Malé pražské derby na Julisce vyhrála Sparta 3:1 a poražená Dukla zůstala bez bodu už v šestém jarním ligovém zápase.
Aktivně jste hráli hlavně po přestávce, ale k obratu v zápase to nevedlo.
Říkali jsme si, že musíme dát kontaktní gól a udělat utkání ještě zajímavé. Pár příležitostí jsme ale promarnili, pak přišel soupeřův brejk a dostali jsme třetí branku. Přitom v domácím poháru jsme se Spartou hráli solidně, první duel jsme dokonce vyhráli. Ale teď nezbývá než pogratulovat Spartě k titulu.
Popište gól, kterým jste ve druhé půli pohodlně snížil na 1:3 po chybě sparťanského brankáře Vaclíka.
Vojta Engelmann gólmana dobře atakoval a když se míč kutálel ke mně, věřil jsme si, že to trefím z první. A povedlo se. Bohužel, tenhle gól už vlastně nic neměnil. Leda tak možná, kdybych proměnil tu šanci, do které mě pak poslal Pepa Marek. Ale místo abych šel s míčem blíž k brance, tak jsem ukvapeně přestřelil.
V tabulce ligových střelců jste s dvanácti zásahy na třetím místě za Hušbauerem, který má na kontě čtrnáct branek a o jednu méně dal Lafata. Těší vás to?
Dneska teda vůbec ne, protože jsme prohráli, místo toho, abychom naše fanoušky potěšili. Možná mě to potěší, až se na tu střeleckou tabulku podívám později.
Po prvním jarním vítězném zápase s Teplicemi to vypadalo reálně s bojem o třetí příčku, tedy o pohárové umístění. Od té doby jste však šestkrát prohráli. Jaké vysvětlení pro to máte?
Žádné. To kdybychom tak věděli, jistě by to takhle nedopadalo. A dneska jsme stejně neměli šanci, protože Sparta názorně ukázala, že je dneska naším nejlepším mužstvem.
