Vladimir Putin hovoří k ruským zákonodárcům (18. března 2014) | foto: Reuters

Sankce vůči oligarchovi dopadají i přímo na Putina, míní Washington

  • 467
Sankce vůči ruskému oligarchovi Gennadiji Timčenkovi mohou mít podle amerického ministerstva financí sekundární dopad i na samotného šéfa Kremlu Vladimira Putina. Timčenko byl ještě nedávno většinovým vlastníkem ropného gigantu Gunvor. Právě v jeho společnosti má podle Washingtonu Putin investice.

Timčenko je jedním z mužů, vůči nimž USA zavedly sankce kvůli ruské anexi Krymu. Oligarcha však podle firmy, jež sídlí oficiálně v Ženevě, svůj 45procentní podíl ve středu, tedy pouhý den před rozšířením seznamu sankciovaných osob, přenechal svému společníkovi Torbjornu Törnqvistovi.

Agentura Reuters naznačila, že právě Timčenkovo jméno je možná nejzajímavější položkou na seznamu osob, na něž se vztahují americké sankce, znamenají mimo jiné zmrazení majetku. Může za to jediná věta ve zdůvodnění opatření: "Timčenkovy aktivity v energetickém sektoru mají přímé napojení na Putina. Putin má v Gunvoru investice a možná má přístup k peněžním zdrojům Gunvoru," uvedlo americké ministerstvo financí.

Ministerstvo však odmítlo upřesnit, jaké konkrétní informace má o Putinových investicích ve firmě a jaký druh přístupu by šéf Kremlu mohl k penězům Gunvoru mít.

Firma, která kontroluje zhruba tři procenta světového obchodu s ropou a je čtvrtou největší firmou obchodující s touto surovinou, kategoricky odmítla, že by ruský prezident byl přímo nebo nepřímo zapojen do jejího byznysu.

Krize na Ukrajině

Timčenko několikrát popřel, že by mu Putin pomáhal s vybudováním ropného impéria, byť nepopírá dlouholeté přátelství s prezidentem.

Po prodeji Timčenkova podílu je nyní většinovým akcionářem ve společnosti jeho společník Torbjorn Törnqvist. Údajně drží 87 procent akcií.

Putin: Ukrajince sankcionovat nebudeme

Sankce vůči Timčenkovi a dalším vysokým ruským představitelům uvalil Washington ve čtvrtek v reakci na ruskou anexi krymského poloostrova. V odvetě na tento krok pak následně Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům.

Evropská unie rovněž varovala, že rozšíří kvůli krizi na Krymu své dřívejší sankce na dalších 12 občanů Ruska. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, hodlá sáhnout EU i k hospodářským sankcím.

Ruský prezident Vladimir Putin nicméně avizoval, že Moskva se prozatím zdrží další odvetné reakce na kroky Washingtonu i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku. Šéf Kremlu to prohlásil v pátek na zasedání bezpečnostní rady v Moskvě. Vízová povinnost by podle šéfa Kremlu postihla miliony nevinných Ukrajinců.

Jen o několik hodin dříve přitom ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že bude Kremlu doporučovat zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě. Ruským novinářům to řekl náměstek na zahraničním resortu Grigorij Karasin. Sankce Západu jsou podle něj "z mezinárodně právního hlediska absolutně nezákonné".

"Máme už vyzkoušené postupy, budeme vládě a prezidentovi navrhovat odvetné kroky, protože sankce ponechané bez odpovědi jen povzbuzují apetit," nechal se slyšet Karasin. Upozornil, že po jmenovitých sankcích mohou následovat sankce vyhlášené proti celým odvětvím ruského průmyslu a hospodářství. "Z mezinárodně právního hlediska je sankční režim absolutně nezákonný. Pokud někdo porušuje mezinárodní právo, nelze to nechat bez odpovědi," dodal.

Prezident Obama oznamuje opatření USA vůči Rusku:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video