"Gulag má dneska všechny šance stát se vizitkou k přilákání turistů, předmětem vědeckých výzkumů, exkurzí a zájezdů. Na příkladu událostí na Ukrajině vidíme, jak je důležité zachovat si svou historickou vzácnost. Tento projekt uchová historické dědictví nejen republiky, ale i celé země," nadchla se podle jakutské agentury Jasia oblastní ministryně pro rozvoj podnikání a turistiky Jekatěrina Kormilicynová.
S nápadem původně vyrukovala starostka vsi Topolinoje, v jejímž okolí se zachovaly pozůstatky hned několika lágrů. Jejich zvelebení by prý mohlo přidat na atraktivnosti výletům za polární kruh. Na řekách Olčan a Ilnekan a u sendučenského naleziště minerálů, kde se dříve lopotili vězni pod dohledem dozorců, tak mají vzniknout "turistické tábory".
Podívejte se, jak dnes vypadají bývalé gulagy na Sibiři:
Gulag byla původně zkratka Hlavní správy táborů, než se vžila jako synonymum pro utajenou říši tisíců táborů nucených prací, rozprostírající se po všech časových pásmech Sovětského svazu od Bílého moře k Černému a od polárního kruhu ke středoasijským pouštím.
Gulagy prošly miliony lidí
Jen v období Stalinovy hrůzovlády (1929-1953) prošlo tábory nejméně osm milionů lidí. Podle historiků pouze v období 1934-1953 zemřelo v lágrech přes milion lidí. Údaje, utajované až do konce 80. let, jsou ale stále neúplné a často rozporuplné.
Platí to i o odhadech, že v sovětských táborech mohlo být vězněno přes 100 tisíc občanů bývalého Československa. Někteří historici se ale přiklánějí k mnohem nižšímu číslu, asi 37 tisíc, přičemž nejvíce postiženi byli obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi. Přesnější odpověď by mohlo dát otevření ruských archivů.
