Premiér, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a ministr financí, šéf ANO Andrej Babiš | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Sobotkových sto dnů: stop Temelínu, spory s Babišem i boj o miliardy

  • 82
Na to, že je Bohuslav Sobotka ve funkci premiéra přesně sto dnů, stihl dost klíčových rozhodnutí. Vláda odmítla dát garanci ČEZ a firma zastavila tendr na dostavbu Temelínu. Rozhodla i o navýšení penzí a ministři otočili kormidlem zahraniční politiky. Místo kritiky porušování lidských práv v Číně se kabinet rozhodl vsadit na byznys s touto zemí.

Sobotka také musel urovnávat několik neshod s ministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Například kvůli tomu, jak se najdou miliardy pro nemocnice, jimž chybí peníze kvůli zrušení poplatků za hospitalizaci. Či jak řešit s vlastníkem dolu OKD útlum severomoravského černouhelného dolu Paskov, aby měli horníci co nejdéle práci a aby útlum dolu zároveň nestál tolik peněz.

Při tvrdých vyjednáváních v koalici to občas vypadalo, že je to spíš Babiš, kdo je dominantní osobou ve vládě, nikoli Sobotka. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a jeho ČSSD sice v koalici nakonec protlačili navýšení odvodů státu zdravotním pojišťovnám za důchodce, děti či nezaměstnané, ale Babiš si také prosadil svou. V příštím roce bude muset Němeček vzít jednu miliardu korun pro pojišťovny z účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. (více zde)

Čtenáři známkovali premiéra

Čtenáři iDNES.cz vystavili premiérovi vysvědčení. Během víkendu a pondělního dopoledne oznámkovali jeho sto dnů ve funkci. Bohuslav Sobotka dosáhl průměru 3,8. Nejlepší "dobrou" dostal za vystupování na veřejnosti.

Ostatní "předměty" (přístup k rusko-ukrajinské krizi, zvládání koaličních tlaků, plnění předvolebních slibů a hospodaření se státními penězi) ohodnotili čtenáři shodně za čtyři, tedy "dostatečně". Do hlasování se zapojilo 227 čtenářů.

Nejhůře současný premiér dopadl v hospodaření se státními penězi. Z tohoto předmětu mu vychází téměř čistá čtyřka.

Při vyjednávání s vlastníkem společnosti OKD zase šéf ANO Babiš tak trochu "proškolil" sociální demokraty. S manažerem NWR Garethem Pennym vyjednal, že důl Paskov bude v provozu o rok déle a že stát nedá půl miliardy korun, jak to chtěla ČSSD, na zasypání dolu. Jen 600 milionů na sociální program pro horníky. Stát tak ušetří půl miliardy korun. (více zde)

"Byla to politická lekce par excellence. Teď už ale víme, jak hraje pan Babiš, jak se připravit na nějaká budoucí témata a jak komunikovat uvnitř vlády. Pro mě je podstatné, že se nakonec dohodla pomoc vlády pro OKD," řekl k tomu v rozhovoru pro iDNES.cz jihomoravský hejtman Michal Hašek, hlavní Sobotkův vnitrostranický rival. (celý rozhovor najdete zde)

Za svůj úspěch může premiér Sobotka požadovat, že dokázal přimět Haška i jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu k odchodu ze Sněmovny a že se budou věnovat jen práci hejtmanů. Ve Sněmovně mu tak ubudou dva pro něj nebezpeční politici, kteří mohli narušovat jednotu klubu sociální demokracie.

Sobotka si nepřipadá zastíněn. Babiš nechce vést koaliční vládu

Sám premiér si po sto dnech ve funkci nepřipadá zastíněn šéfem hnutí ANO. "Koalice funguje efektivně a pragmaticky, stejně jako mé vztahy s předsedy koaličních stran. Myslím, že ministři mají velké osobní nasazení a zatím se jim daří plnit vládní úkoly. Věřím, že to tak bude i v příštích měsících," uvedl pro iDNES.cz předseda vlády a ČSSD.

Babiš na webu hnutí ANO v minulých dnech napsal, že nemá ambici Sobotku svrhnout a nahradit ho v čele koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. "Nechci být premiér. A rozhodně nechci být premiérem jakékoli koaliční vlády," uvedl ministr financí. Nemá prý problém být dvojkou. "Opravdu mi to žádné útrapy nepůsobí, premiérovi jeho pozici nezávidím, má množství státnických povinností, které mě vůbec nemotivují," napsal Babiš. To, že se některá rozhodnut rodí těžko, považuje v koaliční vládě za normální.

