Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na tiskové konferenci v Rostově na Donu zopakoval, že stále stojí v čele státu i ukrajinské armády. (11. března 2014) | foto: Reuters

Vyhlaste referenda po celé Ukrajině, vyzývá Janukovyč z ruského exilu

  • 860
Svržený prezident Viktor Janukovyč vyzval Ukrajince, aby podobně jako na Krymu vyhlásili referendum také v dalších částech země. Podle něj mají obyvatelé právo rozhodnout o postavení svého regionu na Ukrajině. Valné shromáždění OSN přitom ve čtvrtek oznámilo, že hlasování na Krymu bylo nelegální.

"Jako prezident, který je s vámi myslí i duší, vyzývám každého rozumného občana Ukrajiny: Nepoddejte se podvodníkům! Požadujte referendum o postavení každého regionu na Ukrajině," citovala Janukovyče ruská státní agentura ITAR-TASS.

Bývalý ukrajinský prezident uprchl do ruského Rostova na Donu minulý měsíc, když úřady na západě Ukrajiny a v hlavním městě Kyjevě ovládli proevropští přívrženci, kteří následně vyhlásili nové parlamentní i prezidentské volby.

Ukrajinci mají volit novou hlavu státu 25. května. Mezi favority patří oligarcha Petro Porošenko nebo bývalý boxer Vitalij Kličko (více o průzkumech čtěte zde).

V Rusku legitimní prezident, na Ukrajině diktátor

Janukovyčovi nyní hrozí ve vlasti vězení kvůli násilným střetům v Kyjevě mezi demonstranty a policejními jednotkami, během nichž zahynulo více než sto lidí. Vláda nasadila dokonce proti protestujícímu davu odstřelovače.

Švýcaři, jednáte proti neutralitě

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se zlobí, že kromě USA a jejich spojenců přistoupilo k sankcím kvůli anexi Krymu také Švýcarsko. Restrikce na vojenský export jsou podle něj kontraproduktivní a jdou proti duchu švýcarské neutrality.

Politik, jenž se ve funkci těšil podpory Moskvy, tak fakticky nemá v zemi žádnou moc. Dokonce i ruští představitelé připustili, že Janukovyč je "politicky vyřízený".

Ruský ITAR-TASS i ukrajinská agentura Unian citují také další pasáže z dlouhého Janukovyčova projevu. Rozdíl je v tom, že v ruské verzi má Janukovyč přídomek "legitimní prezident Ukrajiny, který musel opustit zemi", zato v ukrajinských médiích se o něm píše jako o "uprchlém diktátorovi."

Janukovyč připomněl bouře na Majdanu, které označil za ozbrojený státní převrat spáchaný opozicí s teroristy za plné podpory západních států. Nynější režim považuje za nelegitimní a všechna jeho rozhodnutí za nezákonná. "Samozvanci" v Kyjevě podle něj nemají mandát důvěry ukrajinského lidu.

Janukovyč po odrtržení Krymu dále vybízí k federalizaci a separatismu, což paradoxně jako prezident vždy odmítal. Podporuje tak snahu Kremlu narušit prezidentské volby a podkopat legitimitu nové ukrajinské vlády.

Janukovyč nedávno v Rusku veřejně promluvil:

11. března 2014

Referendum je podle OSN neplatné

Referendum na Krymu za účasti ruské armády dopadlo jasným vítězství přívrženců připojení poloostrova k Ruské federaci. Hlasování však kvůli neústavním podmínkám bojkotovali krymští Tataři i příznivci celistvé Ukrajiny.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek schválilo rezoluci, která referendum označila za nelegální, a tudíž neplatné. Rusko považuje výsledek hlasování za "morální vítězství", neboť se pro rezoluci vyslovilo "pouze" 100 ze 193 zemí. Proti jich ale hlasovalo jen jedenáct. O úspěchu hovoří i západní diplomaté, neboť kvůli "agresivní ruské kampani" očekávali menší podporu, napsala agentura Reuters.

Podle západních diplomatů se při hlasování o rezoluci, která je nezávazným dokumentem a nikdo ji nemůže vetovat, mnoho sympatizantů Kyjeva nezapojilo kvůli strachu z ruského hněvu. Nehlasovaly například Izrael, Írán, Srbsko nebo někdejší sovětské republiky jako Tádžikistán či Kyrgyzstán, píše ČTK.

Podobně rozpolceně by pravděpodobně svět vnímal i případná referenda v dalších regionech Ukrajiny, po nichž touží Janukovyč. Problematická je především situace na východě země, kde žije silná proruská část obyvatelstva. Západ se obává, že tam Rusko s podporou Janukovyče chce vyvolat nepokoje a poté převzít kontrolu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue