Asad dobyl křižácký hrad Krak des Chevaliers, který odolal i Saladinovi

  • 38
Křižáci se v něm schovávali před muslimy, ustál četná zemětřesení, jeho hradby nepřekonal ani obávaný vojevůdce Saladin. Krak des Chevaliers však nyní stejně jako další památky v Sýrii ohrožuje táhnoucí se občanská válka. Ve čtvrtek se hradu po dvou letech zmocnila vládní vojska.

Pevnost z 12. století leží nedaleko pobřeží Středozemního moře, asi 65 kilometrů západně od města Homs. Ten platil až do loňského léta za jednu z hlavních bašt syrských rebelů, kteří ovládali i široké okolí.

Už v červenci Syřané natočili video, na němž se historická památka stala terčem ostřelování, pravděpodobně ze strany vládních vojsk (na video se můžete podívat na YouTube).

Ve čtvrtek se na hradě a v přilehlé vesnici bojovalo znovu. Jak píše britská BBC, vojsko prezidenta Bašára Asada tam zastřelilo 93 povstalců a vážně poničilo řadu tamních budov. Střelba se nevyhnula ani hradu, který je od roku 2006 zapsán na seznamu památek UNESCO.

"Poté, co rozdrtila teroristy, kteří se tam skrývali, vyvěsila syrská armáda nad hradem Krak des Chevaliers v homské provincii státní vlajku," cituje zpravodaj amerického listu Los Angeles Times moderátora státní televize, který dobytí významné strategické pevnosti oznamoval ve čtvrtek Syřanům.

Když zbraně utichly, pozvali příznivci prezidenta Bašára Asada za hradby i novináře.

Pevnost rytířů, jak by se dal název hradu volně přeložit do češtiny, utrpěla během dvouleté snahy vládních vojsk o vypuzení povstalců značné škody. Letecká puma v létě 2013 nenávratně poškodila věž a nádvoří, chodby i síně jsou zavalené sutinami. I přesto, že některé části pevnosti, kupříkladu až 10 metrů silné obvodové zdivo, vypadají na první pohled neporušeně.

Hrad, který ve dvanáctém století obléhala armáda vojevůdce Saladina a který v průběhu dějin zasáhla řada zemětřesení, nebyl v ideálním stavu ani před vypuknutím bojů. Srovnání se staršími fotografiemi však ukazuje, že tři roky trvající ozbrojený konflikt mezi vojsky prezidenta Asada a roztříštěnou opozicí se na něm citelně podepsal.

Kulturní památky vládní ani opoziční bojovníci nešetří

Historici a archeologové se o kulturní památky v syrksých válečných zónách bojí dlouhodobě. A nejde jen o křižácký hrad v údolí řeky Orontes. Historicky cenných budov, které se pletou ozbrojencům do cesty, jsou v Sýrii stovky. Obě strany syrského konfliktu se dušují, že historické památky chrání a rozhodně je neničí. Z poškozování cenných budov viní zásadně druhou stranu.

Pohled na rytířský sál syrského hradu Krak des Chevaliers. Snímek pochází z
Krak des Chevaliers patří mezi nejzachovalejší křižácké hrady v Sýrii. Od roku

Snímek vlevo zachytil gotická okna Rytířského sálu v dubnu 2010, ten vpravo je z 21. března 2014.

Zatímco Krak des Chevaliers si za své útočiště na dlouhou dobu zvolili povstalci, vojska Bašára Asada se před nepřítelem ukrývala ve starobylé citadele v Aleppu. Pevnost, kterou v historii ovládali Makedonci, Seleukovci, Římané, byzantští císaři, Mongolové nebo Osmané, je ostřelováním znatelně poškozená (více se dočtete zde).

Historici se bojí také o proslulou Umajjovskou mešitu v centru Aleppa, která už  přišla o jeden z minaretů. Na seznamu ohrožených památek je i památková zóna Damašku nebo Palmýra, přední centrum antické kultury Blízkého východu. Archeologové se bojí rovněž o osud takzvaných "mrtvých měst", asi čtyř desítek opuštěných vesnic mezi městy Damašek a Idlíb.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue