Pan Jiří Zouplna si z dětství dobře pamatuje, že když bunkr v 50. letech minulého století budovali, nikdo se ke stavbě nemohl ani přiblížit.
"Zkoušeli jsme tam vlézt. Bylo to celé oplocené, takže to bylo dost problematické. Sem tam jsme se tam snažili nakouknout, ale bylo to dost riskantní," usmíval se pamětník v pondělí, když se kryt po více než padesáti letech poprvé oficiálně otevřel veřejnosti.
Zvenčí neupoutá, vidět jsou pouze pancéřová vrata v ulici Pod Karlovem. Za nimi se však nachází skrytý labyrint. Rozsáhlé bludiště chodeb a tajných místností sloužilo během komunistického režimu jako kryt civilní ochrany.
A pozor - dodnes je stále funkční.
Rozlohou 1 332 metrů čtverečních je největším krytem v Praze 2. Má vlastní studny, vlastní funkční agregát, toalety, je osvětlený, vytápěný a větrá se pomocí přetlaku. Chodby jsou v součtu dlouhé 125 metrů. Potrubí na chodbách má dvojí barvu - v modrém proudí pitná voda, v zeleném užitková.
Je zde i ošetřovna a dokonce i místnost pro odklízení mrtvol, tam ale kameru iDNES.cz nepustili.
"Chceme pro bunkr do budoucna najít nějaké smysluplné využití, rozhodně ne ale komerční," řekla starostka Prahy 2 Jana Černochová.
"Prozatím ho otevíráme pro školní mládež, je to pro ni zajímavý pohled na kapitolu našich dějin spojenou s obdobím studené války," dodala. Během pěti měsíců se na jeho prohlídku přihlásilo 600 dětí z 8. a 9. tříd základních škol Prahy 2.
Pěstovaly se zde žampiony, tvrdí pamětník
Podle jiného pamětníka, osmašedesátiletého Jaroslava Teplého, bunkr nebyl hermeticky uzavřený celé půlstoletí. Bývalý truhlář, který v letech 1966-2002 pracoval právě v ulici Pod Karlovem, si pamatuje, jak se v hlavní chodbě krytu pěstovaly žampiony.
"Bylo to několik sezon tuším v 80. letech. Tehdy byla ta doba taková uvolněnější," řekl Teplý iDNES.cz. Vzpomíná, jak sem vždy přijelo několik multikár naložených bedýnkami se substrátem. Ten potom dělníci vyměnili za hotovou sklizeň.
"Ty bedýnky byly rozložené v hlavní chodbě dlouhé asi 40 metrů. Pamatuji, že sám jsem si jim několikrát o ten substrát řekl a vždycky jsem pár pytlíků bez problémů dostal. A při té příležitosti jsem si mohl projít celý bunkr. Nic se tam od té doby při pohledu na vaše fotografie nezměnilo," dodal Teplý, který si vzpomíná také na druhý vchod do krytu - u paty Nuselského mostu.
Lidé by seděli na lavicích, část by ležela
Město je bunkr připraveno kdykoliv využít. I po studené válce totiž existují rizika. "Ať už v souvislosti s povodněmi, či různými teroristickými a bombovými útoky, kterých jsme ve 20. století byli i jako Praha 2 svědky," dodala starostka.
Celkem 1 300 lidí by se pak naskládalo na lavice podél zdí na chodbách, část z nich by to nejhorší mohlo přežít vsedě či vleže. Zásoby jídla by vydržely tři dny.
Bunkr Folimanka patří k největším krytům v Praze, do toho vůbec největšího v Bryksově ulici v Praze 14 by se vešlo 2 800 lidí.
V hlavním městě je téměř 800 podzemních krytů, jejichž vlastníky jsou například ministerstva, bytová družstva, soukromé firmy či hlavní město. Krytů civilní ochrany srovnatelných s bunkrem Folimanka je v metropoli deset.
