Česká republika neuznává výsledek referenda o odtržení Krymu od Ukrajiny. Vláda podpořila podpis politické části asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. | foto: Michal Šula, MAFRA

Česko neuznává odtržení Krymu, chce s Ukrajinou jednat o vstupu do EU

  • 1091
Referendum na Krymu o nezávislosti na Ukrajině je podle prezidenta Miloše Zemana i premiéra Bohuslava Sobotky v rozporu s ukrajinskou ústavou a za neregulérních podmínek. "Česká republika neuznává výsledek tohoto referenda," řekl Sobotka. Vyjádřil jménem české vlády podporu vládě Ukrajiny v jejím úsilí o zajištění celistvosti země.

Konání referenda na Krymu a jeho průběh jsou podle českého premiéra snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání regionu, které bylo definováno po rozpadu SSSR.

Krize na Ukrajině

"V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu, který zbyl na jejím území po rozpadu Sovětského svazu," zdůraznil český premiér. Na Krym nebyli vpuštěni mezinárodní pozorovatelé, zato se v oblasti pohybovaly vojenské jednotky, které tam vyslalo Rusko.

"Je evidentní, že pokud mají občané rozhodnout o státoprávním uspořádání, o tom, jestli se oddělí část země, tak o tom musí rozhodnout obyvatelé celé dané republiky," řekl vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Referendum na Krymu podle něj rozhodně nebylo svobodné.

Česká vláda zároveň v pondělí podpořila, aby byla ještě tento týden podepsána politická část asociační dohody Ukrajiny k Evropské unii. "Podpis této dohody je jasným signálem, že Evropa je připravena podporovat Ukrajinu jako nezávislý, suverénní stát," řekl český premiér.

Zeman je pro posílení autonomie Krymu v rámci Ukrajiny

Prezident Miloš Zeman se ale také domnívá, že výsledek referenda na Krymu svědčí o nespokojenosti tamního obyvatelstva se současným uspořádáním. "Reakcí na toto hlasování by mělo být posílení autonomie Krymu," uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

V nedělním referendu na Krymu hlasovalo pro odtržení od Ukrajiny více než 95 procent těch, kteří k němu přišli. Výsledek referenda neakceptují Evropská unie ani USA. Na rozdíl od Ruska, k němuž se teď Krym chce připojit (více zde).

Na Krymu, který v roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov "věnoval" Ukrajině, je silná ruská enkláva, která je početnější než proukrajinské obyvatelstvo. Krymští Tataři se hlasování o odtržení od Ukrajiny neúčastnili. Mají velmi špatné zkušenosti se sovětským režimem.

Náklady na akci k prvnímu Zemanovu výročí mluvčí neřekl

Mluvčí prezidenta republiky Ovčáček neprozradil, jaké byly náklady páteční akce k prvnímu výročí Zemana na Hradě, kam pozval své přátele a podporovatele. "V žádném případě jsme nemrhali penězi daňových poplatníků," řekl mluvčí (více o akci najdete zde).

"Uspořádali jsme koncert ve vlastních prostorách, ve Španělském sále. V rámci úspor se ho zhostila Hudba Hradní stráže a veškeré další náklady vznikly v souvislosti s pohoštěním," doplnil Ovčáček.

Vyjádřil se stručně i k chystané akci, při níž se chce prezident setkat s možnými přispěvateli do jím zřízeného fondu pro snižování státního dluhu. Vstup na akci bude podle prezidentova mluvčího zpoplatněn, přičemž nejnižší vstupné bude tisíc korun.

Prezidentův mluvčí se vyjádřil i k tomu, že ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO chce ustoupit od soutěže na studii proveditelnosti ke kanálu Dunaj - Odra - Labe, který Miloš Zeman dlouhodobě podporuje. Jak uvedl mluvčí hlavy státu, byl by takový postup v rozporu s koaliční smlouvou mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL. A nebyla by v takovém případě žádná jistota, že koaliční smlouva nebude porušena znovu i v jiných bodech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue