Ruský prezident Vladimir Putin odpovídá na otázky diváků ve vysílání ruské...

Ruský prezident Vladimir Putin odpovídá na otázky diváků ve vysílání ruské státní televize (17. dubna 2014). | foto: AP

Ruský blitzkrieg na Ukrajině by Putinovi zvedl rating, soudí expert

  • 1088
Čtvrteční televizní vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina je součástí informační války. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedl politolog Jan Šír z Univerzity Karlovy. "Rusko krvavý konflikt nechce, ale nějaký blitzkrieg by panu Putinovi mohl zvednout rating," řekl o možném vojenském zásahu.

Jak na vás působilo Putinovo vystoupení?
Nepřikládal bych tak velkou váhu všemu, co Rusko řekne. Minimálně za několik posledních měsíců vidím neskutečně ohromný rozpor mezi tím, co říkají, a co dělají v praxi. Putin nyní sám korigoval některá svá dřívější vyjádření ohledně třeba participace ruských vojsk při změně režimu a průběhu referenda na Krymu. Paralelně s tím, co se děje na místě, probíhá extrémně silná informační válka. Některá tvrzení mohou být součástí nějakého záměru - zmást veřejnost a mezinárodní společenství. Nicméně v Putinově prohlášení samozřejmě zazněla celá řada věcí, které vnímám extrémně znepokojivě.

Rusko má právo použít na Ukrajině sílu, tvrdí Putin

Co například?
Třeba vyjádření, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je dočasně rozdělen do dvou států. Pak když východní Ukrajinu nazval Novorusko a činil různé narážky na to, že Novorusko je součástí Ukrajiny nějakým omylem, rozhodnutím sovětských orgánů. Zopakoval tam i neskutečné lži, že má právo zasáhnout vojensky na Ukrajině. To jsou samozřejmě prohlášení, která v případě, že by měla být realizována, představují hrozbu míru na kontinentě.

Pokud je použita vojenská síla proti nezávislosti a hranicím suverénního státu, tak se jedná o zločin proti míru. Je tam prakticky válka. To, že ještě nemá projevy nějakého mezistátního konfliktu, který by měl na svědomí tisícovky životů, neznamená, že se neděje.

Myslíte, že Rusko zvažuje vojensky zasáhnout na Ukrajině?
Určitě takový scénář mají. Teď jde o to, jestli ho realizují, nebo ne, jestli pro to budou příhodné podmínky. Dovedu si představit, že Rusko krvavý konflikt nechce, že by se mu líbilo, kdyby vše proběhlo tak hladce, jako v případě anexe Krymu. Nějaký blitzkrieg by panu Putinovi mohl zvednout rating. A když si poslechnete ruskou televizi, tam ta válečná hysterie je natolik vyšponovaná a volání po krvi je natolik silné, že tento postup by mě nepřekvapil.

Komu bylo Putinovo vystoupení podle vás primárně určeno? Bylo to poselství do světa, nebo mluvil především k ruské veřejnosti, aby upevnil své postavení?
Oboje. Je potřeba říct, že Putin si na svém PR a obrazu macha zakládá dlouhodobě. Tyto jeho projevy k veřejnosti jsou pořádány každý rok. Nicméně s ohledem na situaci, že Rusko momentálně je stranou konfliktu, který sleduje celý svět, tak pochopitelně to, co tam zaznělo, bylo šito na míru i tomu, jak by měl vypadat obraz Ruska navenek.

Putin také zmiňoval, že by se měla odstranit blokáda ze strany Moldavska. Byl to náznak možnosti vojenské akce?
Do velké míry záleží na vývoji na Ukrajině. Pokud Rusko k sobě nějakým způsobem připojí, ať už to bude formálně nebo fakticky, území Novoruska, které se táhne až do Podněstří, tak by mi dávalo smysl i z vojensko-strategických důvodů, že by to celé bylo propojeno.

Může celkovou situaci zklidnit čtvrteční dohoda z Ženevy?
Putin dostal vše, o co si řekl, a Ukrajinci nedostali vůbec nic. Myslím, že dohoda je skandální, protože tam není ani slovo o tom, co se stalo na Krymu, o tom, že by jeho okupace a anexe byly nelegální a že by Rusko mělo stáhnout své jednotky. Není asi žádné tajemství, že na východě Ukrajiny operují titíž členové speciálních sil, jako operovali na Krymu. V dohodě také není jediná zmínka, která by potvrzovala územní celistvost Ukrajiny. Legitimizuje se tím pádem stávající stav, který sám o sobě je nelegální. Jsou tam naopak obsaženy závazky, které na sebe bere ukrajinská strana, které normálně jsou součástí výlučné jurisdikce Ukrajiny, protože se jedná o vnitřní záležitosti. Například, že má zahájit ústavní reformy. Ženevskou dohodou tak bylo legitimizováno vnější vměšování do vnitřních věcí Ukrajiny.

Polsko uvedlo, že na jeho území budou v rámci NATO působit američtí vojáci (více čtěte zde). Přitom ruská diplomacie často připomíná, že Severoatlantická aliance údajně kdysi slíbila, že se nebude rozšiřovat na východ a že nemá právo rozmístit trvale ve svých východních členech vojenské jednotky. Má toto tvrzení oporu v nějakém dokumentu?
Tento názor slýchám velmi často, ale zatím mi neukázal nikdo žádný dokument, kde by tento údajný závazek byl obsažen. Co vím, tak snad první s tím přišel Michail Gorbačov ve svých pamětech, že mu to snad slíbil Helmuth Kohl v rozhovorech, které předcházely znovusjednocení Německa v roce 1990. Ale v žádné mezinárodní smlouvě tento závazek obsažen není. Je to součástí ruského oficiálního narativu, který má potvrdit jejich dojem, že se nacházejí v obklíčení nepřátelských států, které porušují své závazky a snaží se nějakým způsobem posílit své mocenské postavení na úkor dočasně oslabeného Ruska.

Vladimir Putin při vystoupení v ruské televizi (17. dubna 2014):

17. dubna 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue