Maskovaný ozbrojený strážce s oranžovo-černou stuhou připnutou na uniformě.

Maskovaný ozbrojený strážce s oranžovo-černou stuhou připnutou na uniformě. | foto: AP

Příměří na Ukrajině skončilo. Rusy ochráníme i silou, varuje Moskva

  • 1997
Ukrajinská vláda ukončila velikonoční příměří se separatisty na východě země, kde skupiny proruských ozbrojenců ovládly několik měst. Moskva varuje, že jakýkoliv útok proti ruským občanům bude chápat jako útok proti Ruské federaci.

"V blízké budoucnosti přijmeme odpovídající opatření a uvidíte výsledky," řekl podle agentury Reuters ukrajinský vicepremiér Vitalij Jarema, který má na starosti ukrajinské ozbrojené složky. 

"Získali jsme podporu Spojených států, které nás nenechají samotné čelit agresorovi. Doufáme, že bude tato pomoc v případě ruské agrese ještě hmatatelnější," uvedl Jarema (o vojenské pomoci USA čtěte zde).

Krize na Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ukrajinskou vládu varoval, že Rusko na ohrožení svých občanů odpoví stejně, jako by bylo samo napadeno, a stejně jako v konfliktu s Gruzií v roce 2008.

"Pokud bychom byli napadení, určitě bychom zareagovali. Pokud by naše zájmy, naše legitimní zájmy či zájmy Rusů byly přímo napadené, jako tomu bylo například v Jižní Osetií, nevidím jinou možnost než reagovat v souladu s mezinárodním právem," řekl Lavrov v rozhovoru pro stanici RT

"Útok na ruské občany je útok na Ruskou federaci," dodal Lavrov.

Odpoledne ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je neobyčejně překvapeno tím, jak Kyjev s Washingtonem překroutily dohodu z Ženevy, kde se před týdnem ve čtvrtek ministři zahraničí USA, EU, Ukrajiny a USA dohodli na odzbrojení milic na Ukrajině a vyklizení obsazených budov.

Podle Moskvy si Ukrajina s USA dohodu vysvětlují zcela jinak, než jaká ve skutečnosti je. Kreml prý ale stále věří, že Západ myslí hledání míru na Ukrajině vážně, ačkoli skutečnosti hovoří o opaku. Jako příklad zmínil to, jak Kyjev s Washingtonem "zavírají oči" nad provokacemi nacionalistických jednotek na Ukrajině.

Rusko zveřejnilo záběry své vojenské techniky, kterou má poblíž hranice s Ukrajinou:

"Teroristé zašli příliš daleko"

Pokyn k obnovení "protiteroristické operace" na východě Ukrajiny již v úterý vydal úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Bezpečnostní složky podle Reuters vyzval k tomu, aby ochránily občany na východě země před teroristy.

Podle ukrajinského prezidenta se blízko Slavjansku našla těla dvou umučených lidí. Jedním z nich je údajně politik Volodymyr Rybak ze strany Vlast, jejímž členem byl donedávna i Turčynov. "Teroristé, kteří prakticky drží celou Doněckou oblast jako rukojmí, teď zašli už příliš daleko," řekl v úterý Turčynov podle BBC.

Z napětí na východě Ukrajiny viní prezident Rusko. "Tyto zločiny se dějí s plnou podporou Ruské federace," prohlásil Turčynov. Moskva tato obvinění nadále odmítá.

Rusko vinu odmítá, z napětí viní Kyjev

V úterý podporu Ukrajině přímo v Kyjevě vyjádřil americký viceprezident Joe Biden, který Rusko varoval před dalšími možnými sankcemi. "Žádná země by neměla ohrožovat své sousedy shromažďováním vojáků na hranicích. Vyzýváme Rusko, aby tyto jednotky stáhlo," řekl Biden po setkání s ukrajinským premiérem Jaceňukem (více čtěte zde). 

Před možnými sankcemi Rusko varoval i americký ministr zahraničí John Kerry, který telefonicky mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. 

Ruský ministr ale prohlásil, že vina za trvající napětí leží na kyjevské vládě, která nechce odzbrojit radikální nacionalisty z Pravého sektoru. Ukrajina by měla zahájit ústavní reformu a přestat stíhat aktivisty na jihovýchodě země, řekl Lavrov Kerrymu.

Ukrajinská vláda ve středu vyzvala Rusko, aby splnilo své závazky ze ženevských dohod. Moskva podle ní má stáhnout své vojáky z ukrajinského území a veřejně se distancovat od podpory separatistů. Kyjev současně v prohlášení ujistil, že vyslyší všechny zákonné politické požadavky Ukrajinců z východu země a vyjde jim vstříc.

Ukrajinské jednotky minulý týden zasahovaly v Kramatorsku:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video