Zeman se vyslovil proti ruské vojenské přítomnosti na Krymu. | foto: Dan Materna, MAFRA

Zemanovi Krym připomíná rok 1968, Schwarzenbergovi Hitlera v roce 1938

  • 488
Prezident Miloš Zeman odmítl ruskou intervenci na Ukrajině. Vytváří podle něj hluboký příkop, který nelze po generace zasypat. V prohlášení připomněl i ruskou okupaci Československa v roce 1968. Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg připomněl, že stejné argumenty jako nyní Putin používal Hitler v 30. letech minulého století.

"I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968," uvedl prezident Zeman ve vyjádření, které iDNES.cz poskytl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. "A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," dodal Zeman.

Poloostrov Krym daroval v roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajinské SSR u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku.

Podle českého premiéra Sobotky by se žádná země neměla vojensky vměšovat do vnitřních otázek Ukrajiny. "Česká republika podporuje zachování územní celistvosti Ukrajiny a odmítá jakékoliv vojenské vměšování Ruska. Jako předseda vlády jsem znepokojen růstem napětí v jihovýchodních oblastech Ukrajiny a signály toho, že Rusko údajně zvažuje vstup svých jednotek na území tohoto státu," uvedl v písemném prohlášení premiér Bohuslav Sobotka.

"Ukrajina je suverénní stát, o jehož budoucnosti musí rozhodnout ukrajinští občané v demokratických volbách. Případnou vojenskou akci Ruska, která se jakýmkoliv způsobem dotkne území Ukrajiny, pokládám za neodůvodněnou a zcela nepřijatelnou. Neshody nelze řešit silou," dodal premiér.

I ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi situace připomíná rok 1968. "Postup Ruské federace jednoznačně odmítám a odsuzuji. Neshody v Evropě již neřešíme a nemůžeme řešit silou. Všichni včetně Ruska musí respektovat mezinárodní právo a závazky z něho plynoucí," uvedl v sobotu pozdě večer. "Rusko se v roce 1994 v Budapešti zavázalo nejen k respektování teritoriální celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, ale k jejich garantování. Je nepřijatelné, aby Ruská federace nebrala vážně ani svá vlastní slova ani své závazky. Takové chování by nemohlo zůstat bez odezvy, "doplnil Zaorálek.

Putin podle Schwarzenberga argumentuje stejně jako Hitler

Ještě ostřeji na poslední dění reagoval exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Když ve třicátých letech minulého století chtěl Adolf Hitler obsadit nějakou cizí zemi, vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Ať už šlo o anšlus Rakouska, obsazení našeho pohraničí, nebo útok na Polsko… Vždy bylo údajně nutné bránit německé občany. Tento argument nyní používá Vladimir Vladimirovič Putin, aby obsadil Krym," uvedl šéf TOP 09.

"Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí. Naopak pozorujeme jasnou snahu o rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu i s jeho důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku," dodal.

Rusko v sobotu rozhodlo, že pošle na ukrajinský Krym své vojáky. Návrh prezidenta Vladimira Putina schválila Rada federace. Podle Kremlu je nasazení vojáků nutné k normalizaci situace na Ukrajině a k ochraně ruských občanů a vojáků z tamní ruské základny. Už nyní je v oblasti na šest tisíc ruských vojáků (celou zprávu najdete zde).

Proti ruské vojenské přítomnosti na Krymu se vyslovili i další evropští státníci. Velké znepokojení vyjádřila mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová. Varšava vyzvala k ukončení všech provokací na Krymu. Šéf britské diplomacie William Hague si pak kvůli krizi předvolal ruského velvyslance. Vyslání ruských vojáků označil za potencionální vážnou hrozbu pro suverenitu Ukrajiny.

Historie Krymu. Od nadvlády Tatarů po Chruščova a rozpad SSSR:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue