Režim v Caracasu stále žije z Chávezovy památky, země se však otřásá

  • 64
Venezuela si připomíná rok bez Huga Cháveze. A to v době, kdy zemi zaplavila vlna násilnosti. Prezident Maduro sice slaví, ale opatrně, s jedním okem upřeným do rozbouřených ulic. Venezuelanům vadí násilí v ulicích, nefunkční služby a prázdné obchody.

Přesně před rokem - po mnohatýdenním mlčení a tajnůstkaření o zdravotním stavu venezuelského prezidenta Huga Cháveze - oznámil jeho tehdy dočasný nástupce Nicolás Maduro, že El Comandante zemřel. Chávez podlehl rakovině, s níž bojoval dva a půl roku. Venezuela se po čtrnácti letech ocitla bez svého vůdce, který patřil k nejvýraznějším světovým lídrům posledních dvou dekád. A rozhodně i k těm nejvíce kontroverzním.

Nicolás Maduro už není dočasným prezidentem. Venezuelané ho po smrti Cháveze zvolili jeho regulérním nástupcem. Maduro šel do voleb ve velké výhodě: Chávez si bývalého řidiče autobusu sám vybral a doporučil lidu. A volební plakáty s Madurem chavisté pro jistotu ozdobili fotkou zesnulého prezidenta, k němuž miliony obyvatel - hlavně těch nejchudších - cítí až nábožnou úctu.

Opoziční lídr skončil za katrem

Lídr venezuelské opozice Leopoldo Lopéz skončil koncem února ve vězení. Sám se vydal policii. I zpoza mříží vyzval Venezuelany, aby nepřestávali v ulicích volat po změně vedení země.

Maduro Lopéze obvinil, že chtěl vyvolat státní převrat a svrhnout vládu. Zatčení opozičního lídra však vehnalo do ulic další demonstranty.

A tento stav přetrvává i rok po jeho smrti. Z mnoha oprýskaných domů a zdí po celé Venezuele pořád shlíží Chávezova tvář a hesla opěvující velikána latinskoamerického socialismu. Maduro na jeho památku stále sází a proto k prvnímu výročí Chávezovy smrti připravil oslavné vojenské defilé v Caracasu.

Vojenská přehlídka by Cháveze, který kariéru zahájil jako paragán a uniformu rád oblékal i v prezidentském úřadu, jistě potěšila. Navíc pro Madura není od věci ukázat armádní složky. Venezuela je totiž v krizi. Už několik týdnů, den co den, vyrážejí tisíce lidí do ulic. Protestují proti vládě a zoufalé životní úrovni v zemi, jejíž zásoby ropy patří k největším na světě.

Desítky zavražděných denně a prázdné obchody

Demonstrujícím Venezuelanům, kteří se řadí hlavně ke střední třídě, vadí palčivá bezpečnostní situace v zemi. Venezuela trpí obrovskou kriminalitou, denně v zemi podle odhadů některých neziskových organizací zemře 65 lidí násilnou smrtí. A zlobí se kvůli vysoké - 56procentní - inflaci, mizerným veřejným službám, nefungující infrastruktuře, častým výpadkům proudu a zásadnímu nedostatku takřka jekéhokoli zboží.

Venezuelu tyto problémy sužují už roky, jenže výřečný Chávez vždy dokázal své strádající občany přesvědčit že na jejich trápení nenese vinu vláda, ale spíše opoziční záškodníci zaplacení penězi imperialistů. Nutno dodat, že nelibost veřejnosti se snažil umlčet i mocnými finančními injekcemi do různých sociálních projektů. Ty se však mnohdy staly spíše černou dírou, ve které zmizely miliony dolarů.

Maduro davy ukonejšit neumí: chybí mu Chávezovo charisma a ztrácí sympatie. Podle agentury AFP se navíc Venezuelané potýkají s největšími problémy za posledních 15 let. Každodenní fronty se prodlužují a mnohdy trvá dlouhé hodiny, než se jim podaří koupit mouku, cukr nebo toaletní papír. A stále častější jsou i výpadky elektrického proudu.

Ekonomové současný stav přičítají několika faktorům, především státem plánovanému hospodářství, které v zemi zavedl Chávez. Venezuelané jsou závislí na importu, sama země dostatečnou výrobu zdaleka nezajistí. Jenže na import je třeba cizí měna a Venezuela od roku 2003 přísně kontroluje nákup a směnu valut, v zemi nelze dolary jen tak sehnat. Takže podnikatelé nemají jak zaplatit svým zahraničním dodavatelům.

Státní kasa je prázdná

Jedno z posledních odvětví, které zasáhla tato krize, byla papírová média. Mnohé deníky v únoru zahájily úsporná opatření, protože jim dochází papír ze zahraničních papíren. Podnikatelé totiž potřebují razítko z Národního střediska pro zahraniční obchod, aby získali valuty a jimi papír zaplatili (o krizi v papírových médiích zde)

Venezuelu také drtí rostoucí fiskální dluh. K vyschnutí státní kasy přispěly i tři předvolební kampaně mezi říjnem 2012 a dubnem 2013. Maduro si i kvůli těmto ekonomickým trablům nechal na podzim schválit parlamentem možnost až ročního vládnutí s pomocí prezidentských dekretů. To znamená, že může rozhodovat sám, bez schvalování venezuelskými zákonodárci. Učinil tak údajně proto, aby mohl efektivněji bojovat s korupcí (více zde)

Podle některých odborníků se vláda navzdory všem problémům, demonstracím a zvyšujícímu se napětí (během protestů dosud podle agentury Reuters zemřelo osmnáct lidí) pádu zatím bát nemusí.

Jak ukázaly přípravy na oslavy prvního výročí Chávezovy smrti, bývalého lídra stále uctívá většina obyvatel země. A dokud to tak bude, Maduro a jeho vláda se na vlně obdivu k Chávezovi dál poveze a u moci se udrží. Je však otázka, jak dlouho.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video