Podle NKÚ úřednici EGAP spočítali výši dotace potřebné pro doplnění pojistných fondů pro rok 2012 na 770 milionů korun a pro rok 2013 na 735 milionů korun. V žádosti o dotaci, kterou EGAP poslal na ministerstvo financí, ale svůj požadavek v obou letech zaokrouhlili na miliardu korun.
Kontroloři NKÚ však zjistili, že stav pojistných fondů a rezerv EGAP byl v době žádosti o dotaci v roce 2011 o téměř dvě miliardy vyšší a v roce 2012 o pět miliard vyšší, než byla jejich minimální výše potřebná k zajištění bezpečného provozu pojišťovny. "EGAP měla tedy v té době dostatek vlastních prostředků a doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu nepotřebovala," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
EGAP navíc v žádostech o dotace neuvedla a nedoložila všechny vyhláškou požadované údaje. Ministerstvo financí si doplnění chybějících údajů a dokladů nevyžádalo a požadované dotace ve prospěch EGAP uvolnilo. A to vždy v plné výši požadované EGAP.
"Ministerstvo tak zahrnulo do výdajů státních rozpočtů pro roky 2012 a 2013 částky o víc než třetinu vyšší, než byl propočet," dodal NKÚ s tím, že kontroloři nemohli prověřit všechny skutečnosti, které souvisely s poskytnutím prostředků ze státního rozpočtu, protože na to nemá úřad dostatečnou působnost.
EGAP kritiku neuznává
EGAP se závěrem NKÚ nesouhlasí. Podle ní sice zákon vyžaduje jen to, aby pojišťovna dodržovala bezpečnostní poměr (obdoba kapitálové přiměřenosti) nad osmi procenty, ale podle vedení EGAP i akcionářů je to extrémně málo. Nyní je tak bezpečnostní poměr EGAP 11,7 procenta.
"Nelze tedy konstatovat, že EGAP doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu v letech 2011 a 2012 nepotřebovala. Naopak, stát jako akcionář EGAP vytváří v rámci možností státního rozpočtu posilováním fondů EGAP předpoklady pro její další fungování a rozvoj," zdůvodnila mluvčí EGAP Hana Hikelová.
Podle ní navíc EGAP tyto státní prostředky nespotřebovává, ale ukládá je do pojistných fondů. Za celou dobu existence EGAP tak ještě nebylo nutné tyto peníze na úhradu pojistných plnění použít. "Většina z nich je navíc uložena ve státních dluhopisech, takže pro stát jde fakticky o rozpočtově neutrální operaci," dodala mluvčí.
Pojištění státní pojišťovny EGAP využívají firmy hlavně na úvěry od bank pro export do rizikových zemí, kde existuje zvýšená pravděpodobnost, že za zboží či služby nedostanou zaplaceno.
Loni EGAP uzavřel 157 pojistných smluv a pojistil export zboží, služeb a investic za 63,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo přes 72 miliard korun. Celkově pojistil EGAP loni projekty do 39 zemí, nejvíce jich bylo do Ruska, Ázerbájdžánu a Turecka, připomněla ČTK.
V polovině ledna zasahovala v EGAP a v České exportní bance (ČEB) protikorupční policie (více zde). Vyžádala si materiály k obchodním případům z let 2005 až 2011. Počátkem letošního dubna kritizoval práci EGAP prezident Miloš Zeman. Podle něj tam pracují nekvalifikovaní lidé, kteří poskytují úvěry a pojištění na "téměř vše". Mluvčí Hikelová v reakci uvedla, že nové vedení společnosti přistupuje k pojišťování obchodních případů velmi obezřetně.
Podívejte se na zásah policie v EGAP a Exportní bance:
