Český prezident Miloš Zeman během projevu v evropském parlamentu ve Štrasburku (26. února 2014) | foto: Reuters

Arogance i podpora EU. Politici hodnotí Zemanův rok na Hradě

  • 69
Miloš Zeman v roli prezidenta nespojuje zemi a příliš široce si vykládá své pravomoci. Vláda ho proto jako "politického aligátora" musí držet na uzdě. I tak hodnotí někteří politici Zemanův první rok ve funkci hlavy státu. Další naopak oceňují, že je prezidentem aktivním a proevropským.

Nejhorší vysvědčení Zemanovi, který v sobotu oslaví rok v úřadu, vystavila pravicová opozice. "O prezidentech má člověk mluvit jenom hezky. Já se omlouvám, já hezké věty nenašel," řekl  místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho stranický šéf Karel Schwarzenberg byl ještě stručnější. "K horšímu," odepsal na dotaz, jestli Zeman změnil úřad hlavy státu.

Oznámkujte prezidenta

Jak hodnotí první rok Miloše Zemana ve funkci hlavy státu vy? Oznámkovat ho můžete zde.

"Prezident, který byl dosud vnímán jako sjednocující prvek a hlava státu, se posunul směrem k aktivní politice, a veřejnost tak nyní spíše rozděluje," je přesvědčen předseda ODS Petr Fiala. Zemanův aktivismus podle něj vede ke změně dosavadních ústavních zvyklostí a hledání nových hranic prezidentských pravomocí, přičemž se ale ukázalo, že parlamentní demokracie má sílu mu čelit.

O poznání vstřícnější jsou k hlavě státu představitelé vládní sociální demokracie, kterou v minulosti roky vedl. Podle premiéra Bohuslava Sobotky přispěl prezident ke zlepšení obrazu Česka za hranicemi, zejména pokud jde o vnímání role v Evropské unii. Šéf dolní komory Jan Hamáček má za to, že Zeman dodržel své předvolební sliby, že bude aktivním a proevropským prezidentem. "Jsem rád, že mezi novou vládou a prezidentem republiky probíhá komunikace a v hlavních otázkách panuje shoda," uvedl.

Lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek označil minulý rok za rok Miloše Zemana, díky kterému byly nové volby a koalice. "Jako první přímo volený prezident má pocit, že může naplňovat své pravomoci absolutně. Současné vládě se zatím daří držet ho v mezích, a to až na pár marných pokusů. Bude záležet na nás, kam až ho pustíme, protože Miloš Zeman se rozhodně neostýchá vejít do pootevřených dveří, je to prostě politický aligátor," napsal.

"Velmi výrazně se snaží ovlivňovat dění na politické scéně, a je otázkou, zda je nadstranický a plní svůj slib, že bude prezidentem všech občanů," ptá se další místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Jermanová (ANO). Podle ní Zeman díky jmenování vlády, která nezískala důvěru, přivedl zemi k předčasným volbám.

Místopředseda komunistů Jiří Dolejš ocenil Zemanovu proevropskou orientaci a zájem o investiční rozvoj a zahraniční obchod. Na druhou stranu mu vadí extenzivní vykládání pravomocí zdůvodňované přímou volbou. "V bilanci oproti Václavu Klausovi mírně převažují pozitiva, i když s řadou věcí mám problém," podotkl.

"Miloš Zeman nepřekročil svůj stín, ve funkci prezidenta si počíná tak, jak se dalo čekat, jeho silná, vyhrazená a někdy kontroverzní osobnost převažuje nad étosem prezidentského poslání: stmelovat a reprezentovat zemi," myslí si zase místopředseda Sněmovny za TOP 09 Petr Gazdík.

Sociální demokrat a blízký Zemanův spojenec Zdeněk Škromach má za to, že Zeman vyvolává ostré reakce příznivců i odpůrců tím, že je aktivní. Za prezidentův přínos považuje ukončení bývalé vlády Petra Nečase (ODS) a podporu rychlých voleb. "Stejně tak jmenování vlády sestavené premiérem vítězné strany a nevyužití ústavní zvyklosti jeho předchůdce jmenovat nevítěze voleb. Přímá volba prezidenta ČR byla správným krokem," uzavírá.

"Na kroky prezidenta bude užitečné dívat se v souvislostech - kdyby Nečas s milenkou nezneužívali své funkce, tak tu není ani vláda Miloše Zemana a opadla by velká část dnešní kritiky," vyjádřil své přesvědčení šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura. "To, že silný prezident užívá každý milimetr své ústavní moci, se někomu nelíbí, ale je to naprosto legitimní a v souladu s tím, co svým voličům slíbil."

Neúspěšní prezidentští kandidáti o Zemanovi:

29. srpna 2013

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue