Partě kolem Jana Prušinovského a Dejvického divadla se zdařilo přesně to, co žánr potřebuje: vyvolat poprask. Jedni seriál "řešili" bez ohledu na typ humoru a účel vulgarit, jež záměrně určují styl i charaktery. Typický hlas diskuse: "Od roku 1989 kvality ubývá, konzumní společnosti vládne sprostota."
A druzí - ano, kaji se, včetně mě - se bavili. Jejich příspěvky na webu ČT jsou až monotónní: "Prosím, pokračujte! - Přidám se k zástupu lobbistů za pokračování, na oltář 2. řady odevzdávám svých 135 koncesionářských korun! - Jediný opravdu komediální český seriál, jen doufám, že bude druhá série. - Slibte mi, že to v pondělí neskončí!
Skončí. Podle našich informací by ČT o pokračování sice stála, ale může se zopakovat stejná konstelace: originální scénář, sehraný tým, možnost zkoušet, která se vyplatila, i šok, z nějž vzešel kult? Navíc, jak svěřil Ivan Trojan, pokud by do druhé série šli, musela by být ještě lepší než ta první.
V době, kdy se vesnické frašky a nekonečné telenovely vyrábějí bez jakýchkoli pochybností jako na běžícím pásu, si takový postoj zaslouží hvězdičku navíc. I kdyby měla pro Čtvrtou hvězdu znamenat její poslední sbohem.
