Film vznikl podle stejnojmenné italské verze, která ani doma rekordy nelámala a prodala se zatím do Turecka. Proč se právě v ní režisér či jeho producentka zhlédli, zůstává větší záhadou než obsah čitelný už z doslovného názvu. Člověk nemusí být Einstein, aby odhadl, že nesmělý outsider zamilovaný do nedostižné krásky veškeré moudré rady zpacká, leč opravdovostí citu ji nakonec odzbrojí.
V příběhu se potkávají dva světy. Velmi příjemný půdorys generačního soužití ve stylu seriálových Přátel, kde tři mladíci a jejich kamarádka v přirozené shodě proplouvají levným nepořádkem, záplavou marihuany a citovými kotrmelci, versus zázemí dobře situovaných rodičů.
Z něj přichází Miroslav Donutil coby hrdinův otec vyzbrojený příručkami o úspěšných námluvách i diplomaté, kteří vidí vhodného nápadníka své dcery spíš ve frajírkovi Jakuba Prachaře. Oč je první svět důvěrnější, o to větší umělostí dýchá svět druhý, umožňující však zapojit do hry módní značky, které by v úsporné studentské domácnosti sotva našly uplatnění.
Matouš Ruml, kterého proslavil Lexa z kultovního sitcomu Comeback, je dojemný, ale ne směšný. S roztomilou partičkou spolubydlících, kterou tvoří Jan Dolanský, Tereza Nvotová a Petr Buchta, působí autenticky, ať se mezi oblaky opojného dýmu potkávají v koupelně s toaletou či u televize s ikonickým pirátem dětství Tygrem z Mompracemu.
Ovšem spojovací text, nanicovatá prchavá bublina po italsku, nic nenabízí. Janák kolem něj může jen budovat situační trapasy, což umí, a vkládat do nich sponzorské vzkazy, což jde hůř. Pár pěkných skečů najde, počínaje návnadou v podobě dětí a konče vpádem buranů na večírek vyšších kruhů. Vtipně se vyvíjí i zálesácká výprava, ač její katastrofické vyústění vypadá neobratně: boj romantického nešiky s cynickým nadsamcem zabírá vždy vděčně i stejně.
Na hodnotovém žebříčku Janákovi hrdinové postoupili o stupeň výš, od objevu sexu k lásce. Ale filmařsky byli Snowboarďáci dravější, drzejší, bezprostřednější, bláznivější. Jejich šťavnatá energie 10 pravidlům chybí, což je škoda už kvůli Rumlovi, který by dokázal uhrát víc. Vzdor stylizaci zoufalce má i tady okamžiky, kdy vyzařuje spíše něžný smutek jako raný Dustin Hoffman v Absolventovi.