Premiér Bohuslav Sobotka při jednání Poslanecké sněmovny o důvěře jeho vládě.

V koalici se Sobotkovi podařilo dojednat několik klíčových věcí s významným finančním dopadem. Vznikne třetí sazba DPH 10 procent na léky či knihy. Nově se také budou valorizovat penze o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd. V roce 2015 bude mimořádná valorizace důchodů o něco vyšší. V průměru v příštím roce penze vzrostou o 205 korun. (více zde)

Momentálně koalice "žije" tím, kolik peněz dostanou jednotliví ministři a jak bude vypadat rozpočet na příští rok. S prvním Babišovým návrhem nebyli koaliční partneři spojenci, a tak to vypadá, že schodek by mohl být nakonec vyšší, než původně ministrem financí navrhovaných 100 miliard korun.

Premiér Sobotka nedávno vyzval ministra Babiše, aby se zbavil svého podnikání:

19. března 2013

Vláda pod "palbou" od stran parlamentní, demokratické opozice

Kvůli poněkud "pružnému" přístupu k tomu, jaká bude výše schodku rozpočtu, čelí už Sobotka se svou vládou kritice parlamentních opozičních stran TOP 09 i ODS.

"Premiér Sobotka se na jednu stranu verbálně hlásí k fiskálnímu paktu Evropské unie a na druhé straně ministr financí Babiš navrhuje strukturální deficit rozpočtu navýšit šestinásobně. To je neodpovědnost a děsivá zpráva pro budoucnost," kritizoval vládu pro iDNES.cz exministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

"Zatím jsme slyšeli řadu slibů, ale namísto výsledků vidíme spíše spory uvnitř koalice. Vidím problém v tom, že není jasné to, jak chce vláda své sliby naplnit, kde na to vezme peníze," řekl iDNES.cz šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Kritizuje také rozsáhlé personální změny na ministerstvech v kombinaci, kam jsou dosazováni členové vládních stran v kombinaci s tím, že se chystá služební zákon, kterým podle ODS koalice "zabetonuje" své lidi v úřadech. Na podobě služebního zákona se ale koalice stále neshodla.

A jako jasný neúspěch Sobotky a jeho ČSSD po sto dnech nového premiéra se jeví, že nedokázala ani o píď posunout názorem církví na podobu církevních restitucí schválených za vlády Petra Nečase. Přitom jak v kampani, tak po volbách, do toho premiér vložil hodně energie. V očích veřejnosti přitom Sobotka stále patří mezi nejvěrohodnější politiky. Podle agentury STEM předsedovi koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL na konci března věřilo 55 procent občanů, přičemž prezident Miloš Zeman měl důvěru 45 procent Čechů.

S hlavním proudem Evropské unie, za Ukrajinu a do Číny

Už za prvních sto dnů premiéra Sobotky je viditelný posun v zahraniční politice České republiky. Po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause padl rovněž k EU kriticky naladěný premiér Petr Nečas a Sobotka se teď snaží Českou republiku začlenit do hlavního proudu evropské integrace. Vláda se přihlásila k fiskálnímu paktu Evropské unie. A ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskem stejně jako země západní Evropy a USA podpořila Ukrajinu.

"Jsem rád, že jsme na počátku od vlády slyšeli jasné slovo k situaci na Krymu, ale je otázka, zda tento jasný postoj dokáže vláda držet dál," uvedl Fiala. Vláda podle něj hodně sází na spolupráci v EU, zatímco podle šéfa ODS by měl být kladen větší důraz na euroatlantickou linku, tedy na úzkou spolupráci s USA.

Zásadní změnu v zahraniční politice ohlásila vláda tento týden. Namísto akcentu na politiku dodržování lidských práv ve světě vsadila vláda na větší byznys s Čínou, což Sobotka doprovodil slovy, že Česko neuznává exilovou tibetskou vládu a že je pro nevměšování do vnitřních záležitostí Číny. Zelenou tak dostala cesta ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do nejlidnatější země světa. Sobotkova vláda si od toho slibuje zlepšení vzájemného obchodu a vznik nových pracovních míst, pokud vznikne čínský technologický park v Moravskoslezském kraji (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue