Dymáková tu přešla na pozici hlavní postavy, režii převzala její slovenská kolegyně s pověstí rebelky Zuzana Piussi. Takže se nabízelo pokračování neméně silné co do obsahu a filmařsky výraznější. Opak je pravdou.
Co Šmejdi statečně vyhráli, Fenomén Šmejdi jen připomíná, shrnuje, glosuje a oslavuje. Jedna režisérka natáčí medailonek druhé, včetně výjevů se zvířátky, zpovídá ji, přidává televizní archivy od zpráv po debaty, ukázky z původního dokumentu, cestu za petičním rekordem a pro zpestření divadlo, které nastudovalo hru Předváděčka.
Fenomén ŠmejdiRežie Zuzana Piussi, účinkuje Silvie Dymáková |
Praví "šmejdi" se však z nového dokumentu vytratili a jejich oběti tu mají málo prostoru, ač právě oni znovu zosobňují nejsilnější prvek. A nejsmutnější. Neboť už vědí, co je čeká, přesto se nemění. Dymákové se svěří – Na akci pojedu, nechci být sama, ale kupovat nic nebudu – a koupí; doplněk výživy za pětadvacet tisíc korun, který vyhodí do popelnice.
Fenomén Šmejdi tedy podává dobrou zprávu o společenské aktivitě a špatnou o marném boji trvajícím i po vyhrané bitvě. Ovšem jeho informační i filmařská hodnota je mnohem slabší než u původních Šmejdů.
