Měl důvod k dobré náladě, nejenže Slavii obstaral tři body, ale byl také vyhlášen mužem zápasu.
Jak jste vlastně přišel k vaší první gólové trefě?
Milan Nitrianský poslal do znojemského vápna takovou svíci, tak jsem vletěl mezi stopery, s nimiž si to rozdával Tomáš Necid. A napálil jsme míč z první. Důležité bylo, že jsem v tom momentu nijak nespekuloval.
A váš druhý gól?
Za ten musím poděkovat hlavně Damienovi Boudjemaaovi, který obětavě vyhrál souboj, poslal mi přesný centr a mně se povedla ta nádherná hlavička. Ale oba góly samozřejmě patří celé Slavii, už jsme vítězství moc potřebovali. Teď ještě příští neděli vyhrát s Jihlavou, a už se nám bude dýchat o moc líp.
Co vám blesklo hlavou, když Znojmo vyrovnalo na 1:1?
Nejhorší bylo, že to vyrovnání přišlo po našich velkých šancích. Říkal jsem si, že to snad ani není možný. Asi tak dvě tři minuty to na nás dolehlo, ale pak jsme se vzchopili a šli jsme do závěrečných minut s obrovským úsilím dát vítěznou branku. Takhle jsme to nechat nemohli. A povedlo se.
Cítíte, jestli se na vaší hře projevuje práce nového trenéra?
Prvních deset patnáct minut jsme se hledali a pak už to bylo to, co od nás kouč chce. Kombinační hra, být blízko sebe, nabízet se. Hráli jsme to už v Teplicích, jenže jsme tam měli smůlu. Tentokrát jsme tuhle kombinaci podložili výhrou.
Připravovali jste se na znojemského soupeře nějak speciálně?
Ani ne. Trenér se snaží vštípit nám, že musíme hrát hlavně podle sebe a ne podle soupeře.
Jak svůj vydařený páteční večer oslavíte?
Když se podíváme na tabulku, tak ještě není moc co slavit. Máme toho před sebou ještě hodně. Ale jak už jsem říkal, když příště zvládneme doma Jihlavu, budeme na tom už mnohem líp.
