Moskva chce posílit svou roli na globálním poli, vyjednává o posílení vojenské přítomnosti ve světě (Ilustrační foto) | foto: Eduard Korniyenko, Reuters

Rusko plánuje nové základny, své vojáky chce v Karibiku i ve Vietnamu

  • 267
Venezuela, Kuba, Nikaragua nebo Vietnam či Seychelly - ve všech těchto zemích chce Rusko posílit svou vojenskou přítomnost. Návrh, který představil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, podle odborníků částečně reaguje na dění v sousední Ukrajině. Informovala o něm RIA Novosti.

Rusko vede rozhovory o rozšíření své vojenské přítomnosti v různých zemích, řekl podle RIA Novosti šéf ruského resortu obrany Sergej Šojgu.  "Nyní vedeme rozhovory a již brzy dosáhneme výsledků," citovala ministra stanice BBC.

A o čem se hovoří? Podle Šojgua například o budování vojenských základen, o povolení vstupu ruského námořnictva do přístavu či o schválení možnosti využívat letiště daných zemí k doplnění paliva ruských vojenských letadel na průzkumných misích.

Na seznamu zemí, s nimiž Moskva vede rozhovory, se kromě Venezuely, Kuby či Nikaragui objevuje například i Vietnam, Seychelské ostrovy nebo Singapur. Tam všude by Rusové chtěli vybudovat své vojenské základny. Rozpínavá politika patří odjakživa k základním strategickým cílům Ruska, ostatně jak uvedl politolog Michael Romancov ve čtvrtečních Lidových novinách "rozloha teritoria je tím jediným primátem, který Rusko drží a jenž nikdo nezpochybňuje".

Ruská válečná loď se tento týden překvapivě objevila na Kubě:

Ztracený Kyjev, nalezený Caracas

Podle Olgy Olikerové, ředitelky mezinárodní společnosti Rand, zabývající se obrannou a bezpečnostní politikou, je pozoruhodný samotný výčet zemí, s nimiž Rusové jednají. "Zajímavé je, že tam jsou některé státy Latinské Ameriky, Asie a Blízkého východu, což vskutku naznačuje snahu Rusů o větší roli na globálním poli. To je však známé, nepřekvapivé. Oznámení to však potvrzuje," řekla BBC Olikerová z Kalifornie.

"Myslím, že na tom nějaký čas pracují. Říká se, že jde o ruskou reakci na dění v Kyjevě a na Ukrajině. Může to tak být, ale tohle kopíruje ruské zájmy nehledě na Ukrajinu. Domáhat se svého místa na světě patří k základním idejím Ruska," dodala.

Dohoda USA - Kolumbie padla

V roce 2009 vzbudila kontroverzi v Latinské Americe dohoda vlády tehdejšího kolumbijského prezidenta Álvara Uribeho s administrativou USA, která Američanům povolila využívat kolumbijské vojenské základny. Dohoda vydržela sotva rok, pak ji zrušil kolumbijský soud.

Podle Moisese Naíma z washingtonské Carnegieho nadace pro mezinárodní mír (Carnegie Endowment for International Peace) ministrovo oznámení s Ukrajinou zřejmě souvisí. "Zprávu oznámili ve chvíli, kdy Rusko zažívá důležitý expanzní moment," řekl Naím.

"Rusko a prezident Putin si uchovávají mentalitu studené války, během níž po každém úspěšném kroku soupeře následovala odezva. Když byla Ukrajina jen kousek od podpisu asociační dohody s Evropou, Putin tvrdě zasáhl a nepřipustil, aby (ukrajinský prezident) Viktor Janukovyč smlouvu podepsal," popsal mocenské hrátky.

Co bylo dál, netřeba připomínat. Od loňského prosince, kdy se Janukovyč odmítnutím smlouvy přiklonil k východu, zaplnily ulice Kyjeva tisíce protestujících. Minulý týden demonstrace přerostly v krvavou řež, při níž bezpečnostní složky zabily několik desítek lidí. Masakr na Majdanu nakonec stál Janukovyče hlavu. Ve středu byl na bývalého prezidenta vydán mezinárodní zatykač. Kde se skrývá, nikdo přesně neví. Téměř jistě však odcestoval do Ruska.

Moskva vyhrocení situace na Ukrajině musela sledovat s velkou dávkou hořkosti. "Putin, který byl časopisem Forbes označen 'nejmocnějším mužem roku 2013', jen sledoval, jak mu země vyklouzla z rukou kvůli tlaku z ulice. I proto ona myšlenka vytvořit vojenské základny v jiných zemích," uvažoval Naím, podle kterého má však oznámení ministra Šojgua trochu teatrální charakter "důležitý spíše pro interní politiku, než z geopolitického hlediska".

"Spíše jde o to, přesvědčit samotné Rusy o velkém Putinově projektu udělat z Ruska velkého světového hráče a vrátit zemi někdejší velikost a slávu," řekl BBC.

Vřelé přijetí v Latinské Americe

Výstavbu vojenských základen v Latinské Americe silně podporoval i někdejší venezuelský prezident Hugo Chávez, jenž zemřel loni v březnu. Levicový prezident, který se na jihoamerickém kontinentu snažil vybudovat "socialismus 21. století", navštívil Rusko v roce 2008 a už tehdy se dotazoval na možnost vybudování ruských základen ve své vlasti.

"Rusko má dostatečné schopnosti zaručit si přítomnost v různých zemích světa. Pokud by ruské armádní síly chtěly být přítomny ve Venezuele, vřele bychom je přijali," řekl tehdy socialistický prezident v Moskvě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video