"Všichni ti, kteří kritizují názor pana prezidenta, že je třeba podniknout preventivní akci v okamžiku, kdy by Rusko zahájilo vojenské operace vůči Ukrajině, tak by si měli vzpomenout na 21. srpen 1968 a na tuto zkušenost," uvedl Zemanův mluvčí v narážce na okupaci Československa vojsky SSSR a dalších zemí tehdejší Varšavské smlouvy.
"V okamžiku, kdy by vstoupila vojska Ruské federace na území východní Ukrajiny, nelze vydávat pouhá politická prohlášení, ale je třeba přistoupit k různým druhům řešení," řekl Ovčáček. Posílení jednotek NATO v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a v Rumunsku by mělo jednoznačný cíl. "Tak aby Rusko bylo varováno, že jeho jednání je nepřípustné," řekl mluvčí.
NATO už přitom na ruskou anexi Krymu reagovalo posílením stíhací ochrany Pobaltí, které nemá vlastní nadzvukové letectvo, a Estonsko, Lotyšsko a Litva se bojí, že mohou být dalším cílem Ruska. Spoléhají v takovém případě na základní princip NATO, tedy že útok na jednoho člena je útokem proti celé Alianci (více zde).
Prezident Zeman už svůj názor osobně sdělil generálnímu tajemníkovi NATO Andersi Foghu Rasmussenovi, když byl na návštěvě v Praze. Na konferenci k výročí vstupu ČR do EU také řekl, že se s šéfem NATO shodli, že situaci nelze řešit pouhým vydáváním prázdných politických deklarací.
Pokud jde o další vývoj na východní Ukrajině, kdy hrozí střety mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, míní Zeman, že ukrajinská vláda měla jednat s představiteli ruskojazyčných regionů.
