Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je důvodem zastavení tendru, který běží už od roku 2009, nízká cena elektřiny na burze. Návratnost investice v odhadované hodnotě 300 miliard korun je tak značně nejistá.
"Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu," popsal Beneš.
Čtěte: Zrušení tendru je logické, říkají politici |
Oznámení přichází jen den poté, co se vláda odmítla garantovat jakoukoliv výši výkupních cen elektřiny vyrobené v Temelíně. "My si nemůžeme dovolit garantovat ceny elektřiny," řekl po jednání vlády vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (více zde).
Plány na posílení jaderných zdrojů stále žijí
Podle Beneše to však neznamená, že by výstavba dalších jaderných zdrojů v Česku definitivně skončila. "Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu," vysvětlil Beneš. Případné rozšíření Temelína se však opozdí minimálně o několik let, současný tendr běžel už od roku 2009.
Finalisty soutěže byli americký Westinghouse (Westinghouse Electric Company a Westinghouse Electric Czech Republic) a česko-ruské konsorcium MIR 1200 sdružující firmy Škoda JS, Atomstroyexport a Gidropress.
Francouzská Areva kvůli nedodržení podmínek vypadla už dříve. Když v červenci 2012 zájemci o dostavbu elektrárny doručily dokumenty do sídla ČEZ, vážily stovky kilogramů (více zde).
Podle ČEZ byli nyní všichni účastníci a vláda o zrušení tendru už vyrozuměni. Původně ČEZ očekával, že vybere vítěze soutěže během jednoho roku a smlouvu o dostavbě s ním podepíše do konce loňského roku. Se stavbou dalších bloků chtěl ČEZ začít v roce 2016 a skončit nejpozději v roce 2025.
