:5. Hlavní tribuna chtěla kotelníky ukáznit pískotem a normálními pokřiky a sudí Hrubeš nechal hru plynout. "Já jsem si ani sprostého skandování nevšiml," tvrdil obránce Mario Holek.
Jeho zraku ale zřejmě neunikla mexická vlna, jež obíhala Letnou po hodině utkání. Domácí v tu chvíli vedli o čtyři góly a z tribun se ozývalo: "Mistři! Mistři!"
Na speciálních tričkách i různě na stadionu zářilo číslo 36. Ne, nejedná se o číslo dresu některého z hráčů, ale o počet titulů, které Letenští za svou 120 let dlouhou historii nasbírali.
Ten zatím poslední získali po ztrátě Plzně minulou neděli, a pak dostali výjimečně třídenní volno, aby si úspěch náležitě užili. Na jejich výkonu se však dlouhé oslavy nepodepsaly. "Hráli jsme uvolněně, což převážilo nad tím, že už nemáme co ztratit," usmíval se záložník Bořek Dočkal.
Jediné, o co mohou sparťané ve zbytku sezony přijít, je triumf v domácím poháru. Ve finále v Edenu je čeká Plzeň. Bude jejich masér tahat z truhly i druhý pohár?
